Malá Skála  2002

Je polovina června a výprava složená ze tří členů ( Milan, Viktor a David ) se kolem 9 hodiny dává do pohybu. Letos jedeme Viktorovým Favoritem. Odjezd proběhl v pohodě a okolo 10 hodiny stavíme u zříceniny hradu BEZDĚZ. Je to tam fajn, jen jsme drobátko zmokli. Další zastávka je v Mladé Boleslavi, kde obědváme a nakupujeme proviant do snídaní na příští týden. Konečně na místě.Letos jsme se rozhodli, že se seznámíme s ČESKÝM RÁJEM. Jsme ubytovaní v MALÉ SKÁLE v domku olympionika Šimka ( Šimek – Rohan dvoukajak ). Paní Šimková nás ubytuje a zkasíruje 4200,- Kč a my se jdeme bavit. Tentokrát do Sokolovny, kde si David dá 6 dvanáctek a častuje okolí šťavnatými výrazy. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Dnes je neděle a nás čeká výlet na KOZÁKOV, kopec českých granátů. Dopoledne po vydatné snídani sedáme na vlak, vystupujeme v Železném Brodu a mašírujeme přes nejrůznější kopečky na Kozákov. Milan si nechal u Šimků mapu a Viktor geologické kladívko. Z Kozákova je pěkný výhled a probíhá zde závod v paraglidingu. Narážíme tu i na partičku chlapíků kolem padesátky a silně nám připomínají nás za pár let. Při zpáteční cestě se paseme na jahodách a borůvkách a již slušně ušlí si dáváme pivo v nějaké prdeli kousek od Malé Skály. Večeříme až doma v Sokolovně a masírujeme si sešlé nohy. Cca 25 km. V pondělí 17.6. je hezky a my vyrážíme na další, ale tentokrát kratší výlet. Jde o rozhlednu KOPANINA a zříceninu hradu FRÝDŠTEJN. Hned zkraje je to pěkný hamták, takže moc nemluvíme. Rozpovídáme se až v osadě u rozhledny. Klíč od ní si půjčujeme od báby, která nás ihned kasíruje. Zatajujeme Davida, platíme o 10,- Kč méně a jdeme na rozhlednu. Je hezká, to bude super foto. Ale bohužel, Milanovi došel film. Tak se alespoň pokocháme, v místní osvěžovně si dáme ovocné knedlíky a hybaj na Frýdštejn. Je zavřený a to je voda na Davidův mlýn. Předvádí nám ihned svoje horolezecké finty a za moment jsme všichni na nádvoří a to zadara. Další v cestě je VRANOV. Jde o hrádek vybudovaný nad Malou Skálou s pěkným rozhledem a milionem malých schodů po celém pantheonu. Je jasné, že po tomto výkonu je nutné se osvěžit plzní v místní pizzerii, což s chutí činíme. Jen Milan jako pravý Ital dává capuccino. Celý veselý den zakončujeme grilováním na zahradě a několika pivy v restauraci Na Ostrově a v hospůdce U Boučků. Úterý byl koupací a odpočinkový den. Je vedro, a tak se celý den sluníme v kempu SEDMIHORKY, kde je i menší rybníček. Nálada je skvělá a vylepšuje jí David s Viktorem svojí scénkou v Turnově s tyčema na volant a řadící páku. Směje se jen Milan. Večer jdeme k Boučkům a David se od místního Pepíka dozvídá, že má zlý voči. Ve středu je opět vedro a vypadá to na celodenní lenošení, ale těsně před obědem nás Viktor zlanaří, ať si jdeme pod vedením mistra Šimka zajezdit na kánoi a kajaku. Tak jdeme. Jsme trochu křečovití, ale Viktor předvádí eskymáka i s čepicí na hlavě a hned je veseleji. Poctivě doneseme lodě zpět do stodoly, ať je vidět, jak jsme dobrý a Šimek je po hodině zase táhne zpět na vodu. Milan připálí rýži – trochu. Večer tradičně U Boučků. Ve čtvrtek dopoledne vyrážíme do KLOKOČSKÝCH skal, které nacházíme až po delším boji a celé je projdeme i s největší jeskyní. Osvěžujeme se v hasičárně pivem, jelikož je slušná výheň. V podvečer doráží Karel, který přijel úplně odjinud než jsme mu radili a než sám chtěl. No má poslouchat zkušené kartografy. Přiváží maso a nějaké pití a bohužel i pořádnou bouřku. Ta se strhne až pozdě večer, takže si stihneme ogrilovat maso, pokecat se Šimkem ( Karlova hláška – viděl jsem tu nějakého vágusa s delšíma šedivýma vlasama, to není on, že? A byl to Šimek ) a dát pár kusů U Boučků. Zde vzpomeneme pár historek, třeba jsme tři a piva čtyři. Co s tím? Než se rozhodneme, Viktor pivo nechtěně vylévá. Nebo kuchaře a jeho starou s uvařeným autem. Nebo jaká okna byla na rozhledně Kopanina. Pátek je opět výletní den. Nejprve jedeme do BOZKOVSKÝCH jeskyní, je tam zima, průzračná voda a zajímaví průvodci. Viz nanuk. Odtamtud jedeme přes Železný Brod do místa zvaného HRUBÁ SKÁLA, kde absolvujeme asi 4 km pochod a dohadujeme se, zda každý ujde 100 km. Je to zajímavá cesta kolem a přes veliké skály. Cestou vytrestáme i jednoho Holanďana, který si myslí, že může parkovat kde chce. Vypustit kola a pochcat auto je dílem okamžiku. Je to klasický příklad ekoterorismu. Po příjezdu z výletu míříme do známé pizzerie, kde se nacpeme pizzou, Viktor má satanovy fazole a končíme to palačinkou, která je nad Karlovi síly. Milan končí až U Boučků, a to nakládaným hermelínem. Sobota – den odjezdu. Uklidíme a Karel se neúspěšně pokusil Šimka přinutit ke společné fotce a jdeme se projít naposled na hrádek Vranov. I koupání v rozbouřené Jizeře bylo. Ale jen drsňáci. Odjíždíme. Viktor s Karlem, Milan s Davidem. Obědváme v Turnově, a pak již jen „ hurá „ domů.