MĚLNÍK  -  ZÁŘÍ   1998

                                 První společná návštěva vinobraní.

                                Účastníci :  Milan

                                                   David

                                                   Viktor

                                                   Roman

                                                   Radek

         S nápadem na poznávací výlet do Mělníka spojený s ochutnávkou nápojů ( hlavně burčáku ) na vyhlášeném vinobraní přišel Milan. Přiznal se nám,  že tam jezdí již spoustu let  ( vlastně od dětství ), a že jde o příjemný kulturní zážitek. My ostatní nemajíc s tímto druhem zábavy příliš zkušeností jsme nadšeně souhlasili. Původně nás měl odjet větší počet, ale někteří svoji účast zbaběle vzdali. Radek  například tvrdil, že víno ani burčák nepije. I když byl ujištěn, že může pít pivo nebo cokoli jiného, nenechal se ukecat. Sraz byl na nádraží těsně před odjezdem vlaku. Zde byla zjištěna absence Karla , který ještě předchozí den potvrdil svou účast. Po příjezdu do Mělníka jsme mu zavolali. Vysvětlení neúčasti bylo opravdu překvapující. Zlomeným hlasem nás informoval o strašných bolestech ledvin ( zřejmě zanedbal příjem tekutin a nedodržel stanovený pitný režim ). Dlouho jsme netruchlili a vydali se vstříc zážitkům do města. I když bylo poměrně časně, Radek a Roman šli hned tvrdě do burčáku. Výsledek na sebe nedal dlouho čekat. Po návratu Radka z toalety všichni poznali podle potřísněných kalhot a bot, že není vše v úplném pořádku. Po kratším výslechu se Radek přiznal, že mu bylo nevolno a na záchodě si chlapsky odplivl. Naštěstí se dal poměrně rychle dohromady a mohl v pití s ostatními pokračovat. Prohlídka středověkého tržiště se všem líbila. Bylo zde mnoho různých krámků, řemeslníků a několik šermířů dokonce předvádělo souboje na život a na smrt. Vyzkoušel jsem si střelbu z kuše, která mi šla nad očekávání dobře a ostatní si alespoň zakoupili nějaké drobnosti. Bohužel si Roman s Radkem pořídili také malé z plechu stočené píšťalky. Po hodině pískání jich měli všichni ostatní i celé široké okolí plné zuby. O zpestření dne se nám také postaral chlapík převlečený za anděla, který tancoval před pódiem  folkových kapel. Prezentované kapely byly celkem neznámé, ale hrály poměrně slušně. Jak ubíhal čas a stoupal alkohol v krvi, byli jsme kupodivu stále veselejší. Na hlavní scéně na náměstí vystupovala Laura a její tygři, která mi nepadla do oka. Začal jsem po nich metat pet - láhve naplněné vodou. Naštěstí jsem nikoho netrefil a po chvíli mi došly láhve i chuť na házení. Čas se bohužel nachýlil a my  museli pomalu pomýšlet na odchod. Stavili jsme se ještě v rychlosti na střelnici, kde jsem si vystřelil přívěšek kostlivce. Trumfnul mě ovšem David, který si odnesl rovnou zánovní vzduchovku. Obsluha si v tom frmolu ničeho nevšimla. David se vzduchovkou samozřejmě vzbudil zaslouženou pozornost jak ve vlaku, tak v restauraci v Kulturáku. Zde jsme vydařenou akci zakončili a vyhodnotili.

                                                 Zpracoval: Vik v  říjnu 2001