Radobýl a Mostná hora

 

 

Účastníci: Viktor, Jára, Iveta, Blanka, Věra

 

Na sobotu 28.5.2011 jsem naplánoval kratší odpolední výlet do nedalekých Litoměřic. Dle ohlasů kamarádů jsem čekal vysokou účast, i počasí mělo být solidní. Sraz byl na západním nádraží v Ústí nad Labem v 13:50 hod. a sešlo se nás zde celkem pět. Blanka přivedla svojí kamarádku Věru, která s námi šla poprvé, ostatní byli zkušení borci. Dalším předběžně ohlášeným účastníkům akci zhatily pracovní, rodinné či zdravotní problémy. Nasedáme do přistaveného vlaku a zanedlouho vystupujeme ve Velkých Žernosekách. Chvíli jdeme po silnici a pak odbočujeme do stráně po žluté turistické značce. Tráva je zde vysoká, doufáme, že na nás neskočí nějaké infikované klíště, kterým nás neustále strašej bulvární plátky i televize. Jdeme do kopce, nejdříve pozvolna, závěr je trochu náročnější. Těsně pod vrcholem se občerstvujeme na nově vypadajících lavičkách a pak z chodu dobýváme vrchol. Fotíme sebe i okolí, rozhlížíme se (dnes je rozhled skvělý), pomocí navigace GPS hledáme kešku (nic zajímavého v ní není). Poté vyrážíme dál, směrem na Litoměřice. Pod kopcem si prohlížíme zajímavou ruinu prvorepublikové vilky, byla by to pěkná klubovna O.P.A.T.u, stačilo by pár milionů na opravu. Kolem zahrádkářské kolonie, kde vrčí sekačky trávy a další stroje Bédi Trávníčka, míříme do centra Litoměřic. Na horním vlakovém nádraží měníme turistickou značku na modrou a jdeme na Mostnou horu. Krátký výšlap parkem a jsme na vrcholu. Zdejší chata s rozhlednou byla postavena v roce 1910, takže loni slavila pěkné kulatiny. Dnes je zde luxusní restaurace a pořádají se tady různé gurmánské akce pro finančně lépe situované spoluobčany. Potěšilo nás, že máme jako hosté restaurace vstup na věžičku, kde je rozhledna zdarma. Odpočíváme u piva či vína, výběr jídla nás neoslovil. Po kratším posezení se jdeme rozhlédnout z věže na město a následuje sestup do centra. Po cestě Jára nachází druhou kešku (v ní není opět nic zajímavého). Pod kopcem se potkáváme s Alenou, která byla s Ondrou na pískovišti. Vyzvedáváme ještě Davida a jdeme na pivko do minipivovaru Labuť. Pivo mají dobré, bohužel nemají teplou kuchyni, jen chuťovky k pivu. Dáváme si něco malého a pak se cpeme chipsy. Hodnotíme dnešní akci a probíráme historii i budoucnost oddílu. Z restaurace odchází první Alena s prckem, my ostatní se také dlouho nezdržíme. Odpolední výlet má holt trochu nevýhodu, že má člověk méně času na posezení u pivka. Následuje krátká cesta na nádraží. Vlak jede včas, zanedlouho vystupujeme v Ústí nad Labem (někdo na Střekově, zbytek na západním nádraží). Dnešní výšlap byl kratší, ušli jsme cca 11 kilometrů. Ovšem dle ohlasů kamarádů se všem líbil. Počasí též vyšlo a pivko v minipivovaru bylo skvělé. Určitě se sem na pivko při nějaké vhodné příležitosti vrátíme. Zdravím všechny členy i příznivce O.P.A.T.u a na dalších akcích ahoj.

 

Sepsal: Vik

1.6.2011