HOLANY TOUR - SRPEN 2005
Účast : David Kováč
Petr Onemichl
Roman Košnar
Jarda Binar
Viktor Kováč
Poslední letní prázdninová akce proběhla ve dnech od 26.8. do 28.8.2005.
PÁTEK 26.8.2005
Předem dlouho plánovaná víkendová návštěva Mácháče se nakonec musela přemístit do kempu v Holanech.Celé městečko Doksy a okolí bylo našlapané návštěvníky festivalu pro nás v trapné hudbě house - music.Operativně jsme zamluvili ubytování v kempu Jachta na břehu Milčanského rybníka ( vyslovuji pochvalu Davidovi a Karlovi za aktivní přístup ).Zde již týden probíhalo sportovní soustředění stolních tenistů Setuzy pod vedením Karla.Protože spoluorganizátor Milan dostal šichtu v práci, jelo nás pět.Milana nahradil ztracený syn Roman, který se ukázal po dlouhé době .Odjezd byl naplánoval na půl pátou v pátek po práci, kdy nás David postupně nabral do svého vozu.Vyrazili jsme na cestu bez Romana, který volil sólo jízdu svým Formanem.Holany jsou za humny, za chvíli jsme na místě.Dali jsme si občerstvení a ubytovali se v chatkách ( jednalo se o staré pionýrské chatičky bez vylepšení).Zamluveno jsme měli ubytování na dvě noci a polopenzi za 250,- Kč na noc a osobu.Roman dorazil právě když jsme večeřeli a rovnou se přidal. Po ucházející večeři jsme se vydali na průzkum okolí.Provedl jsem kluky krátce po vesnici a pak jsme zapadli do hospody.Zatím ještě nic nenasvědčovalo pořádné pitce.Pár piv a na odchod runda panáků.Další konzumace piv a frťanů plynule pokračovala i v restauraci v kempu.Všichni až na mne se statečně činili, množství vypitého alkoholu prudce stoupal.Zábava byla celkem v normě do doby než Roman rozbil skleničku o zem se slovy : “ Maršál Malinovský “! Dostal ihned od všech vynadáno a na chvíli se uklidnil.Mne přestal večer bavit a šel jsem si lehnout okolo 23 hodiny. Kluci dorazili po půlnoci bez Romana dost namazaní a hluční. Manželský pár důchodců vedle v pokojíčku se od této chvíle moc nevyspal.Kluci nebyli sice příliš tišší, ale hlavní rozruch přišel společně s Romanem okolo půl jedné.Nyní jen ve zkratce některé eskapády Romana : ustavičný nelidský řev, bouchání do dveří i stěn, vykopnutí zamčených dveří od pokoje, skákání postupně na Jardu a Viktora ležících v posteli, apod.Chatička se otřásala v základech, důchodci se určitě třásli strachy pod postelí.Petr se snažil na Romana psychologicky působit a uklidňoval ho. Zřejmě by ale pomohla jen rána palicí do hlavy, nebo uspávací injekce.Spát jsme šli až po druhé hodině ranní, kdy se Roman konečně unavil.V průběhu noci všichni chodili průběžně na malou, protože nápojů bylo příliš.Někteří jedinci si i chlapsky odplivli ( víme o nich, ale nebudeme je jmenovat ).Důchodce ještě znovu vzbudil u nás ubytovaný kamarád Karla, který při příchodu okolo třetí bouchal na zamčenou chatku ( babka zbytečně aktivně zamkla ).První noc byla opravdu náročná pro všechny.
SOBOTA 27.8.2005
Budíček v 7.30 hod. byl pro některé účastníky akce poměrně náročný, ale v 8.00 hod. se u snídaně sešli překvapivě všichni.Zde mě ostatní informovali o Romanově znesvěcení oddílu.V opilosti zahodil darovaný přívěšek na klíče ve tvaru znaku oddílu O.P.A.T. a verbálně urážel oddíl ( má u nás členů velké mínus ).Po vyhodnocení večera a zhodnocení vlastních sil se náročnější 20 km pochod zredukoval na polovinu.Trasa byla následující : Stvolínky, Ronov, Kravaře, Stvolínky vše pěšky.Plus přesuny autem do a ze Stvolínek.Po snídani se kluci připravovali na túru jako šneci, odjezd se neustále posouval.Vyrazili jsme nakonec v 10.00 hod. Formanem Romana.Ve Stvolínkách si každý kupuje proviant a pití ( po náročném večeru je žízeň ) dle chuti a vyrážíme do terénu.Již od počátku nasazujeme hlemýždí tempo, protože většina turistů je po včerejšku silně indisponována.Roman jdoucí v sandálech nadává na mokrou trávu, Jarda si stěžuje, že mu nohy nějak nešlapou a David mlčí a plouží se jak lemra.Když vidím ty trosky, docela si svojí roční abstinenci pochvaluji.Pod vrcholem nás Jarda zavede z červené značky na stezičku zřejmě pro kamzíky a nadávky na strmý výstup se stupňují.Konečně je tu vrchol kopce a na něm hrad Ronov!Roman se beze slova svalí do trávy a nemá ani zájem o prohlídku zříceniny.Ostatní se kochají pěkným a dalekým rozhledem.Vidíme například : Říp, rozhledna Špičák u České Lípy, Bezděz, Bukovku, Hvozd atd..Po prohlídce se kluci také rozvalí v trávě a nechtějí pokračovat.Na nohy je dostávám až vychválením restaurace v Kravařích na náměstí.Při odchodu nás na hradě střídá skupinka cyklistů, někteří ani nezabučej. Po cestě zpět Petr začíná sbírat houby, kterých vidíme kolem dost.Jedná se hlavně o bedly, bohužel většina je již stará nebo červavá.Těsně před Kravařema jdeme cestou lemovanou švestkama, můžem si dát zdravou svačinku.Přejdeme potok, projdeme kolem kostela a jsme v hospůdce.Sympatický interiér, solidní ceny i chutní jídlo všechny uspokojí.Pořádně doplníme energii a relaxujeme u pivka.Ještě si jdeme prohlédnout z venku Víseckou rychtu kde je muzeum.Starší pani z pokladny která nás láká dovnitř, překvapí David, když ji odpoví, že na prohlídku nepůjdem, protože tam mají samé staré věci.Pani jen udiveně vysvětluje, že je to muzeum.Při zpáteční cestě kluky protáhnu po pěšinkách podél potoka a polní cestě.Trocha neschůdného terénu opět spustí lavinu nadávek a remcání.Petr vyhazuje pracně nasbírané houby ( prý mu překážejí v pochodu ).Naštěstí pro utahané kluky není auto již daleko.Spokojeně nasedáme a vracíme se do domovského kempu. Rychlá sprcha a hurá na bidla.Všichni podřimují, jen já si čtu detektivku.Takhle poleháváme do večeře.Kluci si trochu oddychli, a tak je po dobré večeři ( polévka a rizoto ) vytáhnu na procházku okolo Milčanského rybníka.Prohlížíme si chatičky i přírodu a relaxujeme pomalou chůzí.Po osmé hodině se vracíme na ubikace a každý si jde po svých.Někdo odpočívá, další sedí u ohně a někteří sledují „ skvělý pořad Vyvolení „.Roman se rozhodl pro předčasný odjezd domů, balí si věci a vrací povlečení.Loučí se s osazenstvem ( nepochopitelně vynechá Petra a Járu ) a odjíždí.My ostatní se v restauraci radíme nad dalším programem.Nakonec vyhrává návštěva diskotéky v Holanech. Po 22 hodině vyrážíme pěšky do víru vesnice.Kratší procházka a jsme v jámě lvové.Ještě není tak plno, máme i místa k sezení.Rozjezd je pomalejší, klukům po včerejšku nějak pivko netáhne.Prozatím sedíme a pozorujeme cvrkot a osazenstvo.Některé tanečnice jsou mladé, pohledné a pohyblivé.Večer docela utíká, konečně se kluci rozjeli s konzumací alkoholu, jen s tancem je to slabší.David nás již od půlnoci přemlouvá k odchodu do hajan, ale nakonec nelituje, že zůstal déle.V jednu hodinu dorazili stolní tenisté a hned to rozjeli ( frťany jen lítaly ).Vrcholem večera byla taneční soutěž o DVD - přehrávač za účasti osmi tanečníků.Tancovalo se na tři písničky, vyhrát měl tanečník s největším aplausem.S naší vydatnou pomocí vyhrál Franta ( aligátor z Ústí ) ze skupiny stolních tenistů.Hned při první písničce udělal striptýz a až do konce tancoval nahý.Docela jsme se pobavili.V půl třetí jsme se vydali do pelechů, již jsme byli utahaní a ani zůstávající Jára nás neukecel.Nakonec Jára dorazil se stolníma tenistama až po čtvrté hodině ranní.Další pro všechny opravdu náročný den skončil.
NEDĚLE 28.8.2005
Ranní vstávání v osm hodin bylo pro některé spáče opravdu za trest, moc se toho nenaspalo.Po lehčí snídani jsme stáhli povlečení, zabalili si svých pár švestek a chvíli před odjezdem klábosili s Karlem.Okolo desáté hodiny jsme vyrazili zpět do svých domovů.Můj návrh na kratší dopolední výlet na zříceninu Hřídelík nebyl akceptován, protože ostatní toho měli po vydařeném víkendu již dost.Dobrák David nás všechny rozvezl až před barák.Přes den měl každý svůj program a na večer bylo domluvené vyhodnocení akce v Korbelu od 19.00 hod. za přítomnosti Milana zvědavého na zážitky.V podvečer jsme do hospody dorazili jen tři : Milan, David a já, ostatní neměli dostatek fyzických ani psychických sil.Vylíčili jsme s bráchou postupně Milanovi všechny zajímavé zážitky z celého průběhu akce.Dále se probrala nejbližší činnost oddílu a plány do budoucna ( snad se zadaří udělat oddílová trička ).Celá víkendová akce se vydařila, počasí vyšlo přímo skvěle.Našlapalo se sice pouze 14 km, ale vše vynahradila vysoká spotřeba alkoholu.Není divu, že klukům moc sil na šlapání nezbylo.Přejme si více takto vydařených akcí, jen by se mohla omezit konzumace alkoholu a zvednout počet našlapaných kilometrů.Přeci jen jsme oddíl turistů a ne alkoholiků.Zdravím všechny členy O.P.A.T.u i další naše příznivce a na dalších akcích na viděnou.
Sepsal : VIK
