MĚLNÍK 2002
Milan Svoboda
Petr Onemichl
Karel Seibert
Viktor Kováč
David Kováč
Roman Košnár
Letošní expedice – putování za vínem se málem nekonala. Většina účastníků do poslední chvíle váhala, zda se okleštěného vinobraní zúčastní. Velké záplavy z letošního roku bohužel slavnosti zkrátily jen na jeden den - sobotu a všechny naplánované atrakce ( kterých moc být nemělo ) se soustředily pouze na náměstí. Přes uvedené problémy dorazila na západní nádraží pětice borců a vedoucí výpravy Milan přistoupil na Střekově. Hned ve vlaku byl zjištěn první závažný nedostatek. Fotky z degustace opět nebudou, jelikož Milan nevzal foťák. Ostatní na něj spoléhali, a tak ho samozřejmě též nevzali. Cesta vlakem proběhla v pohodě a probírala se různá zajímavá témata typu: Petr a jeho fáro, nebo loupež 150 milionů u G4S. Konečně na místě. Tradičně se posilujeme v cukrárně na rohu, kde se Milanovi zdá, že káva je čím dál horší a Karel kupuje pro kamarády zákusky podivných tvarů. Asi důsledek vyčerpání. Plni energie vbíháme na náměstí, kde se krčí několik stánků a z ostatních atrakcí je zde pódium na vystoupení kapel a středověký trh s koutkem pro děti. Zkrátka trochu slabota ( což později ani nevadilo ). Ochutnáme nějaký burčák a hledáme něco k sezení. Vcelku příjemné prostředí objevujeme ve vinárně u muzea. Je zde poloprázdno, klídek a víno všem chutná ( až na Romanovo drahé a nechutné košer víno – i to se však nakonec vypilo ). Odborníci na víno Petr a Milan vytahují odborné vinařské výrazivo a David si vychutnává svého lahváče. Karel a Roman ihned využívají toho, že jsou spolu a kazí zábavu pracovními problémy. Já a Milan nastiňujeme skvělé plány na dovolenou, ale jsme počastovány neslušnými výrazy. Až návrh Karla na grilování jehněte je přijat vcelku kladně. Pár láhví vína bylo dopito a skupina vyrazila „ mezi lidi „. Jelikož nám začalo kručet v břiše, jde se jíst. Někdo venku u stánku, někdo v hospůdce a někdo nejedl nic. Procházíme se po středověkém trhu s drobnostmi a každý něco kupuje. Karel například placatku s medovinou. David ve své obvyklé formě vypitou placatku vzal a na náměstí ji poslal obloukem mezi lidi. Naštěstí nikoho netrefil. Raději se přesunujeme do obřího stanu uprostřed náměstí a pokračujeme v konzumaci tekutin. Se zvyšující se hladinou alkoholu v krvi přichází na řadu „ chlapská zábava „ : páka, bodání nožem mezi prsty na rychlost a jiné. Čas však neúprosně letí, a tak se musíme pomalu zvedat. Karel letí napřed a diví se, že má vlak zpoždění. Já se trochu slovně navážím do kolemjdoucích policistů a ostatní si rázně vykračují. Na nádraží poměrně dlouho čekáme. Konečně je vlak tady. Všichni dávají řevem najevo svou radost. Ve vlaku odpočíváme, jen Karel navazuje kontakty s cizími lidmi. Milan který zmožen slavnostmi spí, je ostatními na Střekově hrubě vzbuzen a takřka vyhozen z vlaku. Měli jsme obavu, aby nepřejel. Na závěr nutno podotknout, že i přes menší rozsah programu vinobraní, byl tento již náš pátý společný ročník vcelku úspěšný. Všichni se těšíme, že pojedeme příště zas.
Zpracoval: Vik
24.9.2002
