Víkend v Harrachově

Účastníci: Viktor, Jára, David, Vláďa

Pátek 18.11.2011

Na víkend 18.11. až 20.11.2011 připravil Vláďa ve spolupráci s Davidem výjezd do hor, na který pozval i Járu a mne. Ubytování bylo zajištěno v apartmánu v horském středisku v Harrachově. Program byl jasný. Odpočinek, turistika, hospůdky. V pátek odpoledne nás David postupně nabírá a vyrážíme směr Krkonoše. Cesta ubíhá dobře, zastavujeme se na jídle v celkem nóbl restauraci U podkovy v Jítravě. Zde mají dobré, ale dražší bio jídlo a točí Rychnovské pivo. Po občerstvení pokračujeme v jízdě. Než se nadějeme, jsme v cíli. Podle popisu nacházíme dům, kde budeme bydlet a čekáme na příjezd majitelů apartmánu. Nečekáme na ně dlouho. Během chvíle přebíráme apartmán a ubytováváme se. Výběr se nám povedl, apartmán je nový, velký a dobře zařízený. Po ubytování jdeme na průzkum okolí. Procházíme se po městečku, lidí moc nepotkáváme. Posedíme v několika restauracích a probíráme plány na sobotu a neděli. Dobré posezení bylo v restauraci Praha (nic nóbl, domácká atmosféra). Z posledního baru nás vyhánějí okolo půlnoci a nikde jinde se již nechytáme. Vše je zavřeno. Vracíme se tedy do dočasného domova a jdeme na kutě.

Sobota 19.11.2011

Ráno vstává jako první překvapivě David, který jde nakoupit. Kdo ho zná z dovolených, kde ho takřka každý den taháme z pelechu heverem, nechápe. Po snídani se jdeme podívat na Mumlavské vodopády. Počasí je solidní, potkáváme dost turistů. Čeká nás kratší příjemná procházka, nikam nespěcháme. Díváme se po okolních penzionech i přírodě a než se nadějeme, jsme u vodopádů. Prohlížíme si je ze všech stran, jsou parádní a teče i dost vody. Jdeme se ještě podívat kus cesty proti proudu, kde jsou pěkné peřeje a pak se vracíme zpět. U vodopádů se na chvíli stavíme v kiosku U lišáka (předražené jídlo si nedáváme) a vydáváme se na zpáteční cestu. Ještě před příchodem do centra, si dáváme polévku a pivko v restauraci Lovecká Mumlava. Do zamluvené exkurze ve sklářské huti máme čas, procházíme se Harrachovem. Přesně na čas přicházíme do areálu sklárny, kde se kromě ní nachází i minipivovar s restaurací, prodejna skla, pivní lázně a muzeum skla. Po zakoupení vstupenek se s několika dalšími turisty a průvodkyní vydáváme na prohlídku sklářské hutě (založena byla již v roce 1712). Exkurze se nám líbí, shodujeme se, že bychom si sklářskou práci vyzkoušeli, ale dělat jí nějak dlouhodobě bychom nechtěli. Práce je to těžká, ve vedru a ještě chodí dělníky očumovat spousta exkurzí. Placené to také není nijak extra. Nakoukneme ještě do brusírny (už se zde moc nebrousí) a do sklepa, kde je levný pohon všech brusek (vodní turbína), poté nás již čeká restaurace s minipivovarem. Restaurace je nová a není nic moc, pivo celkem ujde a na chuťovkách k pivu jsme si pochutnali. Dlouho neposedíme a valíme dál. Procházíme si volným tempem další části Harrachova. Narážíme na útulnou kavárnu, kde posedíme a občerstvíme se kvalitní kávou. Jsme již docela utahaný, kombinace včerejšího popíjení a dnešního pochodování nás nějak zmáhá. V jedné z pizzerií si dáváme menší večeři a vracíme se do apartmánu. Kluci sice plánují večerní program – podívat se na místní diskotéku, ale nakonec se nikam nejde. Posedíme u televize a postupně míříme do pelechu.

Neděle 20.11.2011

Dnes vstáváme časně, protože se chceme dopoledne projít a odpoledne se vracíme domů. Dojídáme k snídani všechno jídlo ze zásob a vyrážíme na další výšlap. Čeká nás solidní hamták na skokanské můstky a vrchol na Čertově hoře (1021 m n.m.). Počasí je solidní, jen cíl dnešního výšlapu je v mlze, snad se vyčasí a rozhled bude dobrý. Po kratší rovince přicházíme do skokanského areálu a koukáme zdola na můstky. Zajímavý pohled. Vše je připraveno na sezónu, chybí jen maličkost sníh. Moc dlouho se nekoukáme, neboť nás Vláďa popohání, chce již stoupat vzhůru. Výstup nám docela trvá a je náročný. Vláďa, který má z nás nejlepší kondičku, nás stále hecuje k rychlejšímu tempu. Nemá šanci, nasazené tempo nám vyhovuje, přece se neuženeme. Konečně jsme nahoře. Výhled není úplně ideální, ale jde to. Na můstku lezeme každý do jiné výšky. Davidovi s Járou stačí první úroveň, my s Vláďou přelézáme zábranu a míříme výš. Já končím těsně pod vrcholem, jen Vláďa zdolal úplný vrchol. Byl to docela adrenalin, divím se skokanům, že z takové výšky skáčou. Po modré turistické značce míříme k vrcholu, ale zakecáme se a míjíme odbočku. Nevadí, uděláme si kratší zacházku po vrstevnici a na vrchol se dostaneme z jiné strany. Na Čertově hoře je několik sjezdovek a vedou sem dvě lanovky. Není sezóna, je zde mrtvo. Fotíme se na lanovce a díváme se z vyhlídky. Kiosky jsou zavřené, vracíme se tedy zpět do Harrachova. Sestup nám trvá podstatně kratší dobu než výstup, takže zanedlouho sedíme v restauraci a občerstvujeme se. Poté jdeme do apartmánu, balíme a trochu poklízíme. Voláme paní domácí a domlouváme se, že klíče necháme v apartmánu a hlavní dveře jen zabouchneme. Nebudeme apartmán předávat, majitelka si ho zkontroluje až dodatečně, věří nám. Stihneme si ještě dát oběd, koupit pár piv u Novosada a pak nás již čeká cesta domů. Cesta do Ústí nad Labem pěkně ubíhá, na jedné z pump dáváme kávu. A již jsme doma. David nás postupně vysazuje a tím končí vydařená akce.

Vyhodnocení

Víkendová akce v horách se povedla. Rád bych poděkoval oběma hlavním plánovačům (Vláďa a David) za perfektně zvládnutou akci. Viděli jsme spoustu zajímavého, počasí vyšlo a pár kilometrů jsme též ušli (v sobotu cca 11 km a v neděli cca 8 km). Navíc jsme stihli projít i pár hospod a dát si trochu piva. Bylo sice znát, že není sezona, spousta restaurací byla zavřená, ale někde se sednout dalo a alespoň nebyla všude spousta lidí. Ubytování bylo dobré, kdybychom se do Harrachova někdy vraceli, určitě ho znovu využijeme. Podobnou víkendovou akci, i když třeba do jiných hor, nebo na jiná zajímavá místa si určitě rádi v budoucnu zopakujeme. Nejen hory se dají koneckonců navštěvovat v jakémkoli ročním období.

Sepsal: Vik

25.11.2011