JESENÍKY  2001

Je červen a my opět vyrážíme do akce. Tentokrát jen tři: David, Milan a Viktor.

Start je v exotických 3.45 hodin. Při příjezdu k Milanovi zjišťuje David, že si doma nechal plavky, a tak je start mírně opožděn. Vyjíždíme za oblačného počasí a šera. Během hodinky jsme za Prahou a občerstvujeme se u pumpy. Sekaná, krokety a kafe ( Dr. Fořt by měl radost ). V 7.30 hodin jsme v Brně. David má jisté povinnosti a my s Viktorem se jdeme cournout po Brně. Jdeme na Špilberk a pak do centra, kde má Klaus a Mládek jakousi trapnou akci. Pak se sejdeme s Davidem aj. a společně si v pivnici Pegas dáváme zázvorové a pšeničné pivo. V jednu hodinu zvedáme kotvy a přes Olomouc a Šternberk se za vydatného deště konečně dohrabeme do Malé Morávky. Po chvilce nalézáme privát – Gajdošová. Rodinný dům – máme vlastní vchod i verandu se stolem a lavicí. Za 100,- Kč na osobu a den to jde. Večer zamíříme do hospody. Jmenuje se Pohoda. Pomalá obsluha, ale docela se rozšoupneme ( pár panáků Praděda ). Kolem půlnoci jdeme spát. Potkali jsme i pár zajímavých tipů jako „ zelený mužík „ apod..Další den je oblačno, neprší, a tak jedeme na výlet do města Jeseník a Priesnittzových lázní. Klídek, pohoda, něco vyfotíme ( David na soše lva ) a protože máme čas, vydrápeme se na rozhlednu Zlatý Chlum, kde si dáváme pivo. V pondělí je celkem hezky, a tak hurá na Praděd. Auto necháme v Karlově Studánce a pak přes údolí Bílé Opavy na vrchol. Nahoře to docela fouká, my si dáváme kořalku ( obligátní Praděd ) a necháme se vyvézt výtahem 70m nad zem na vysílač. Rozhled je z něj dobrej. Praděd měří 1491 m. V úterý, protože je teplo se jedeme vykoupat do Velkých Losin. Zámek jsme z finančních a časových důvodů vynechali. Vstup na koupaliště je 50,- Kč a voda má 33°C. Bohužel většina lidí jsou pacienti postižení duševně či fyzicky, nejčastěji obojí. Hlad nás vyžene do Šumperka, kde než najdeme ucházející hospodu, vidíme všelijaké putyky. Večer v Morávce z mojí a Davidovi iniciativy jdeme do jiné hospody, ale po 4km uznáváme, že jiná tu není a pokorně se vracíme na gambáč do té původní. Místní pivo „ Holba „ nám moc nejede. Ve středu je opět pěkně, a tak jedeme do Bruntálu do bazénu. Než tam dojedeme, tak se počasí kazí a my si teda dáváme pivo a Viktor kupuje pravý basketbalový míč. Prohlídneme si zámek, fotíme se, nenajdeme bazén a jedeme zpět do Morávky. Zde si na místním multifunkčním hřišti dáme basket a zjišťujeme, že vada není v hřišti a míči, ale v rukou. Čtvrtek mi připadal jako den stvořený na pořádnou túru, a tak razíme do Červenohorského sedla. 90,- Kč za parkoviště je zlodějna. Postupně, jak slunce pálí nám dochází, že u vody by asi bylo líp, ale není cesty zpět. Přidávají se mouchy, které se nás asi 3 hodiny drží. Každému jich sedí na hlavě asi sto, jen Viktorovi na čepici jich sedí tři sta. Po vysilujícím pochodu dosahujeme Keprníku ( 1425 m.n.m. ) druhé nejvyšší hory Jeseníků. Po kratší poradě prodlužujeme trasu o 5,5 km s tím, že se najíme na chatě u Jiřího. Chata byla samozřejmě obsazena ( nějaká firma tady má školení ), a tak klejeme a hrubě nadáváme. Na Červenohorském sedle jsme si to vynahradili zlevněným panákem a ve Vrbně pod Pradědem večeří. Pátek ráno nás vítá deštěm a proto jedeme na výlet až odpoledne. Rýmařov – menší město, vlastně prdel. Ale jídlo ušlo a i  v muzeu jsme byli. Kuriózně v den, kdy končila škola a dávalo se vysvědčení. Proto v muzeu nebyla ani noha a my vypadali podezřele. Zato v místní cukrárně bylo narváno. Dorty a poháry nejen za vysvědčení ( doktor Fořt by měl opět radost ).Jinak jsme se průběžně bavili tím, že jsme Ráďovi vybírali chaloupky „ na opravu „ a bydlení. Těch „ vhodných „ bylo opravdu dost. Večer jsme zašli do hospůdky a trošku se mázli. David byl letos překvapivě v pohodě, zato Viktor druhý den nějak podezřele mlčel, hlavně v zatáčkách. Sobota – den odjezdu. Uklidit, vyrovnat se finančně s paní Gajdošovou a hlavně vyvětrat WC – to byl problém.Cestou se stavíme v Olomouci, kluci sháněli dárky – problém, něco pojíme a hurá zpět. Opět po dálnici se zastávkou na pumpě u Brna a za Prahou. Odpoledne kolem páté jsme v Ústí nad Labem, zrekreovaní a připravení na další akce.

         Zdar Milan

P.S. David a jeho SMS.