Česká Kamenice 2023

Účastníci : Viktor, Vilda, David, Pítrs, Jára, Milan

Sobota 30. září 2023

Uplynulo již hodně let od doby, kdy jsme absolvovali u Vildy první posezení. Myslím, že je tomu již více než sedmnáct let, co jsme poprvé zasedli k bohatýrské hostině u stolu v Kamenici. Těch posezení, vyposlechnutých písniček, vypitých piv, vín i kořalky bylo mraky a akce se vždycky (skoro :-) ) vyvedla.Letos byla zajímavá snad jen tím, že původně avizovaná oslava narozenin Milana (kurvadrát padesát) se sice v březnu uskutečnila, ale bez Milana, a tak ji bylo nutno zopakovat. Milan i Pítrs si prošli nehezkými zdravotními komplikacemi, které však překonali a s nově nabytými silami se tu sešli jednoho zářijového dne i s ostatními.Sraz akce byl, jak jinak v Ústí nad Labem, na Předmostí, odkud se již nesčetněkrát odjíždělo vstříc dobrodružství a nepoznanému. Dámy prominou, ale tentokrát šlo o akci ryze pánskou, což je výjimka, neb na dalších akcích ženy ve svých řadách, prořídlých jako naše vlasy, opět rádi uvidíme. Jak se říká , kam čert nemůže…..David, obětavý to řidič našich akcí, přijel s osmimístným vozem, kam jsem jako pátý člen výpravy rád nastoupil. První pauza se uskutečnila v Tescu v Děčíně, kde jsem doplnil zásoby sektu a kořalky. Ostatní se zatím bavili historkami z naší bohaté oddílové zásoby a znalecky hodnotili nadcházející volby na Slovensku. Počasí se na nás jen smálo a dobrá nálada nám zůstávala. Ani jsme si nemuseli pustit Záviše. Jen jsme litovali ostatní muže, kteří se nemohli naší výpravy zúčastnit. Netrvalo to nijak dlouho a my se ocitli v České Kamenici, bráně do Lužických hor i Česko-saského Švýcarska. David bravurně zaparkoval vedle hospody U slunce a po rozdělení bagáže jsme zabušili na dvéře u jedné chalupy. Vilda nás již čekal. Po srdečném přivítání a vybalení pantoflí jsme uložili jídlo i pití do chladnějších míst a sesedli se okolo stolu v obývacím pokoji. David s Viktorem přivezli řízečky i jednohubky v množství nikoli malém, o náš žaludky bude postaráno. Vildova lednice praskala ve švech pod množstvím piv značky Svijany a Pilsner Urquell. Doplnil jsem volná místa sektem a na stůl postavil mou oblíbenou hrušku od pana Jelínka. Nabídce chlazeného piva a utopenců nešlo odolat. Je nejprve potřeba ukout plán na dnešní den. Ten byl následující. Naše parta se rozdělí na tři sekce. Vilda bude hlídat chalupu a třídit zásoby, Viktor s Járou a Davidem půjdou na půlnoční stranu, podívat se na novou atrakci Kamenice a Pítrs s Milanem vyrazí na Zámecký vrch. Jak jsme se domluvili, tak jsme udělali. S Pítrsem jsme prošli centrum města, pokochali se kvalitním vozem MP a vyrazili na Zámecký vrch. Druhá skupina šla k tzv. Parku miniatur. Park miniatur tvoří kopie budov z České Kamenice rozmístěných v okolí potůčku. Jednotlivé miniatury jsou vyrobeny ze železobetonu doplněné dřevěnými a kovovými funkčními částmi.Původně se v těchto místech již podobný park miniatur nacházel a byl známý pod německým názvem Brandmühle. Na Zámecký vrch jsme vyfuněli a odměnou nám byly parádní výhledy do okolí. Na kopci je i nové ohniště, brána i zvon. No, zvonek. Jelikož se nám jazyk začal lepit na patro, na nic jsme nečekali a jali se sestupovat do města. Chvilku jsme se zdrželi v centru, kde jsem neodolal kávě z místní kavárny a navštívil WC. Sraz, ač nebyl časově upřesněn byl dokonalý, do Slunce jsme přišli cca 25 sekund po sobě. To by líp nenaplánoval ani generál von Schwarzburg. Bylo něco kolem 14 hodiny, venku na zahradě bylo docela plno. Bylo, do doby, než přišla na přetřes otázka dopravní obslužnosti čtvrti Mojžíř v Ústí nad Labem. Jak říkal kapitán Cook v seriálu Černá zmije, všechno je ve řvaní. Zvýšeným hlasem proběhla diskuse a hosti se ze zahrádky nějak vytratili. Ovšem i my jsme něco pojedli i popili. Knedlo-vepřo, řízek, polévka zvaná Valašská kyselica prý byla normální. Plzeň ušla, Kofola sladká jako cecek. Však to bylo poslední moje nealko toho dne. Po vyhnání hostů ze zahrádky následoval přesun k Vildovi na chalupu. Zde mi byla na notebooku ukázána skupina Gutalax z Křemže. Myslel jsem, že v otázce extrémního metalu a core už mě nic nepřekvapí, ale mýlil jsem se. Pro fajnšmekry doporučuji. Hlavně kreslený klip má milovníkům Supermana a spol. co nabídnout. Každý si nechal zahrát tu svojí písničku a už byl čas navštívit pivovar Kotouč. Prostory pro návštěvníky jsou více než velkorysé a paní co nosí pivo má hlas, že by mohla zpívat v nějaké deathmetalové kapele. Okolí pivovaru má také svoje kouzlo, takže jsme byli spokojení. Po ochutnání několika druhů piv a závěrečné kořalky jsme se opět přesunuli na chalupu. Zde převládla při výběru písní nostalgie a tak došlo i na Bílý karavan, Přátele Zeleného údolí, skupinu Laibach, Krátký proces, Lojzo, Tublatanku a další a další. Sekt tekl proudem a piva syčela. Pár videosekvencí z roku 2008 nám taky vyloudilo úsměv na tvářích, lehce ztuhlých alkoholem. Do pelíšku šel každý podle momentální kondice.

Neděle 1.10. 2023

A je tady ráno. Jazyk natěsno nalepený na patro, ale v hlavě žádné kovadliny. To ta kvalitní hruška. Chlapi se probouzí a hlučí. Tak jako už 25 let. Scházím zeširoka do přízemí a jdu se zkulturnit do koupelny. Na WC hledám asi 7 minut vypínač od světla. Pak zjistím, že tam světlo není. Žádná škoda. Kluci jsou už v kondici, v TV běží výsledky slovenských voleb a já vidím, že je co zapít. Nejprve ale čajíček a bábovka. Až pak objevím nedopitý sekt a hruštičku. Sedíme, kecáme a plánujeme velikou akci na prosinec. Bez rozdílu pohlaví, bude nás tedy víc. Snad to dopadne dobře, přeci jen, před ženami budeme muset krotit svoje pravěké pudy. Zkoukneme pořad Toulavá kamera – dnes s Maršálem a pomalu se chystáme na cestu. Někdo to má blíž, jiný dál. Ještě domlouváme další akci, což je opět pánská návštěva IKEM a Bansethů, ale třeba organizátor povolí nějaké to něžnější pohlaví. Však již je dle EU asi 72. Nu,jak říkají východní národy, čjort znájeť. Loučíme se s hostitelem Vildou i jeho paní Petrou, která dorazila na obhlídku situace. Dostávám na cestu chladný Prazdroj, oj, to se to pojede. Po chvíli jsme v Ústí. Loučím se se spolubojovníky a mířím na nádraží, na mou další anabázi. Zde potkávám Hanku s vnukem v kočárku, jak jinak než na turistické procházce. Asi vstanou noví bojovníci. U Pítrse už to platí, jeho syn Petr, nebojím se říct, chodí jako o život.Shrnuto a podtrženo. Opět kvalitní akce plná hudby, alkoholu a hezkých ….výhledů do přírody. V prosinci na viděnou.

2.10. 2023 Milan