JAVORSKÝ VRCH

Účastníci: Viktor, Jára, David, Roman, Iveta, Dana, Lenka, Soňa (navíc i jedno dítě a pes - ti ovšem neplatí startovné, proto se nepočítají)

Na sobotu 23.7.2011 jsem pro O.P.A.Ť.áky naplánoval kratší odpolední akci nedaleko Ústí nad Labem. Protože je léto, doba dovolených, nepočítal jsem s velkou účastí kamarádů. Sraz byl na autobusovém nádraží v Ústí nad Labem, ovšem kdo chtěl, mohl přistoupit na dalších zastávkách. Trasa byla naplánována takto: přesun autobusem do Slavošova, odtud pěšky na Javorský vrch, Javory, Hliněná, vyhlídka Sedmihoří, Borek a Dobkovice. Poté návrat vlakem domů. Předpověď počasí byla solidní a nečekalo nás nic náročného nebo dlouhého.Když jsem v sobotu odpoledne přistoupil v Krásném Březně do autobusu, byl jsem příjemně překvapen. Kamarádů přišlo na akci nečekaně hodně. Jako poslední přistoupil v Mojžíři brácha a menší team turistů jel přes Povrly do Slavošova. Zde nás již čekala po telefonické domluvě Dana se Soňou (přijeli autem, aby stihli další akci v Brné). Zdejší ekofarma, kolem které jdeme má kromě tradičních zvířat (krávy, koně, ovce, kozy) v areálu i mini zoo, kde vidíme lamu, pštrosa a nějaké další opeřence. Využíváme otevřeného občerstvení (klubová hospůdka farmy), posilňujeme se a po chvíli vyrážíme na výšlap. Vedle farmy na louce s posezením pod přístřeškem sedí parta nějakých Arabů v těch svejch hábitech a pořádá párty. To by člověk neřekl, koho může potkat v takovém zapadákově. Jdeme po úzké silnici, moc aut naštěstí nejezdí. V příkopě vidíme ležet statného jezevce, který se určitě neopaluje ani neodpočívá. Za družného hovoru stále stoupáme, než se nadějeme, jsme pod Javorským vrchem. Na kopci i v jeho okolí prohání nějaký nadšenec motorku, její rámusení slyšíme pak takřka celý dnešní výšlap. Po polní cestě míříme k vrcholu. Počasí přeje, rozhled je nádherný. Pro zpestření nacházíme s pomocí Járovi GPS navigací kešku, jako obvykle v ní není nic zajímavého. Když se dostatečně vynadíváme, sestupujeme po louce zpět k silnici. Ještě na vrcholu se od nás odpojují Dana se Soňou, které se vracejí k autu do Slavošova. My ostatní míříme do vsi Javory, kde si prohlížíme opravené domy i nejrůznější ruiny. Jára jako po celý výšlap fotí jako o život. Hospoda zde není, občerstvujeme se z vlastních zásob.Kousek za vsí chceme přejít ze žluté turistické značky na zelenou, bohužel odbočka míří na pole plné krav. Nechceme se motat mezi zvířaty a kravinci, do vesnice Hliněná jdeme raději po silnici. Ve vsi odpočíváme a napojujeme se na zelenou značku. Ta je ovšem dnes nějak zakletá, neboť přehlédneme odbočku na vyhlídku Sedmihoří a jak slepé ovce šlapeme dále po silnici. Většina kamarádů se nechce vracet, ani to zkusit střihnou přes louky, takže vyhlídku (třeba se na ní podíváme jindy) vynecháváme a jdeme rovnou do vsi Borek. Tato malá víska je zajímavá snad jen velkou skládkou komunálního odpadu nedaleko ní. Máme další možnost napojit se na zelenou turistickou značku. Tentokrát se jí již úspěšně držíme. Jdeme po loukách s pěknými výhledy do údolí na Labe a Děčín. David a Roman nám cestu okoření spuštěním kulatého balíku slámy z kopce dolů. Je to macek, pěkně si to sviští. Snad nikoho pod kopcem nepřeválcoval. Procházíme oplocenou lesnickou školkou, naštěstí nemusíme lézt přes plot, nechali pro nás turisty milostivě z obou stran nezamčená dvířka. Následuje prudký sestup do rokle, překonání louky plné kravinců, naštěstí bez krav a jsme v cíli dnešní akce v Dobkovicích.Vlak pojede za několik minut, dobře nám vyšlo načasování, náraží je nedaleko. Posezení plánujeme až v Ústí nad Labem. Druhou možnost, dát si pivko zde zavrhujeme, neboť nevíme, zda je tady hospoda. Při krátkém čekání na vlak zavzpomínáme na oddílovou akci z podzimu roku 2005, kdy jsme odtud šli do Povrlů (cestou Járy Cimrmana). Ve vlaku se hrneme do první třídy, protože si myslíme, že toto rozdělení u osobáků neplatí. Z omylu nás vyvede průvodčí, který tvrdí, že po vzoru EU jsou v některých osobácích vozy první třídy a jsou i dražší. Člověk se holt učí stále nové věci. Průvodčí byl v pohodě, naúčtoval nám jen druhou třídu. No stejně by z nás víc nedostal, radši bychom si přesedli do dvojky. Nejedeme dlouho a již vyskakujeme na hlaváku v Ústí nad Labem.Přesunujeme se po předchozí domluvě do restaurace Na Rychtě, kde vyhodnocujeme dnešní akci. Počasí vyšlo dobře, účast kamarádů byla vynikající. Našlapali jsme jen cca 12 kilometrů, což většina účastníků hodnotila pozitivně. Nějak nám víc a víc kamarádi lenivěj. Při hodnocení dnešního dne popíjíme zdejší kvalitní pivko. Jídlo si dává jen někdo, protože zde nevařej nějak extra dobře. Dlouho neposedíme a postupně se rozcházíme do svých domovů. Mějte se fajn a na další O.P.A.Ť.ácké akci ahoj.

Sepsal: Vik

28.7.2011