Hazmburk

Datum : 6.2. 2010

Blanka, Ivetka, Milča, Danča, Milan, Zbýňa, Jára, Roman, Renďa, Vilda

Je tady únor a tento měsíc plánuje akci Jára. Musím říct, že příprava akce byla precizní a laťka je nastavena velmi vysoko. Prostě, takhle by měla být zpracována optimální prezentace výletu. I to mělo zřejmě vliv na to, že na startu akce v 9.20 hod. se sešlo rekordních 9 + 1 účastník. ( Vilda cestoval vlakem už z Děčína a „odhalil“ se nám až během cesty ). Plni pohody jsme nasedli v 9.40 do vlaku a vydali se směr Lovosice. Jára se hned v nádražní hale vytasil s lahví pálenky z hroznů a tak se startovalo zvesela. Ve vlaku jsme načali plechovky s Plzní a rozebírali dnešní výlet. Po chvíli nám Jára sdělil, že mu volal Vilda a měl v telefonu nějaký zastřený hlas, kterým se tázal, zda vystupujeme v Lovosicích. Jára mu to potvrdil, načež opravdu v 10 hod. vystupujeme na Lovosickém nádraží a přestupujeme do osobáčku Č. Lípa – Postoloprty. Až na Vildu jedeme všichni na hromadný zpáteční lístek. Vilda dotazem u vlakvedoucího zjišťuje, že lístek do Úpohlav, koupený ve vlaku, bude s přirážkou 30 Kč. Asi se u toho zřejmě tvářil výhružně, neboť až do Úpohlav nás nikdo nepřišel zkontrolovat. Vystupujeme, někteří si zašli koupit tekutiny a vyrážíme směr Hazmburk. Až do vsi Sedlec se jde celkem v pohodě, jdeme po silnici a po rovině. Od Sedlece se situace radikálně mění. Do kopce a neprošlapanou a zavátou cestou. Postup se zpomaluje, ale jde se dál. Konečně jsme u cíle. Avšak Hazmburk je uzavřen. Ač zřícenina, přesto stálo někomu za to ho postavit bránu a od listopadu do dubna tam nevpustit ani myš. Ale to neznají OPAT. Po chvíli jsme všichni na hradě. Projdeme si ho, vše prohlédneme a po půl jedné ho opouštíme. Zde nasadí svůj trhák Vilda a ač je to neuvěřitelné, kombinací chůze a běhu se udržuje na špičce až do Libochovic. Má nějak moc energie. V centru Libochovic volíme jako cíl našeho odpočinku Zámecký šenk a usazujeme se u dvou k sobě sražených stolů. Čepují sice Budvar, ale budiž. Jídlo je ucházející, posedíme, pokecáme a po 15 hod. se zvedáme na vlak. Jedeme na společný lístek a Vilda má opět štěstí a neplatí. Nějak ho přehlédli. V Lovosicích přestupujeme do rychlíku směr Ústí, Vilda s Járou stihli jen tak, tak koupit pivko. V Ústí se rozcházíme, někdo míří domu či do práce a někdo do Pivovarské, tradičně zhodnotit akci. Pro Vildu přijíždí (obětavě) Petra, na kus řeči se stavil i Viktor. Výlet je hodnocený kladně, ušlo se sice jen 10 km, ale zase větší část ve sněhu, tak byli spokojení snad všichni.

Milan