Rozloučení s létem aneb další Kamenice

Jak se již stalo dobrým zvykem, na konci prázdnin probíhá v Kamenici taková rozlučka s létem a ani letos jsme jí nevynechali. Účast byla opravdu hojná a zúčastnili se tito turisti. Za OPAT :Viktor, Milan, David, Jára, Renda, Vilda a dále Dana Lehmanová, Alena Vyletělová, Iveta Turzová, Petra Vilímkova, Lenka Semerádová, Václav Řasa, Pavel Vyletěl, Dáša Jílková a děti ( Petry a Lenky ).  Start byl po delších peripetiích domluven na 8.30 u Krajského soudu v Ústí s tím, že místa v autech byla pečlivě propočtena. Leč člověk (Viktor ) míní a…. Dva kamarádi se nedostavili ( Pavel, Roman ) a naopak přibylo jedno auto. Nakonec jsme se tedy nějak srovnali a vyrazili. Kolem půl desáté už jsme bouchali v Kamenici na dveře chalupy. Petra s Vildou již byli připraveni a tak jsme si na uvítanou mohli dopřát koláč, bábovku kávu i pivo ( zatím jen lahvové). Program byl následující. Lenka pojede pro syna do Rumburku a vrátí se, Vilda půjde na zahájení Fichtl cupu a my ostatní se vydáme podívat se na rozhlednu Studenec, která byla letos nově usazena na místo předchozí rozhledny, která byla již ve špatném stavu ( pro lidi milující detaili doporučuju web, anebo ještě líp, jet se tam taky podívat ). V obci Líska jsme auty vyjeli kam to šlo, zaparkovali a vydali se na cca 2 km vzdálenou rozhlednu. Obdiv si zasloužila především Petra, která řídila a nesla pak v klokance svou dceru. Po dvou kilometrech jsme konečně na místě, fotíme se a David přerovnává blízké okolí. Vyšlápneme si na rozhlednu a zkoumáme výhledy a dohadujeme se, kde a co je v širém okolí vidět. Po 20 min. se sbíráme k odchodu. Jára se zatím věnuje geocachingu. U auta jsme v cuku letu a tak nastupujeme a jedeme zpátky do Kamenice. Zde nás už čeká Vilda, ale my se opět dělíme a většina z nás jede do myslivecké restaurace „u Lexů“ do vsi Kámen, kde hodláme poobědvat. Sedáme tedy opět do aut a vyrážíme. Kolem 13 hod. jsme na místě, dobře se najíme a jedeme zpátky. Jediné co mě v restauraci překvapilo, byla kombinace piva a malinovky, což si jedna nejmenovaná dáma s chutí míchala. V Kamenici se od Viktora dozvídáme, že mezitím přijela Lenka i motorkář Renďa a spolu s Petrou a dětma se šli podívat na Fichtl cup. Dorazila i Dáša a tak nás po návratu skupinky z Fichtl cupu byl pěkný počet 14 dospělých a 4 děti. Zhruba po půl páté se zvedlo pár osob a šlo se podívat na skupinu „Wydle“. Shodou náhod začal na hřišti i fotbal a tak jsme se usadili na tribuně a sledovali zápas. Úroveň nic moc a když jsme zaslechli i Wydle, kterážto skupina asi 45 min. ladila, usoudili jsme, že na zahradě u ohně a sudu Gambrinusu nám bude lépe. Udělali jsme čelem vzad, nabrali Petru, která se přišla taky podívat a šli k ohni. Tam se začala zábava postupně rozjíždět, jelikož jídla i pití bylo neskutečné množství. A když se z reproduktorů začal linout Záviš, bylo to dokonalý. Jelikož ne každému se líbí, střídali ho i jiní zpěváci i skupiny. Třeba Morčata na útěku apod. Pár otužilců se vykoupalo i v bazénu, ale jelikož se večer ochladilo, přioblékli jsme se a Vilda začal do ohně vrhat ohromná polena, takže se v okruhu 2 metrů od ohně nedalo sedět. Jedli jsme výborné uzené z komína, grilovaná kuřata, klobásy a Viktor dotáhnul i lehce pálivé papriky. Co se sportování týče, byla k dispozici vzduchovka, pinčes a badminton. Ale většina lidí dávala přednost posezení u ohně. Zábava se protáhla lehce přes půlnoc a okolo 2 hod. ulehli poslední nezmaři. Postele byli rozděleny ještě dopoledne, takže nedošlo k žádným přehmatům a ráno se každý probudil kde měl. Vstávalo se kolem 8 hod. a většina probuzených si pochutnala na vydatné snídani. Smažený vajíčka, klobásy, naložený hermelín, koláče, bábovka. Pivo čaj i káva k dispozici. Jako kulturní potravu jsme si pustili video z dovolený v Krkonoších, které natočil Zbýňa. Všechny pobavilo a myslím, že se z něj stane kultovní záležitost. Kdo uvidí – uvěří. Všechno však končí a tak se sebereme, poděkujeme, finančně vše vyrovnáme a vydáváme se zpět k domovům. Další akce u Vildy by měla proběhnout koncem zimy a již teď se těšíme.

30.8. Milan