JARNÍM  POLABÍM

Účastníci:Milan, David, Jára, Zbýňa, Alena, Iveta, Dana, Viktor

Na neděli 29.3.2009 připravil Milan menší jarní akci O.P.A.T.u trochu dál od našich domovů. Pojedeme do Polabí, přesněji do okolí Lysé nad Labem. Původně se mělo jednat o delší a náročnější výšlap, nakonec se trasa zkrátila. Milan připravil dvě možné varianty přibližně stejně dlouhé s tím, že ve vlaku upřesníme jak vyrazíme. Na sraz v 8.30 hod. na západní nádraží v Ústí nad Labem dorazilo pět lidí: Jára, Zbýňa, Dana, Iveta a já. Milan přistoupil na Střekově a David s Alenou naskočili v Litoměřicích. Cesta ubíhá, domlouváme podrobnosti o dnešní akci. Půjdeme do Přerova nad Labem, kde je skanzen a kde mají nějaké jarní oslavy. David se stihne trochu pohádat s průvodčím, kterému vadí, že jsme mu ukázali jízdenku pro šest osob a najednou nás je osm. David tvrdí, že průvodčí vždy jen proběhl a lístek od něj nechtěl. Průvodčí se rozčiluje, že lístky se ukazují automaticky. Při odchodu mumlá, že příště dá Davidovi písemnou žádost. Kdyby věděl, že se brácha hned pere, tak by neriskoval. V půl desáté volá Roman, jestli dnešní akce platí, že je na nádraží a ptá se kdy dorazíme my. Po informaci, že jsme již ve vlaku, není moc nadšen. Akci prošvihl, protože si neposunul hodinky o hodinu vpřed. Je vidět, že dvě každoroční změny času nadělají u některých lidí docela paseku. Protože jsme se dlouho neviděli, máme si při jízdě i celou dnešní akci co povídat. Do Lysé nad Labem přijíždíme okolo desáté hodiny. Poprchává, jdeme na kávu, někteří i na snídani do blízké cukrárny spojené s lahůdkářstvím. Než se občerstvíme, počasí se lepší, vyrážíme po červené turistické značce vstříc dobrodružství. Někteří jedinci stihnou těsně před výšlapem ochutnat u místního stánku pivo Rohozec. Začátek vypadá dobře, prohlížíme si část Lysé nad Labem a okolí. Přicházíme k mostu přes Labe, zde nás bez valného úspěchu vyzývá Dana k závodu ve vybíhání po strmé stěně svahu pod mostem. Skoukneme rozcestník a pokračujeme podél řeky po žluté turistické značce dál. Prohlížíme si chaty rozeseté po obou březích Labe. Některé jsou výstavní, jiné opuštěné a rozbité. Ty by mohly být levné, takže zájemci o nemovitost a chataření z řad O.P.A.Ť.áků vyražte do Polabí na nákup chajdy. Pozorujeme kachny a v jednu chvíli proti nám běží vyplašený zajíc, který těsně před námi zabočí do polí. Za chvíli přibíhá strhaný pes, který ho honil. Po delší době potkáváme dvě ženský, které ho nechávaj běhat na volno. Na březích Labe sedí i dost rybářů a civěj do vody, někteří možná kromě revna i něco chytěj. Po několikakilometrovém pochodu se Milan dívá do mapy a tváří se rozpačitě. Jak ho znám, není něco v pořádku. Taky že jo. Již od mostu jdeme špatně. Neměli jsme jít po žluté turistické značce pod mostem, ale přejít most a jít po druhém břehu na druhou stranu po zelené turistické značce. To je samá zábava a srandičky a nikdo nepohlídá (včetně mě) správnou trasu. Jsme tedy neplánovaně kousek od obce Ostrá. Dnes se již do Přerova nad Labem nepodíváme, takže snad příště. Milan má jako hlavní plánovač a garant dnešního výšlapu do konce dnešní akce o narážky a špičkování postaráno. Nedáme mu s ostatníma vydechnout. Přicházíme k pěknému rybníku s pláží i rozlehlým tábořištěm. Prohlížíme si vesničku Ostrou a domlouváme se co dál. Vyhrává následující varianta: osvěžíme se v místní restauraci, podíváme se po okolí, vlakem se vrátíme do Lysé nad Labem, tam si dáme další občerstvení, prohlédneme si město a vrátíme se do Ústí nad Labem. Procházíme se, vesnice není velká. Známá firma Botanicus království květin má bohužel zavřeno, ženy se nemohou pokochat jejich výrobky. Firma provozuje i historickou vesnici a pořádá zde různé dobové akce. Dnes se jako na potvoru nic nekoná. Míříme do restaurace, kde počkáme do odjezdu vlaku. Posezení je zde příjemné, ale mají jen pití. Odjezd vlaku máme zjištěný, po občerstvení se zvedáme a míříme na zdejší nové nádraží. Vlak jede včas, za chvíli vystupujeme v Lysé nad Labem. Jdeme na náměstí, prohlížíme si architekturu a hlavně vybíráme posezení. Neznáme to tady, bude to střelba naslepo. Jako skoro všude je zde v neděli celkem mrtvo. Nakonec zapadáme do restaurace U krále Václava. Dáváme si jídlo a pití, vše je solidní. Ani David kupodivu nijak nenadává. Po občerstvení jdeme na nádraží a míříme domů. V Litoměřicích vystupuje David s Alenou, my ostatní pokračujeme do Ústí nad Labem. Tady jde Milan, Zbýňa a já na pivko k Vlastencovi, ostatní jdou rovnou domů. V restauraci rozebíráme dnešní akci i plány do budoucna. Přichází Roman a o něco později i jeho kamarád Vláďa. Dáme ještě pár piv a jdeme na kutě. Dnešní akci můžeme vyhodnotit jako podařenou. Sice jsme zabloudili, ušli jinou trasu a neviděli slíbený skanzen s oslavami jara, ale vše ostatní bylo dobré. Tradičně vyšlo počasí, trasa byla pohodová, účast kamarádů vysoká a zábava skvělá. Je pravda, že kilometrů jsme moc neušli, nakonec jsem naměřil na mapě jen přibližně 12km, ale podle mne není podstatné za každou cenu honit kilometry. Nejsme (alespoň zatím) výkonnostní turisté, kteří plní odznaky zdatnosti. Důležité je, odpočinout si od práce a vidět se s kamarády. Mohu za sebe prohlásit, že jsem byl naprosto spokojen. Na druhou stranu slibuji, že nějakej delší (20km i více) a náročnější pochod s Milanem určitě také připravíme. Tak na další akci na viděnou.

Sepsal: Vik

7.3.2009