Kytlice  2002

 

         Letos míříme na rozdíl od předchozích let ne do Rokytnice, ale do Kytlice. Protože v Rokytnici se natírají okna. Složení teamu je nicméně stejné jako loni. Milan, Karel, Viktor, David a Franta. Vyrážíme v pátek 26.4. po třetí hodině od Franty a to Karlovým tranzitem. První legrace nás čeká u Viktorovy práce, kde si Karla podaj policajti za to, že parkuje kde nemá. Pak probíhá cesta již v klidu. Nabereme Davida, který si jako tradičně zapomíná plavky. V Děčíně nakupujeme v Hypernově a v Markvarticích se stavíme na klobáse. Kolem 17.30 hod. jsme v Kytlici v penzionu u Žaludů. Starej Žalud se nás ujímá, ale je výřečnější, než bychom si přáli. Mele neustále celý pobyt o krásách Kytlice a okolí a je mu jedno, že nás to nezajímá. Vždy a všude mele. Po vybalení a vyslechnutí Frantových průpovídek, že v Jánských Lázních je to lepší, se David, Milan a Viktor jdou projít a Franta a Karel se připojují až později v putyce. Jmenuje se Lucerna a dáváme si tam gambáč a plzeň ( jak kdo ). Okolo 23 hodiny za solidního deště jdeme spát. Druhý den je všelijak, ale špička výpravy burcuje ostatní a jede se autem do Jiřetína pod Jedlovou a odtud šlapeme na rozhlednu Jedlová a zříceninu hradu Tolštejn, kam dorazíme jen dva, neboť zbytek výpravy zdrhnul do hospody ( Franta a Jánské Lázně – opět ). Je oblačno a občas sprchne, ale nevadí. Jen na nejvyšší vrchol Lužických hor – Luž jsme se nedostali, neboť většině se nechtělo. Po příjezdu do  Kytlice se nakrmíme a jdeme spát. Večer se zmátoříme a jdeme do hospody. Někdo na pivo, někdo na čaj. V neděli jde Milan s Viktorem na 12 km procházku na nedaleký kopec Klíč, zbytek party se válí a chrápe. Sejdeme se až v hospodě na „ jednom „. Pak nás čeká nelehký úkol – zaplatit, dvě snídaně – stály 100,- Kč ( Franta a lázně ) + ubytování 340,- Kč. A již vyrážíme směr Děčín. Cestou se stavíme u Děčína v jedný myslivecký hospodě na gáblu a pak nás čeká již jen koupání v kryté plavecké hale. Teda toho, kdo má plavky. Kolem 17 hodiny jsme v Ústí nad Labem. Loučíme se a slibujeme si, že příští rok k Žaludům ne.