Víkendová akce Doksy – Hradčany

Účastníci: Viktor, Milan, David, Zbýňa, Blanka, Dana, Monika, Mirek

sobota

Na víkend 7.5. - 8.5.2011 byla naplánována turistická akce O.P.A.T.u s nocováním na skautské chatě ve vsi Hradčany u Ralska. Kdo chtěl, mohl dorazit pěšky z Doks, další možnost byla přijet autem. Po přenocování půjdou pěšáci v neděli dopoledne do Mimoně na vlak, ti kdo dorazí autem, si projdou okolí Hradčan. Se zamluvením chaty jsme měli štěstí. Někdo odhlásil pobyt těsně před tím, než jsem volal. Jinak je chata zabraná až do půlky října. O oddílové akci se vědělo dlouho dopředu, ubytování bylo zajištěno, byl jsem zvědav, kolik se nás nakonec sejde. Účast osmi lidí beru jako úspěch.V sobotu ráno se nás na nádraží sešlo 5 (já, Milan, David, Zbýňa a Blanka). Vlakem se přesunujeme přes Děčín a Českou Lípu do Doks, odkud výšlap zahajujeme. Nejdříve míříme do obchodu dokoupit proviant a hned poté vyrážíme kolem Máchova jezera do Starých Splavů. Vyhlášené pláže jsou zatím prázdné, na několika místech se ještě dokončují opravy a úpravy areálu. Za chvíli jsme ve Starých Splavech a začíná putování po restauracích. Ještě není sezóna, je tu klídek, potkáváme pár lidí. Osvěžoven je otevřeno jen několik, ale i tak nám docela trvá, než se přes ně vymotáme na další cestu. Blanka není zrovna nadšená, protože si pivko dáváme nakonec celkem na pěti místech. Jednu chvíli nám turistická značka mizí, trochu se motáme, ale po chvíli se zorientujeme a napojujeme se na ní. Konečně nás místní restaurace pouštějí ze svých spárů a my se noříme do lesa. Začíná pařák, ale v lese se šlape celkem dobře. Několikrát odpočíváme, posilňujeme se a statečně polykáme kilometry. Potkáváme celkem dost cyklistů, turisty žádné. Po několika hodinách přicházíme do Hradčan. Hned míříme k prvnímu občerstvení na pivko. Pochodem jsme si udělali solidní žízeň. Poté si prohlédneme ves a jdeme do hotelu Na pláži. Odtud volám našemu ubytovateli, že jsme na místě s dotazem, kdy se můžeme ubytovat na chatě. Hans přijíždí během chvíle na kole, a zatímco se ostatní občerstvují, já jdu jako správný velitel převzít objekt. Chata je skromná, ale na jednu noc či víkend dostačující (voda, elektrika, splachovací záchod, dva suché záchody, varná konvice), spaní je spartánské (na prkenné podlaze na starých matracích ve spacáku). Vracím se pro ostatní a po dokončení občerstvení se jdeme ubytovat. Všichni jsou spokojeni, jen David bručí, že kdyby věděl, kde bude muset spát, tak by si raději zaplatil hotel. Po vybalení spacáků okukujeme okolí a jdeme připravit dřevo na táborák. Přijíždějí další účastníci akce (Dana, Monika a Mirek), kteří se dnes zúčastnili na Labi v Ústí nad Labem ve Vaňově 3. ročníku závodu dračích lodí. Zajímavá výzva pro O.P.A.T., stačí sehnat 20 nadšenců, kteří se nebojí zkusit něco nového, a příští ročník můžeme vyzkoušet. Domlouváme se, že posedíme u ohně, dáme si do nosu (opečené uzeniny, pivo a meruňka) a poté skočíme posedět do hospody. Jak se vše domluvilo, tak vše i proběhlo. Večerní posezení u ohně i v restauraci bylo pohodové. Pojedli jsme, popili i poklábosili. Postupně jsme ulehli na bidla. Dnešní náročný den skončil. Sobotní počasí pochodu přálo, našlapali jsme cca 19 kilometrů. Všichni výšlap zvládli v pohodě a bez úrazu. Hradčanské stěny jsme jen proběhli, detailnější průzkum máme schovaný na příští akci O.P.A.T.u v těchto končinách. Po cestě jsme viděli zmiji a kolem chaty několikrát proběhla liška (podle Hanse má blízko noru a mláďata). Ovšem dobrou noc nám nepopřála.

První den akce sepsal: Vik

11.5.2011

neděle

A máme tady nedělní ráno. Noc proběhla obstojně, jen někteří jedinci dost vymrzli a Ti co mají problémy s močovým měchýřem si štrachání potmě po příkrých schodech taky „nemohli vynachválit“. Ale den byl jasný a tak nám ho ani bolest hlavy a celková únava nemohla pokazit. Byli i tací, co se dožadovali rozcvičky, ale tento požadavek jsme s lehkým úsměvem na rtech odmítli ( včerejší pochod s plnou polní nám stačil ). Někdo snídal, uvařila se káva i čaj, někdo požadoval vydání ibalginu ( nabízené antikoncepční tabletky se zděšením odmítl ). Po příchodu Hanse se dělíme na dvě party a naše stará pochodová se vydává pěšky na nádraží Mimoň. Cesta vede vesměs lesem, po rovině, přecházíme po dřevěné lávce i říčku Ploučnicí u které se povalují dvě party vodáků. Zdravíme slušně „AHOJ“. Kluci okukují starý bunkr a konečně slyšíme vlak. Hnáty už taháme za sebou, včerejší posezení bylo bohaté na konzumaci alkoholu co se množství i sortimentu týče. Konečně Mimoň. Trochu zmatku u finální zatáčky a jsme na nádraží. Vlak jede za chvilinku, jen musíme dvakrát přestupovat. Viktor se jen zmínil, že Regionova ( druh vlaku – nový kabiny, starej podvozek ) mu vůbec, ale vůbec nedělá dobře na jeho citlivý žaludek. Ostatní pospávali, nebo tupě civěli z okna. Jen ženská část týmu byla v pohodě. No jo, pár stříčků za večer nikomu neublíží ( myšleno víno s sodou ). Konečně Ústí. David se loučí, ostatní hladovci a žíznivci se loučí až po obědě, který proběhl netradičně v restauraci Lípa na Střekově ( zdravíme Járu ). Toť vše, čau příště. Dnes cca 10 km.

Milan