Lázeňské  Teplice 

Účastníci: Pítrs, Milan, Hanka, Gábi, Lenka L. 

V sobotu 27. května 2023 se konala po dlouhé době akce zvaná “Zahájení lázeňské sezony”. Mám pocit, že naposledy jsme tuto akci jako OPAT pořádali v roce 2007 a byla dost veselá. Také nám všem bylo o 16 let méně. Nu, co už. Milan s Gábi byli již den předem na společenské akci s Jiřím, tudíž sil nebylo na rozdávání. Sraz u vlaku ve 13.40 hod., byl ale více než solidní. U vlaku jsme se sešli celkem čtyři, Hanka nám držela místo ve vlaku, který se “řítil” od Děčína. Po nezbytném seznamování turistů, kteří se ještě neznali, jsem zakoupil jízdenky a šli jsme na nástupiště. Tam to vypadalo, jako když v roce 1945 najížděli na sever Čech noví obyvatelé z východu Slovenska. Složení nástupiště bylo etnicky pestré. A všichni samo sebou hurá do Teplic. Dnes jsem byl za slušňáka a nevezl si s sebou ani láhev s ostřejší kapalinou. Však také nejeli ti největší p...  popíječi. Ocelové jádro OPATu jelo na výjezd zvaný pánská akce, tentokráte Kostelec nad Vltavou. Pítrs ještě stihl Gábi sdělit, že jsem rafinovanej, což vyvolalo další otázky. Vzpomněl jsem si na scénku ze seriálu 30 případů majora Zemana. “Jeho primitivismus je bez zábran, hraničí až s rafinovaností”, pravil Josef Větrovec, coby plukovník Pavlásek.  Snad to tak nemyslel. Teda Pítrs. Po překonání hysterické průvodčí jsme se usadili, i naši spoluobčané původem z daleké Indie si sedli a my vyrazili vstříc nepoznanému. Hanka s Pítrsem měli co probírat, vyprávěli si až do Přestanova. Konečně Teplice. Vystoupili jsme a klidnou chůzí se ubírali na start akce, za který jsem zvolil místo zvané Šanovská Mušle. Proč se místo jmenuje zrovna tak, nechám na vaší fantazii. Místo bylo zvoleno výborně. Právě hrál Big Band ÚH AČR, což je armádní hudební těleso. Hrálo dobře. Nás však zaujal stánek s míchanými alkoholickými nápoji, kde si vybral opravdu každý, dokonce i rekonvalescenti typu Pítrs a Milan. Co by na to řekl Dr. Grünstein si dovedu představit. “Já vás tady kurýruju klystýry a vy se chcete dobrovolně zabít chlastem. Všem vypláchnout žaludek”. Naštěstí tam nikdo takový nebyl, a tak jsme si mohli dopřát dobroty typu Sex on The Beach, Cuba Libre, Aperol Spritze a další. Bohužel byl první stánek i ten nejlepší, což jsme však netušili, jináč bychom se od něj nehli. Hudba dohrála, bylo načase jít dál. Jen to teplo a slunce bylo až moc silné. Okolo kavárny U Dědouška míříme do centra dění. Vinotéka má zavřeno, a tak jsme vzali zavděk stánkem s vínem. Ušlo, ale pili jsme už lepší. Další zastávka na zámeckém náměstí byla fajn, ale míchané nápoje nebyli nejlepší. Skupina hrající na dudy, byla dobrá, dámy se jen domýšlely, zda mají muži pod kiltem slipy. Koupili jsme nějaké sýry a zamířili do zámeckého parku. Tam byl větší klid a hlavně stín. Po procházce okolo rybníka jsme zamířili znovu do centra dění. Zde se naše parta dělí a jedeme zpět do Ústí, buď busem anebo vlakem. Já si ještě vymohl návštěvu podniku Curry house a jejich extrémně pálivých dobrot. V Ústí jsme to s Gábi zakončili stylově v hospodě Královka, kde hrála nějaká country skupina a kde mají prý 365 druhů rumů. Ochutnali jsme Bumbu. Avšak i přesto se čas naplnil a mi mohli po minimálně 11 km zalézt zaslouženě do postele. 

P.S. V roce 2007 jsme jeli na akci ve 12 hodin a odjížděli docela na hadry před 23 hodinou. Takže jisté zklidnění, a ano, nebojím se slova rozšafnost, se po letech již projevila. Ale snad tomu zase dáme grády. 

V Českých Budějovicích 4.6. 2023