Helfenburk

Účastníci: Viktor + Eliška K., Dáša, Pítrs, Monika + Zdeňka S., Jirka + Jirka ml. K., Tereza + Marek T., Pavla K.

                Na sobotu 7.3.2020 jsem naplánoval další auto – výlet. Předpověď počasí nevypadala nijak dobře, ale my jsme již zkušení turisté, takže se termín výšlapu nepřesunul. Na Střekově se nás dopoledne sešlo 11 natěšených turistů a jako bonus pes Karel. Měli jsme k dispozici 4 vozidla, takže jsme se ani nemačkali. Přesun do obce Ostré byl v pohodě, dařilo se nám jet dokonce v koloně. Jen v Úštěku jsem špatně odbočil a museli jsme se kousek vracet. Holt jsou ty silničky a jejich odbočky dost podobné. Na parkovišti pod obcí je místa dost i solidní bláto a obří kaluže. Parkujeme a je nám jasné, že terén dnešní trasy opravdu nebude snadný.Po místním značení scházíme opatrně do údolí. Cesta je strmá a dost kluzká. Dolů se dostáváme bez pádu, což je úspěch. V údolí je cesta lepší. Přecházíme na žlutou turistickou značku a po kratším putování po rovince začínáme stoupat k hradu, který se majestátně tyčí nad námi. Výstup není dlouhý, ale o to prudší. A jsme nahoře. Ze zříceniny se ozývá hlahol, nebudeme zde sami. Po nádvoří pobíhá houf dospělých a dětí. Dozvídáme se, že místní sdružení starající se o hrad dnes pořádá oslavu MDŽ s různými hrami. Je zajímavé, že víc se u her baví spíše dospěláci než děti. Projdeme všechna hradní zákoutí a pokračujeme na věž. Schody jsou úzké, výstup je pro normálně rostlého člověka náročný. Výhodu mají děti a trpaslíci. Ovšem odměnou za podstoupenou námahu je nám pěkný výhled. Ještě dole posvačíme a vydáváme se na další cestu.Pokračujeme po místním značení kolem celého údolí. Když vystoupáme na horizont, celou cestu vidíme po levé ruce siluetu hradu. Cesta je stále náročná. Pro spoustu bláta znamená každé drobné klesání či stoupání nebezpečí pádu. Zvládáme to úspěšně. Na jedné skalní vyhlídce do údolí má Pítrs málem první infarkt. Pes Karel se motá přímo na hraně skály a Pítrs už živě vidí, jak padá dolů. Naštěstí má Karel čtyři nohy, takže vše s přehledem vybalancuje. Další horkou chvilku a druhý infarktový stav zažívá Pítrs po chvíli. Karel se štěkotem míří přímo do údolí, kde vytrvale štěká a na Pítrsovo volání nereaguje. Po příchodu blíž vidíme, že útočí zřejmě na srnu. Ta musela být pořádně vyplašená. Nakonec když už Pítrsovi pomalu dochází dech, se Karel vrací a tváří se vítězně. Být tam nějaký aktivní myslivec s flintou, je již zřejmě Karel v pánu. Nyní již bez dalších adrenalinových zážitků přicházíme do vsi Ostré. Zde míříme do restaurace Pod Kalvárií, která je naštěstí otevřená. Zabíráme takřka celou spodní část a občerstvujeme se (zelňačka, česnečka či kachna s knedlíkem přijdou k chuti). Po posilnění následuje výstup na Kalvárii. Cesta je jak jinak blátivá, až skoro nahoře jdeme pohodlně po schodech. Výhled je parádní. Z nedalekého hradu je v údolí vidět jen vlajka na stožáru. Eliška objevuje u jedné z kaplí nezamčené dveře, takže se podíváme i dovnitř. Nic zajímavého, jeden stůl, pár informačních panelů a neudržovaný vnitřek. Církev teď holt raději vráží peníze do minipivovarů. Docela zde fučí, moc dlouho se nezdržíme. Při sestupu do obce Tereza uklouzla a padá. Dle výkřiku jsem to viděl na dvojitou zlomeninu. Naštěstí Terka po chvíli s pomocí Jirky vstává a kulhajíc pokračuje v cestě. Vypadá to, že pád odnesla jen bunda a kalhoty, které jsou solidně zablácené. Noha drží, Terka dojde statečně až na parkoviště k autům. Máme ještě čas, jedeme se podívat na chvíli do nedalekého Úštěka. Jen Monika se Zdeňkou se loučí a míří rovnou do Děčína. Vozidla necháváme na náměstí a jdeme se cournout a okouknout zdejší zachovalé měšťanské domy. Oproti různým akcím (jarmark, andělé atd.) kdy je zde hlava na hlavě, je tady dnes liduprázdno a klid. Taková ta ospalá atmosféra maloměsta. Dlouho se nezdržíme, každý už se těší domů. Nasedáme do aut a jedeme zpět do Ústí nad Labem. Dnes se oblíbené vyhodnocení akce v nějaké restauraci konat nebude. Posedíme příště.  Dnešní akce se tradičně vydařila. Trochu jsem měl obavy z počasí a terénu. Počasí nakonec celkem vyšlo (i když dopoledne pršelo) a s neschůdným terénem jsme se statečně a zkušeně poprali. Našlapali jsme cca 9 km, ale určitě se nejednalo díky terénu o nenáročnou procházku. Účast byla parádní a bylo k dispozici i dost vozidel. Určitě naplánujeme i další auto – výlet. Padl návrh na návštěvu hradu Houska. Tam jsme s oddílem byli v roce 2006 (to to letí), ale rádi se tam podíváme zase. Když budeme motorizovaní, můžeme stihnout navštívit více míst (hrad Houska, hrad Kokořín, rozhledna Vrátenská hora). No uvidíme, co vybereme. Mějte se všichni co nejlépe a na nějaké další akci na viděnou.

Helfenburk - Památkově chráněný areál s pozůstatky skalního hradu, který byl zbudován v polovině 14. století rodem Ronovců. Hrad se následně dostal pod správu pražských arcibiskupů, kteří pevnost v průběhu husitských válek využívali pro úschovu svého pokladu. Hrad svou rezidenční funkci plnil do druhé konce 15. století, následně byl opuštěn a začal postupně chátrat.

Kalvárie - (též Kostelíčky či Kostelíky) je 398 m n. m. vysoký vrch a poutní místo v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Leží asi 0,7 km jihovýchodně od vsi Ostré, která je administrativně jednou z 24 částí města Úštěka. Poutní areál, jehož počátky sahají do let 1704–1707 nechal vystavět pan Václav Růžička, hejtman zdejšího jezuitského panství se sídlem v Liběšicích. Za autora stavby bývá obvykle považován známý barokní architekt z nedalekých Litoměřic Octavio Broggio, avšak tato skutečnost není písemnými prameny doložena. Přístupovou cestu k hoře lemují již od vsi Ostré výklenkové kaple křížové cesty z období baroka a klasicismu. Tato cesta ústí na terasu v západním svahu hory, která symbolizuje biblickou Zahradu getsemanskou. Zde se nachází torza barokních pískovcových soch klečícího Ježíše a apoštolů. Odsud stoupá na vrchol monumentální pískovcové schodiště. To je členěno dvěma podestami s výklenky osazenými pozůstatky dalších barokních soch. Na vrcholové plošině se nachází skupina tří kaplí, symetricky uspořádaných. Obě boční kaple (kaple Nalezení, kaple Povýšení svatého Kříže) mají zcela totožný věžovitý tvar. Silueta obou věží je výraznou a zdaleka viditelnou dominantou Úštěcka. Uprostřed mezi nimi se nachází přízemní, podélná kaple Božího hrobu.

Úštěk - je město v Ústeckém kraji, 17 km severovýchodně od Litoměřic. Je tvořeno malým historickým jádrem, dvěma předměstími a 21 vesnickými místními částmi. Vlastní město leží na výrazném pískovcovém návrší v nadmořské výšce kolem 240 m na rozhraní CHKO České středohoří a Kokořínsko. Městem prochází silnice č. 15 a železniční trať č. 087 spojující Litoměřice s Českou Lípou. Podle úředních informací trvale žije na území města přibližně 2 900 obyvatel.  Nejhodnotnější částí města je jeho střed s mnoha zachovalými pozdně gotickými měšťanskými domy, prohlášený památkovou rezervací. Proto byl Úštěk nejednou využit jako kulisa k filmům. V okolí města je krásná krajina s několika rezervacemi a severně od města je veliký rybník Chmelař.

                                          Sepsal: Vik

                                          11.3.2020