Podzimní výprava do Krušných hor

         Nečekané volno, které získal Milan ve čtvrtek 17.10.2002 se podařilo proměnit ve středně dlouhou a  zajímavou podzimní túru. Bohužel byl všední den, a tak se nepodařilo sehnat dostatek turistických zájemců. Museli by si vzít dovolenou jako já, a to bohužel neakceptovali. Šli tedy jen dva tradiční pěšáci: Milan a já. Sraz v bufetu Bohemia byl časně ráno. Před odjezdem autobusu do Teplic a dále do Hrobu se pořádně zásobujeme jídlem a pitím. Cesta busem utíká, i s přestupem v Teplicích jsme za hodinku v Hrobu. Krátký průzkum centra, polévka v bufetu a vyrážíme. Přibližně po 20 minutách vystoupáme nad Hrob k místní vlakové stanici, kde si dáme kousek mého koláče ( samozřejmě jsem ho nepekl !!! ) a posedíme na peróně. Po malém občerstvení pokračujeme mokrým podzimním lesem směr Bouřňák. Začíná poprchávat, cesta je stále strmější, ale nám to celkem nevadí. Tu trochu námahy a nepohodlí nám vynahrazují nádherné výhledy ze strání Krušných hor na pěkně podzimně zbarvené lesy. Na vrcholu známého kopce Bouřňáku ( 869 m ) je liduprázdno, a tak se fotíme a pokračujeme dál. V malé vsi s honosným názvem Nové Město v Krušných horách si dáváme kafe a čaj s horskou přirážkou i když není sezóna ( židi !!! ) a podél několika chat pokračujeme po hřebeni hor až pod vrch Stropník ( 856 m ). Nahoru se nedrápeme, neboť nahoře nic není a rozhlížet se dá i odtud. Odpočíváme a kocháme se. Je tu pěkný rozhled do kraje:  např. Milešovka, Teplice, Duchcov a měsíční krajina u Mostecka. Nyní již jen klesáme a za chvíli přicházíme ke zřícenině Oseckého hradu ( Rýzmburk ). Překvapilo nás, že z cesty skoro neviditelná zřícenina je dost rozlehlá i když již opravdu hodně zchátralá. Po detailní prohlídce pokračujeme cestou dolů až do Oseku. Zde zjišťujeme, že do odjezdu zbývá skoro hodinka, a tak ji trávíme v místní nálevně. Zde končí Milanova krátká dobrovolná abstinence. Ten ač nerad si dává dvě piva ( nic jiného pitelného neměli ). Pobavila nás i partička, která se navzájem obehrávala v kartách, a která pak demokraticky všechno naházela do výherního automatu. Po příjezdu do Ústí nad Labem akci vyhodnotíme jako vydařenou a jdeme doplnit vydané kalorie do restaurace Lípa. Přibližně 23 km našlapaných za 6 hodin je celkem slušný výkon. Uvidíme co předvedeme na příští akci.

                                                                 Napsal: Viktor   

                                                                   20.10.  2002