T Ř I     R O Z H L E D N Y

            Dlouho plánovaná akce nazvaná „ TŘI ROZHLEDNY “ se konečně realizovala v sobotu 9 dubna. Parta ve složení : Viktor, David, Petr, Standa, Jarda a Milan se po naložení do dvou aut ( řidiči Petr a David ) v  8.30 hod.u pizzerie v Neštěmicích vydává přes Děčín a Markvartice ( zastávka na prima klobásy ) do České Kamenice, kde si Jára kupuje turistickou placičku ( první ze čtyř ) a Viktor vytahuje svůj nový sešitek na turistická razítka a hned si ho nechá obouchat. Další zastávka se koná v Krásné Lípě. Po prohlídce infocentra ( Íčka ) si dáváme v místní pěkné cukrárně nějaké sladkosti a kávu. Přes Brtníky a Vlčí Horu se dostáváme do Mikulášovic a po návštěvě „Íčka“ pokračujeme strašnou cestou na parkoviště u vsi Tomášov. Odtud je to na hranice se SRN i k rozhledně Tanečnice co by kamenem dohodil. Hned vedle Tanečnice se nachází restaurace, kam si jdeme koupit vstupenky ( 15 Kč ) a personál nám odemyká dveře na rozhlednu a zapůjčuje i dalekohled. Výhled z Tanečnice na zalesněné kopce v pohraničí je hezký i když je zataženo. Po návratu k autu pokračujeme dále a zpět přes Brtníky se blížíme k rozhledně Vlčí Hora. Auta necháváme na radu Standy u vlakové stanice „Panský“ a po žluté vyrážíme směr rozhledna. Je to prý méně strmé než z druhé strany, ale nevypadá to tak. K rozhledně docházíme po cca 1 km a po zakoupení vstupenek – opět 15 „vočí“-  stoupáme po schodech vzhůru. Z dědka v kase táhne trochu rum, ale nekomentujeme to a prohlížíme si bohatě vyzdobené stěny rozhledny. Fotky rozhleden a jiné předměty krášlí cestu až na vrchol. Pokocháme se a šupem zpět k autu.Zbývá nám poslední dnešní rozhledna – Dymník či Dýmník ? K té se dostaneme autem přes Rumburk a vyjíždíme opravdu skoro až na vrchol. U restaurace nás naviguje nějaký místní bodyguard na parkoviště, ale David má svou hlavu a parkuje na truc úplně jinde. Dymník je oproti ostatním rozhlednám sice zadarmo, ale výhled nic moc a na samotné rozhledně nic extra není, ale lepší než kopnout do zadku.Už při cestě na Dymník se rozpršelo a déšť nás již provází stále. To je nám však fuk, neboť již máme splněno. Jedeme zpět do Rumburku a David jedoucí první, provádí s autem Petrovi drobné škodolibosti.Třeba blinkr doleva a jede doprava.V Rumburku se stavíme na pozdní oběd v restauraci Zelený Strom. Vládne celková spokojenost s jídlem, jen David byl tradičně napálen a své fazole s klobásou těžce pohaněl. Jelikož je ke čtvrté hodině, zvedáme se platíme a jedeme zpět do Ústí. Tam jsme zhruba za hodinku. Tady nás opouští Standa a mi ostatní se slézáme v restauraci U Pivrnce na závěrečné zhodnocení v pěti lidech. Po chvíli přibude i Míša. Sedíme, kecáme, sledujeme vyhlášení Miss ČR a vše komentujeme. Jarda do Míši neustále nalévá Carolans, ktéréž ona vytrvale odmítá. Leč výmluvný Jarda je nezmar a tak když opouštíme lokál v cca 22.30, Míše již svítí očka. O Petrovi nemluvě.Jak řekl Viktor, jak se Petr takhle směje, je neškodný. Jardu, Míšu a Petra vysazujeme v centru a Milan je svezen až před barák na Střekov. Zkonstatovali jsme, že na dnešní poznávací autoakci vyšlo počasí jen taktak, ale i když jsme našlapali jen 6 km, viděli jsme dost a výlet se prostě jako vždy vydařil.

Milan  10. 4. 2005