STARÁ ZNÁMÁ - MONTE KOZA
Účastníci:
Milan Svoboda s rodinou
M. W.
Jarda Binar
René Paulík
Viktor Kováč
Na letošní svátek práce 1.5.05 nám rosničky hlásí skvělé počasí, a tak domlouváme každoroční výšlap na Kozí vrch v Mojžíři. Tento výšlap pořádají turisté KČT Lokomotiva Ústí nad Labem již několik desítek let. Protože den před výstupem se pálej čarodějnice, většina normálních lidí raději odpočívá pasivně u televize, nebo ve městě s politiky. My jsme výjimky a proto neporušíme tradici aktivní turistiky. Domlouváme sraz pod vrcholem Monte Kozy ve 14.00 hod. Trasu pod vrchol si každý vybere sám podle momentální kondice a času. Účast nebude nejvyšší, někdo slaví svátek práce prací ( David ), další se připravuje na mezinárodní závody v létání ( Petr dokončuje letadélko Káně ), někteří mají zdravotní problémy a ostatní zřejmě raději odpočívají. Renďa, Míša a já máme sraz v Neštěmicích u známého baru Max ve 12.00 hod. Všichni jsou až nečekaně přesní, počkáme jen do příjezdu trolejbusu, jestli ještě někdo nedorazí a vyrážíme do terénu. Vybrali jsme středně dlouhou trasu: Neštěmice - Skalka - Mírkov - Mašovice - Kozí vrch - Mojžíř. Pohodovým tempem šlapeme po silničce do kopce a povídáme si zážitky ze včerejších čarodějnic ( zvláště příhody nejmenovaného kamaráda, který sobotu pojal velkolepě - paňáková vánice). Užíváme si pěkné počasí, plánujeme další akce a Renďa pořizuje fotodokumentaci. Před Mírkovem scházíme ze silnice a na polní cestě se napojujeme na zelenou značku. Výlet si zpestřujeme krátkou odbočkou mimo značenou trasu na kopec Vysoký Kámen ( 490 m. n. m.), ale protože je cesta zarostlá nikomu se až na vrchol nechce ( možná někdy příště ). Po celou dobu výletu moc turistů nepotkáváme, jen nás předjíždí několik bikerů. Okolo 13.30 hod. jsme na místě srazu na louce před Kozákem. Tady již čeká Milan který šel s rodinou a známými z Neštědic. Stihl se již občerstvit a my nezůstáváme pozadu, každý vytahuje něco na zub. Letos zde není oblíbená Avie s občerstvením, vše se prodává z přívěsného vozíku. Na skladě je lahvové pivo, nealko, uzeniny a sladkosti. Oheň vesele plápolá a každý si může vlastnoručně opéct klobásu nebo buřt. Jako každý rok organizátoři připravili i nějaké soutěže pro nejmenší. Pro všechny jsou u stolku turistů Lokomotivy k dispozici razítka a účastnické lístky. Do nedávno založené vrcholové knížky přidávám povedená razítka ( knížka se docela plní ). Ve dvě hodiny se objevuje Jarda, který měl náročnou sobotu ( celý den hrál tenis ) a proto zvolil nejkratší možnou trasu - z Mojžíře. Turistické výroční známky Labského regionu již vyprodali, musí se spokojit s lahváčem ( prodejci podcenili zájem nejen o turistické známky, ale i o buřty a jiné pochutiny ). Chvíli pokecáme o zážitcích z čarodějnic, odpočineme si a již nás čeká vrchol dne - výstup na Monte Kozu. Protože nejsme úplně z formy, po chvilce funění staneme na vrcholu. Rozhledy jsou jako každý rok skvělé, líbí se i Jardovi, který zde jako jediný z výpravy ještě nebyl. Porozhlédneme se, vyfotíme a hurá zpět dolů. Tady se loučíme s Milanem, který jde do Neštědic k autu a jede domů, neboť musí do práce budovat radostně kapitalismus. My ostatní jdeme do Mojžíře jako vždy zakončit a vyhodnotit akci v hospodě. U Krále je docela plno, upozorňuji ostatní, že na jídlo si určitě dost dlouho počkáme. Nikomu to nevadí, nikdo nespěchá domů, a tak si objednáváme. Jarda využívá příležitosti a zve nás v pátek k Pivrncovi na oslavu svých narozenin ( slaví i Karel, to zase bude ožralejch ). Vyhodnocujeme dnešní vydařený výlet, popíjíme a nenuceně konverzujeme. Náhle telefonuje David, který skončil v práci a ptá se jestli posedíme. Po kladné odpovědi za chvíli přichází na pivko a kus řeči ( alespoň malý pasivní oddech po práci ). Nezbývá než konstatovat, že David i když se akce náhodou neúčastní, na vyhodnocení do restaurace se skoro vždy rád dostaví. Dnešní výlet patřil mezi lehčí nejen co se týká počtu kilometrů, ale hlavně strmý výstup na vrchol Monte Kozy není příliš dlouhý. Počasí vyšlo skvěle jako na objednávku, všichni účastníci byli spokojeni ( jak doufám ). Přestože svátek vyšel na neděli byla i účast celkem solidní. Další akce se již připravují, určitě přijde dost nadšených turistů. Kilometráž všech tras: Míša, Renďa a já jsme urazili přibližně 9 km, Milan s rodinou ušel okolo 5 km a Jarda zdolal asi 3 km. Davida nepočítám, neboť šel jen pár metrů na pivo do hospody. Na závěr malá odbočka: Milan a já jsme již 4 měsíce nepožili žádný alkohol a bez problémů v abstinenci nadále pokračujeme. Sportu a hlavně turistice zdar.
Zpracoval: VIK
5.5.2005
