Jezero Most 

Účastníci: Hanka, Libuška, Jiřka P., Pavluša, Pítrs, Jiřka S., Petr L., Kačka , Maruška, Jirka K. a jeho syn Jirka z Loun (ten co dělal v Sobotce dinosaura ) 

Na poslední akci (Sázava) jsme se domlouvali, kam že to pojedeme příště. Já jsem dostala nápad, že bychom mohli jet do Mostu a dát si  kolečko okolo jezera, které se jmenuje Jezero Most. Jelikož Pítrs začal chodit do práce (konečně), tak si tento výlet vybrečel. Je vidět, že dal po 50 letech Mostu šanci, získat si jeho turistické srdce. S Hankou jsme daly dohromady plán. Sraz byl v sobotu 17. února na vlakovém nádraží. Přesný čas v 8.40 hodin.  Dohodli jsme se na   zakoupení lístků a... samozřejmě proběhla i ta tradiční kávička. Bez ní to přeci nejde (poznámka od Milana....kde máš kávu?). Firma Dorado by se měla vážně zamyslet nad sponzoringem Pavlušky, potažmo OPATu. Má od ní solidní reklamu na netu. Vlak jel z Děčína a natěšená Jiřka P. už nám držela místo. Přivítala nás dobrým makovcem, který sama pekla. Byl vynikající a vynikající velitel Viktor opět neochutnal. Jeli jsme osobákem, času jsme měli tedy dost. Do Mostu vlak dorazí za hodinku. Ve vagonu ČD proběhl přípitek na zdar dnešní akce. Cestou si povídáme svoje zajímavé zážitky. Čas letí....a najednou zjistím, že vidím tu hroznou – bez uvozovek, budovu nádraží v Mostě. Zavelím " Dycky Most" a rychle vystupujeme. Popadli jsme svoje věci a hurá ven z vlaku. Venku proběhla kontrola jestli máme všechno. To je důležité, neb mnozí turisté rádi ve vlaku nechávají rozličné věci. Hole, čepice, deštníky atd. Jednou takhle zmizela i láhev becherovky. Ta se však později našla. Do odjezdu autobusu je  20 minut. Společné foto a už jsme v busu a frčíme . V autobuse bylo veselo, neboť Pítrs si povídal s kolegou řidičem. Nemluvte za jízdy s řidičem. Konečně jsme na místě. Dali jsme si kávičku a někdo svařák. Dorazila Maruška, Jiřík a Jirka. Jsme kompletní, tak můžeme vyrazit. Počasí nám přálo a sluníčko se na náš plán smálo, pití nebylo málo a nám se o výletě zdálo. Ale dost už. Měli jsme teprve 2 km za sebou, ale prý musíme udělat pauzu na přípitek. Hanka vytáhla lahvinku sektu. Jasně si vzpomínám, že říkala “opatrně, je to naklepaný”. Ale kampak na Pítrse. Nedočkavostí byl tak “šikovný”, že polovina obsahu byla na lavičce. Co vám to jen připomíná. Rande z mládí ? Tak šup šup, dopít a jdeme dál. Každý si šel svým tempem. Ke konci našeho okruhu jsme dostaly s Kačkou nápad, že si smočíme alespoň nohy. Co bychom také ženy jiného smočili, že ? Zkusíme jaká je voda. Ale to by to nebyl Pítrs, aby se nechtěl vykoupat hned celý. Jiřka S. jasně řekla,” pojď, dáme si radši pivko Plzeň”. Na to kupodivu Pítrs slyšel. (Poznámka kronikáře. V říjnu 2012 se v chladném podzimu koupali v Harrasově Milan a Roman a nebyl to hezký pohled. Fotky jsou ještě kdesi založeny.) Došli jsme konečně do cíle a měli zhruba 40 minut na autobus. V autobuse bylo opět veselo, ale Jiřka P zakročila. Přestup na vlak byl rychlej, měli jsme na to pět minut. Ve vlaku byl poslední přípitek na dnešni akci. Pítrs byl opět šikovný. Víno bylo rozlité všude po zemi. ( Opět poznámka kronikáře. Návrat z jakési akce z České Lípy, Vilda a Zbýňa. Jen telegraficky. Pivo, cuknutí vlaku, vylití piva, smích, příchod mohutné průvodčí, velký řev, konec smíchu, stoj do pozoru, vytírání piva ubrousky. Prostě historie se opakuje.) Jinak však byla cesta na pohodu. Jelikož bylo málo hodin, tak jsme v Ustí zakončili akci na Rychtě. Já, Hanka, Libuška, Jiřka P. a Pítrs. 

 Dneska krásných 9 km. 19. února 2024 Pavluška 

P.S. Vsuvka pro hydrologické nadšence. Jezero Most je tzv. antropogenní jezero, což je druh jezera, které vzniklo působením člověka a nelze jednoduchým způsobem vypustit. Naproti tomu Máchovo jezero je rybník a ten... vypustit.. lze. Vždyť víš, štěstí je tak krásná věc. Což je ale po sektu, vínu a kořalce celkem jedno.