Sloup v Čechách  1996

Účastníci : David,  Radek ( Ráďa), Karel, Radek (Kýbl), Viktor  

Tato dovolená proběhla v polovině července.Jako spousta skvělých nápadů i tento vznikl kde jinde než v hospodě. Na dnes již bohužel zapomenutém posezení v útulné osvěžovně některý z budoucích účastníků pronesl památnou větu : „ Což si takhle vyjet společně na dovolenou? “ Návrh byl důkladně probrán a většinu osazenstva zaujal. Při dalších setkáních byly domluveny termín, místo pobytu a další podrobnosti. Konečně nastal očekávaný den „ D „, kdy bylo do postarší Škody 120 nastrkáno skromné vybavení výpravy a jelo se směrem na Sloup v Čechách. Nejzajímavější část výbavy měl zřejmě Ráďa, jehož kbelík byl prý víceúčelový ( chlazení piva, nošení vody a jiná nespecifikovaná využití ). Cesta ubíhala poměrně rychle a bez problémů, během chvíle jsme byli na místě.Při ubytování v kempu přímo u rybníka nám sympatická recepční s manželem po zapsání potřebných údajů sdělila, že v kempu se dodržuje od 22.00hod. noční klid. Samozřejmě byla z naší strany horlivě ujištěna, že jsme všichni slušně vychovaní a problémy nedělající výletníci. I přes značné zkušenosti některých členů naší výpravy se nepodařilo najít ideální místo na stanování. Stan byl nakonec po delší době postaven, ale bohužel v mírném svahu. Celou dovolenou jsme se probouzeli s nohama ze stanu.Večer se zapíjel začátek pobytu a vše se protáhlo samozřejmě přes půlnoc. Když byla zábava v nejlepším, přišel správce se psem a mírně nás napomenul. Odpovědí mu byly sprosté nadávky a ještě větší řev mírně unavených táborníků. První noc se opravdu vydařila, získali jsme si přízeň správce i rekreantů z okolních stanů. Ráno si Kýbl pochvaloval, jaký měl pěkný polštář. Vzápětí dostal David málem infarkt, neboť zjistil, že si dal Kýbl pod hlavu jeho nové, večer pěkně složené kraťasy. Ty nyní vypadaly, jako by je žvýkala kráva celou noc. Vymyšlení pomsty bylo dílem okamžiku. Další noc spal Kýbl s placákem pod polštářem a ráno se divil, proč ho bolí za krkem a hlava.Žádný pevný program nebyl předem připraven, vše se organizovalo za pochodu. Při obhlídce nejbližšího okolí nás nejvíce zaujal stánek s občerstvením, kde jsme se skoro celou dovolenou racionálně a zdravě stravovali ( hlavně smažený sýr a hranolky ). Pouze několikrát se šlo na oběd jinam. Jednou to byla jídelna pro dětský tábor spojená s venkovní restaurací, která nás zaujala nízkými cenami nabízených jídel. Číšník vypadal jako známý komik Izer, ale to bylo jediné co nás pobavilo. Přinesené jídlo nebylo nic moc a porce opravdu dětské. Příště se šlo raději znovu do našeho oblíbeného stánku. Pěkný název pro něj neúmyslně vymyslel Kýbl. Oficiálně to byl sice “ IMBIS “, ale on ho několikrát zcela vážně přede všemi nazval “ IMBUS “. Od té doby se chodilo do IMBUSU. Známá dominanta Sloupu nedaleký skalní hrad zaujal pouze mne, sólo prohlídku jsem si vychutnal. Za mírné vstupné toho bylo k vidění opravdu celkem dost a rozhled po okolí byl skvělý. Ostatní zůstali věrní hospodě a vychutnali si raději chlazené pivo. Překvapil pouze Ráďa, který si k úžasu všech přítomných objednal a vypil půl litru mléka.Jeden z večerů jsme zjistili, že v nedaleké hospodě se koná diskotéka. Po zaplacení nemalého vstupného jsme na sále objevili pouze několik místních vidláků. Místo tance se pouze konzumovaly alkoholické nápoje. Lehce připité nás napadali hloupé nápady. Doplatil na to Ráďa, který strčil prst do Karlovi plechovky s pivem. Karla nenapadlo nic lepšího, než plechovkou zatočit. Výsledkem byl pěkně rozříznutý prst. Povedenou diskotéku jsme brzy opustili celkem rozladěni a po cestě zpět ještě pořádně zmokli.Po celou dobu dovolené byl Kýbl psychicky terorizován hlavně Karlem neustálými poznámkami na svou osobu. Vše vyvrcholilo při projížďce po rybníce v lodičce, do které se naskládalo všech pět táborníků. Lodička byla přetížená a plula hodně bídně. Mne vyjížďka moc nebavila ( hlavně veslování ) a po pár minutách jsem vystoupil. Po návratu ostatních za půl hodiny jsem nestačil zírat. Z Kýbla udělali ostatní během plavby uzlíček nervů ( celou dobu do něj šili ). Při jízdě viděli malou jeskyni na skále a vymysleli si, že zde bydlí Kýbl s rodinou a toto téma dovedně po celou dobu rozvíjeli. Chudák Kýbl se do konce pobytu již nevzpamatoval.Celý týden bylo skvělé počasí, slunce jen pražilo ( nejteplejší období celých letošních prázdnin ), ale koupání nebylo nic moc. Hlavním problémem byly zelené řasy, které pokrývaly takřka celou plochu rybníka. Jeden zaměstnanec kempu řasy nabíral vidlema a vozil je na kolečku pryč. Byl to chudák, měl nekonečnou práci. Skvělým nápadem bylo též udělat táborák. Ovšem dřevo v širokém okolí ostatní táborníci již vysbírali. Nezbylo nic jiného, než vzít auto a jet pro něj pěkně daleko do lesa. Majitel vozu David byl štěstím bez sebe, když jsme pořádnou hromadu dřeva vezli na střeše. Táborák se nakonec vydařil a všem chutnal vlastnoručně opečený buřt s chlebem. Další nezapomenutelný zážitek nám nevědomky přichystal David. Při jednom sezení v IMBISU nás delší dobu pozorovaly dvě pohledné puberťačky. Po chvíli si dodaly odvahu a oslovily Davida celkem dobrou hláškou : „ Prosím Tě ty vlasy si barvíš, nebo je ten odstín přírodní ?“ Překvapený David se zmohl jen na odpověď, že vlasy jsou od narození původní a nebarvené. Po zbytek dovolené měl o narážky postaráno. Jinak již probíhal pobyt bez větších událostí a poklidně. Trochu jsme sportovali ( plavali, hráli volejbal, čutali fotbálek na pláži atd. ), chodili po okolí a po večerech lehce popíjeli. Nic zaznamenání hodného nás již nepotkalo.Týden utekl jako voda a nám nezbylo než se bohužel se Sloupem rozloučit a vydat se na cestu domů. První společná dovolená se vydařila. Všem se ve Sloupu opravdu líbilo, až na Kýbla. Ten se nechal slyšet, že s námi již nikdy nikam nepojede. Po psychickém týrání celou dobu pobytu se celkem není čemu divit. My ostatní jsme již spřádali plány na další rok. Uvidíme co nám přinese příští léto.

Zpracoval: Vik. květen 2001