SLAPY 1997

     V tomto roce se na dovolenou vyrazilo koncem června a trvala opět týden. Zase se jelo v pěti až na to, že došlo k výměně jednoho člena a jel jsem já - Milan. Vyrážíme za teplého a slunečného počasí okolo poledního, vozem  Škoda Felícia, jejímž majitelem a řidičem je David. Po menším Faux pas ve Smečně, kde nás neobsloužili v hospodě se přes Kladno, Beroun a Dobříš dostáváme až do Cholína, což je kemp na břehu Slapské přehrady. Stavíme dva stany a ihned jdeme do restaurace.V tomto kempu trávíme zhruba čtyři dny během kterých jsme stihli výlet parníkem do Kamýku nad Vltavou, kde zejména Viktor překvapil v putyce svým požadavkem guláše a hranolek. Ráďa si zase v Sedlčanech pod pojmem pořádná minutka dal ledvinky s rýží. Jinak jsme navštívili ještě obec Zvírotice, kde se z 10 druhů piva inzerovaných v prospektu vyklubaly druhy dva ( z toho navíc jedno lahvové ) a navíc cesta zpět přes pole s fousatou pšenicí taky nic moc. Párkrát jsme si skočili i z mostu přes Slapy cca. 10-12m, přičemž si Karel málem přivodil úraz na té části těla jako náš triatlonista Řehula. Navíc mu místní fakani řekli, že z této výšky se skáče normálně po hlavě. Celkem v klidu tyto dny prožil David, až na to , že po 9 kouskách v klidu odřídil cestu na diskotéku, která jak se později ukázalo je na opačném břehu Slapů. Protože nás pálilo dobré bydlo, rozhodli jsme se, že přesídlíme do kempu Nová Živohošť. I zde bylo veselo. Zajišťovalo to umístění stanů přímo u hlavní cesty a hlavně samotní návštěvníci. Třeba Moravák, co nás neustále terorizoval ohledně jídla a vedl dlouhé monology typu „ U Kováře „ a „ zase žerete.“ Karlovi se při ping-pongu podařilo rozbít pálkou žárovku a David zase skoro našel pistoli. Vrchol byl, když v noci před odjezdem nám u stanů řvali a mlátili se ožralí hovada. To se nedalo. Navrch mi kdosi za noc 2x položil stan. Ráno se vyjelo samozřejmě pozdě, což nesl s jistou nelibostí zejména Viktor a když se ukázalo, že cesta lesem je slepá a na turnaj v nohejbale do Zvírotic přijedeme pozdě, počastoval nás několika šťavnatými výrazy.Po příjezdu do Zvírotic bylo vidět, že jsme o nic nepřišli. Borci se věnovali strečinku a ostatní pivu. Tak jsme se šli taky věnovat ……….. pivu! Pod názvem Vikingové a se sakařem na síti se moc nevedlo. Po několika prohrách nás soutěžní pavouk vyštípal z kola ven. Nu což. Navrch začalo pršet a to rozhodlo. Jede se domů. Unavení a mokrý s kocovinou, ale rozhodnuti jet příští rok zase.

Milan - sepsáno 2001