Auto-výlet v okolí Oseka

(aneb hrad Rýzmburk a rozhledna Vlčí hora úspěšně zdolány)

Účastníci: Viktor, Jára, David, Zbýňa, Vilda, Alena, Iveta, Petra.

Na neděli 26.7.2009 jsem naplánoval výlet na Osecký hrad (Rýzmburk) a na rozhlednu v Dlouhé louce (Vlčí hora). Původně se mělo jet vlakem a šlapat celou trasu pěšky, nakonec jsem však z různých důvodů vše změnil. K radosti kamarádů se akce pojala jako auto-výlet. Je zajímavé, že tyto auto-výlety se kamarádům stále více líbí. Doufám, že to není proto, že se ujde málo kilometrů. Na Střekově jsme se v neděli v půl deváté sešli v solidním počtu 8 osob. Naskočili jsme do dvou vozidel a mířili do Oseka. Po cestě David nečekaně odbočuje do Mstišova. Hned je mi jasné, že se chtějí podívat na zvířata v oboře. Je ovšem brzo, mají zavřeno. Podíváme se sem při návratu. Již to není daleko, za chvíli parkujeme kousek od náměstí. Míříme do Oseckého kláštera, kde je informační centrum. Bohužel mají v neděli otevřeno až odpoledne. Tak snad jindy. Petra, která si nevšimla, že odbočujeme do kláštera nás přechází. Zrovna když si uvědomuju, že nejsme kompletní, volá kde jsme. Po chvíli přichází zpět odněkud z polí, kam mezitím došla. Hned je veseleji. Před výšlapem se posilňujeme v cukrárně. Dříve zde byla restaurace a i nadále tady točej pivo. Budvar některým z nás prospěl, ostatní si dali kávu a zákusek. Konečně vyrážíme na trasu. Za železniční tratí se zastavíme na chvíli u památníku horníků a již nás čeká tříkilometrové stoupání po červené turistické značce. Jde se dobře, povídáme si a nikam nespěcháme. Všichni jsou v pohodě, jen Vilda který je po včerejším náročném tahu funí a nadává. Kopec ho zmáhá a navíc ho bolí achilovka. Netrvá to dlouho a jsme u hradu. Před zříceninou je značka zakazující vstup, která nás ovšem nezastaví. Podle prošlapaných cestiček v celém areálu nikdo zákaz vstupu nedodržuje. Potkáváme zde i skupinku německých turistů. Procházíme zříceninu, která je pořádně rozlehlá. Také posvačíme a najdeme jednu Kešku (hra s hledáním míst pomocí GPS). Poté odcházíme zpět do města. Z kopce se jde lépe, za chvíli jsme dole. Jdeme do restaurace v kempu a sedáme si na zahrádku. Ve velkém množství létající vosy nás však zahánějí dovnitř. Dáváme si pár piv a oběd. Po občerstvení jdeme k autům a jedeme do vesnice Dlouhá louka. Tady necháváme auta na parkovišti a vyrážíme k rozhledně. Na rozcestníku je napsáno 500 metrů po zelené turistické značce. Když značka končí a rozhledna nikde, je nám jasné, že cesta bude delší. Větším obloukem nakonec přicházíme ke stožáru, na kterém je v půli umístěna vyhlídková plošina. Je jasno, výhled je nádherný. Zkoušíme hledat kešku, která má byt přímo na rozhledně. Bohužel jsme neúspěšní. Z rozhledny si plánujeme kratší cestu k autům, která vede podél lesa a přes louky. Před odjezdem posedíme v občerstvení na parkovišti. Sedí s námi i uřícená rodinka cyklistů. Při jejich odchodu povídá David zpocenému mlaďasovi: „ Je to makačka šlapat na kole co? Není to lepší autem?“ Mlaďas odborně a vážně odpovídá: „Takhle je to ale zdravější!“ Docela nás rozesmál. Po odpočinku skáčeme do aut a míříme rovnou do Mstišova podívat se na zvířata. Zde je již otevřeno a nával lidí. Protože sem chodí hlavně rodiče s dětmi, působí naše skupinka trochu cizorodě. Dnes je teplo, smrad je festovní. Práce se zvířaty je opravdu radost. Prohlížíme si osazenstvo obory (divočáky, daňky, jelena s harémem, kozy atd.) a míříme do restaurace. Někdo jí, další si dávají pivko. Vyhodnocujeme dnešní akci, pak se zvedáme a auty míříme k domovům. Je neděle, vynecháváme tradiční posezení v restauraci v Ústí nad Labem a jdeme rovnou domů. Počasí dnes vyšlo, viděli jsme dost zajímavého. Solidně strávená neděle. Kamarádům se akce určitě také líbila, neboť jsme našlapali jen přibližně 9 kilometrů. Ozvaly se i hlasy, že by jsme mohli provozovat již jen autoturistiku. Nějak nám kamarádi zlenivěli. Je pravda, že se toho autem stihne víc, ale ujít pořádných pár kilometrů má také něco do sebe. Musím hlavně pochválit dnešní řidiče (Davida a Petru) za obětavost (nepili alkohol) a bezpečné řízení. Na dalších oddílových akcích ahoj.

Sepsal: Vik

29.7.2009