PEKLO  2008

Účastníci akce: Milan, Viktor, Dana

         První jarní výlet O.P.A.T.u jsme s Milanem naplánovali na sobotu 5.4.2008. Několik let jsme se chtěli podívat za bledulí jarní do Pekla u České Lípy, kteréžto místo tak chválil Dévéťák ve své knize výletů a letos to konečně vyšlo. Jako již tradičně počasí několik dní před sobotou nebylo nic moc a ani neslibovalo výrazné zlepšení. Mohli jsme jen doufat, že se meteorologové netrefí a nakonec bude počasí lepší. Nejen očekávané horší počasí, ale i jiné překážky (práce, rodina apod.) zapříčinily, že účast kamarádů měla být slabší. Start akce Milan určil o něco později než jindy s ohledem na moji noční směnu, a ejhle. Kamarádi, kteří při brzkém startu remcají, teď při pozdějším začátku ani nepřišli. Po deváté hodině jsme se na hlavním nádraží v Ústí nad Labem sešli tři: Já, Milan a Dana. Všichni jsme se na dnešní akci těšili. Pro mne Peklo není úplně neznámé místo, byl jsem zde asi před 13 lety pod širákem s Ráďou M., Milan a Dana tady ještě nebyli.V 9:27 hod. rychlík vyrazil a my směřovali do České Lípy. Ve vlaku jsme si dali sváču a koštovali slivovici od Dany. Cesta vlakem docela utekla. Za hodinu v České Lípě přestupujeme do motoráku, kterým pokračujeme do Srní u České Lípy. Zde začíná naše pěší putování. Počasí zatím přeje, je zataženo, ale neprší. Snad to vydrží po celou akci. Jdeme po žluté turistické značce a zatím moc lidí nepotkáváme. Značka nás chvíli vede po silnici, ale poté jdeme hlavně lesem a po loukách. Milan předvádí svůj nový kapesní nůž, který má i ostrou pilku. Milan nelení a hned nám všem uřízne pořádnou poutnickou hůl. Ta je vhodná nejen jako opora při chůzi, ale člověk by se s ní i snadněji ubránil toulavému psu či jiné zdivočelé havěti. Hole nám posloužily takřka po celý dnešní výšlap, ale naštěstí jen k opírání. V družném hovoru o všem možném se ani nenadějeme a jsme v Karasech těsně před Zahrádkami. Zde se koukáme na Novozámecký rybník, který je přírodní rezervací. Při příchodu do Zahrádek strávíme nejvíce času sháněním turistické známky pro kamaráda Járu, placičku nakonec úspěšně seženeme. V hospodě Stará pošta si dáváme pití a někdo i jídlo. Dana jí borůvkové knedlíky a stěžuje si, že jsou samé těsto a takřka žádné borůvky. Hned s Milanem dáváme k dobru pár starších historek o skvělých objednávkách jídel mého bratra Davida, všem známého gurmána a labužníka. Po občerstvení a odpočinku se podíváme na zajímavou Novozámeckou průrvu a pokračujeme dál. Nyní nás již čeká Peklo a jeho krásy. U zámku se napojujeme na červenou turistickou značku, po níž půjdeme až do cíle v České Lípě. Zámecký park pozvolna přechází v hluboké údolí Robečského potoka. Na začátku procházíme částí Zahrádek s názvem Krby, kde jsou zajímavé baráky srostlé se skalami. Domy mají vytesané v pískovci sklepy, kůlny a další prostory. Chceme se podívat na zříceninu skalního hrádku Frýdlant, který má být hned na začátku Pekla. Bohužel v mapě značená odbočka v reálu neexistuje, a tak hrádek mineme. Máme alespoň cíl pro další návštěvu tohoto zajímavého místa. Zdejší trasa je turisticky vyhledávanější, potkáváme jednotlivce i skupinky turistů. Jsme docela zvědavi, jestli zde budou kvést avizované bledule jarní. Nejdříve vidíme několik jiných druhů květin, ale hlouběji v údolí opravdu bledule v hojném počtu jsou. Vidíme  bez přehánění celé koberce těchto nádherných rostlinek, opravdu zajímavý pohled. Jinak je zde vlhko a cesta je místy pořádně rozbahněná. My však máme dobré obutí, a na nejhorších úsecích jsou naštěstí můstky a dřevěné chodníčky. Kromě bledulí jarních jsou zde k vidění zajímavé skály, převisy, potok s mnoha tůňkami, stromy napadané do vody a jiné zajímavosti. Místy to tu vypadá jako v pralese. V jedné z části údolí je i lužní les. Na konci pekla procházíme kolem rybníků a vylézáme i na Skautskou skálu, za které je skvělý výhled do kraje. Pod skalou je pomníček, takže né každý turista rozhled ve zdraví přežil. Přicházíme do Dubice předměstí České Lípy, kde jsou hlavně různé firmy a závody. Prostě průmyslová, pro turisty nepříliš zajímavá čtvrť. Máme docela žízeň, ale jako z udělání hospoda nikde. Tato část výletu byla asi nejnáročnější. Pochod po asfaltu či kostkách přes město, chuť na pivo a ještě to neutíká. Konečně se dostáváme k nádraží. Máme do odjezdu vlaku čas, a tak jdeme uhasit žízeň do první hospody co vidíme. Název restaurace jsem si nezapamatoval, ale pivo měli vychlazené a dobré. I Dana si zde spravila chuť po nepovedených knedlíkách ze Zahrádek vynikajícími utopenci. Na nádraží přicházíme akorát, a protože vlak nemá zpoždění, nečekáme dlouho a jedeme domů. Cesta vlakem utíká, my vyhodnocujeme dnešní akci  a samozřejmě plánujeme i další akce O.P.A.T.u v letošním roce. Po příjezdu do Ústí nad Labem spěchá Dana domů (čeká ještě návštěvu) a my s Milanem míříme na dvě pivka do Biliár klubu. Dnes dáváme překvapivě opravdu jen dvě, pokecáme a spěcháme domů. Dnešní den se vydařil. Počasí vyšlo, nespadla ani kapka deště, šlapalo se skvěle. Ušli jsme dnes 16 kilometrů rovinatým, blátem jen trochu ztíženým terénem. Prostě solidní pohodová jarní akcička. Peklo splnilo naše očekávání, viděli jsme spoustu zajímavého a dobře si protáhli těla. Určitě se sem rádi vrátíme a vezmeme i ostatní kamarády. Není to zas tak daleko a spojení je solidní. Na celodenní výlet třeba v létě jako dělané. Zdravím všechny členy a příznivce O.P.A.T.u a rád je uvidím na nějaké další oddílové akci.

                                                                          Sepsal: Vik

                                                                         16.4.2008