ZIMNÍ ČESKÁ KAMENICE

Účastníci: Viktor, Jára, David, Renda, Vilda, Iveta, Petra

Na víkend 13.2.-14.2.2010 nás Vilda pozval na tradiční již několik let uskutečňovanou oddílovou akci u něj na chalupě v České Kamenici. Dopředu jsme věděli, že oproti minulým ročníkům bude účast kamarádů slabší. Holt teď byly akce O.P.A.T.u dost za sebou a v dnešní uspěchané době není tolik času. Naplánovali jsme kratší výlet do okolí města a těšili se na akci. V sobotu v 11:00 hod. já, David a Renda vyrážíme z Ústí nad Labem. Silnice jsou dobře sjízdné, za chvíli parkujeme před chalupou. Na uvítanou dostáváme kančí gulášek a lahváč. Sud se bude narážet až po výletě. Občerstvíme se, pokecáme a vyrážíme na výlet. Vilda hlídá barák (bolí ho noha), jdeme tedy v sestavě já, David, Renda a Petra. Putujeme přes náměstí na druhý konec města. Zima není, nesněží, přesto je ve městě jako po vymření. Prohlížíme si místní městskou architekturu, je zde spousta prázdnejch a zchátralejch domů. Vycházíme z města a pokračujeme po silnici směrem do Kytlice. Na silnici je vrstva uježděného sněhu, jde se celkem dobře. Jen David má klouzavé boty, takže chvílema brejkuje. Po pravé straně máme říčku Kamenici a kolem nás spoustu pěkných skal. Přicházíme k chalupě, nad kterou je vrch zvaný Pustý zámek se zbytky hradu Fredevald. Nacházíme odbočku, která míří vzhůru. Sníh kolem je hluboký, naštěstí je zde vyšlapaná stezka. Výstup celkem ujde, jen poslední úsek je náročnější a nebezpečný. Jdeme opatrně, pád ze strmé skály by nebyl nic příjemného. Všechny terénní nástrahy úspěšně zvládáme. Zbytky hradu jsou nepatrné a ještě z velké části schované pod sněhem. Vyhlídková plošina na vrcholu skály je opatřena zábradlím. Zpřístupněna byla již v 19. století místními turisty. Rozhlížíme se po okolí a odpočíváme. Výhled je dobrý. Na skále přímo proti nám jsou velké ledopády, na kterých trénuje cca 10 horolezců. Nikdo z nich nespadl, neměli jsme tedy zpestření výletu. Vracíme se zpět na silnici. Po telefonickém zjištění vlakového spojení Mlýny – Česká Kamenice u Vildy se nevracíme zpět, ale pokračujeme do vesničky Mlýny. Plánujeme zde posedět v restauraci a poté se vrátit vlakem zpět. Šlapeme romantickým údolím, rozhlížíme se. Nemáme mapu a jsme přesvědčeni, že je to kousek. Konečně jsme u cedule Mlýny. Stále šlapeme a šlapeme a restaurace či nádraží nikde. Vzdálenost k nádraží nás docela zaskočila. Nakonec stíháme vlak jen tak, tak. Na plánované osvěžení v restauraci můžeme zapomenout. Ve vlaku je teplo, odpočíváme. Za pár minut vystupujeme a míříme do chajdy. V chalupě již jsou Jára a Iveta, kteří dorazili před chvílí. Dáváme si něco na zub a narážíme sud. Bohužel má Vilda nové nevyzkoušené chlazení a objevují se nějaké technické problémy. Kluci jsou ovšem šikovní, a tak jen s menším zpožděním pípu zprovozní. Účastníci dnešního výletu na Fredevald ostatním líčí zážitky, probíráme i další oddílové novinky, popíjíme. Také sledujeme sport v televizi, někdo hraje stolní hokej, další zkouší v průběhu večera hru králů šachy nebo společenskou hru člověče, nezlob se. Každý si nachází nějakou zábavu. Večer příjemně plyne a my postupně míříme do postelí. Poslední vytrvalci vydrží popíjet do rána do 2 hodin. Ráno poměrně brzy vstáváme, snídáme a balíme. Vyhodnocujeme akci a loučíme se s hostiteli. Domů odjíždíme před obědem. Víkendová akce v České Kamenici se tradičně vydařila. Jídlo, pití, nocleh, výlet i zábava vše bylo dobré. Našlapali jsme i solidních 9 kilometrů. Účast kamarádů byla trochu nižší než jindy, ale na kvalitě to neubralo. Uvidíme, jestli se letos podaří uspořádat i letní O.P.A.Ť.áckou akci na chalupě. Na dalších oddílových akcích ahoj.

Zpracoval: Vik 18.2.2010