BRNÁ NAD LABEM – rozhledna VARHOŠŤ

Účastníci: Viktor, David, Alena, Dana, Zbýňa

Na sobotu 19.7.2008 byla naplánována letní akce O.P.A.T.u : výlet na rozhlednu Varhošť s následným posezením u Dany na chatě v Brné nad Labem. Příprava sobotní akce začala vlastně již v pátek, kdy jsme s Milanem nakoupili nějaký proviant a dovezli ho na místo určení – chajdu. Dle popisu od Dany jsme chajdu našli celkem v pohodě, jen jednou jsem odbočil do slepé uličky. Musel jsem vyjet pořádnej krpál. Při jízdě na 1 převodový stupeň motor řval a já jen čekal kdy vyskočí a nafackuje mi za to týrání. Vše dobře dopadlo, chata i ostatní věci byly přichystány na zítřejší akci. V sobotu na místě srazu v Brné nad Labem u kapličky jsme se sešli tři: David, Alena a já. Za pár minut svižnější chůze do kopce jsme na chatě. Posedíme, dáme si domácí koláč s čajem či pivem a probíráme dnešní trasu. Chci vyrazit co nejdříve, ale David se rozseděl a odchod zdržuje. Nakonec se odlepíme až v 11.00 hod.. Začátek trasy vede lesní cestou, jak říká Dana je to zkratka zdejších chatařů. Nechce se nám totiž scházet do vesnice, kde začíná žlutá turistická značka, napojíme se na ní později. Je pravdou, že pěšina je místy spíše stezka pro zvěř, ale zase vidíme zajímavá kamenná pole s velkými balvany a pěkný bukový les. Cesta nás po chvíli zavede k dalším chatám, napojujeme se na žlutou turistickou značku a přicházíme ke zdevastovanému rekreačnímu zařízení (asi pionýrský tábor). Chatky nejsou skoro vidět jak jsou zarostlé zelení. Hlavní budova je otevřená, jako správní průzkumníci jí s Davidem prolézáme. Je to zajímavé a prostorné stavení, nyní ve stavu, kdy by bylo nejlepší ho zbourat. Tento tábor již určitě nikdy nebude fungovat.Pokračujeme dál, dostáváme se nad Sebuzín. Po chvíli protínáme modrou turistickou značku a o kus dál přecházíme na zelenou turistickou značku. Po ní již jen stoupáme až na vrcholky hor. Funíme, svaly v lýtkách nás pálej, stoupání je pořádně strmé. Těsně pod rozhlednou nacházíme v lese nějaké dřevěné konstrukce, chodníčky a žebříky. Jsou staršího data, dumáme k čemu mohli sloužit. Nejspíše ke hrám dětí z nedalekého tábora. Na zarostlé lesní cestě potkáváme několik cyklistů, jedou dolů hodně pomalu a mají plné kalhoty (terén nic moc). David je navíc straší, že je dole přes cestu kláda. Zobeme maliny, nejvíc se zdrží Dana, která se od ovoce nemůže odtrhnout. Poslední úsek cesty lemují obrovské kopřivy, které nám zpříjemňují výstup. Konečně vrchol. David, Alena a já si sedáme na lavičky před rozhlednou a čekáme na Danu. Je tady několik turistů, nevypadají nijak unaveně. Přišli zřejmě z druhé strany od parkoviště. Odtud je cesta krátká a pohodlná. Poslední člen dnešní výpravy nejde nějak dlouho. Zrovna když si říkáme, že snad zabloudila, zvoní mi telefon. Volá Dana že jde nějak dlouho, že celý kopec nějak divně obchází, a že značky též zmizely. Popisuji jí, kde je přibližně odbočka vedoucí k rozhledně kterou minula. Pravdou je, že odbočka byla lehce k přehlédnutí, stačila chvilka nepozornosti. Po nějaké době, kdy David podřimuje na lavičce (pospává na každém výletě, kde trochu déle odpočíváme) se ztracená členka výpravy objevuje. Vystoupáme na rozhlednu, výhled není úplně optimální, ale všech osm míst, kde se objevuje Labe opravdu spatříme. Po slezení z rozhledny posvačíme. David se naležel dost, a proto můžeme vyrazit na další cestu. Jdeme po žluté turistické značce do vesnice Čeřeniště. Prohlížíme si místní baráčky a na dálku i zajímavý kostel. Slíbil jsme kamarádům, že z Varhoště půjdeme jen po rovině, nebo z kopce a přitom jsme již několikrát stoupali. Navíc jsem si neuvědomil, že z Čeřeniště se jde také pěkně do kopce. No přežili to a ani moc nenadávali. Nad vsí mi zvoní telefon, Zbýňa. Než ho zdvihnu, mizí mi signál. David mi nabízí svůj, neúmyslně mu ho shazuji na zem. Po jeho znovuzprovoznění konečně volám Zbýňovi. Ten hlásí, že je před chajdou v Brné. Je něco po třetí hodině a před námi je ještě kus cesty. Domlouváme se, že na nás počká. Moc se pak nezdrží, neboť jde na noční šichtu. Trochu zrychlíme aby nečekal dlouho, ale běžet nehodláme. Po červené turistické značce přicházíme do Němčí. Také tady dávají lišky dobrou noc. Nyní nás čeká prudké klesání po zelené turistické značce Průčelskou roklí k chatě. Počasí je zatím dobré, sice se zatáhlo a spadlo pár kapek, ale neprší. Scházíme k potoku, místy je pěšina kluzká, ale není to nic co by zkušené turisty překvapilo. Podél vodního toku míříme k začátku údolí, zde se napojíme na cestu vedoucí k chatě. Čeká nás poslední prudký výšlap a pár set metrů k cíly, když začíná pršet. Závěr akce máme tedy zajímavý. Jinak to máme dobře načasovaný, za chvíli se schováváme pod střechou. Odpočíváme a připravujeme si občerstvení. Protože neprší dlouho, můžeme si ke konzumaci proviantu sednout na terasu. Pojídáme různé dobroty a povídáme si. Zbýňa vysvětluje proč nedorazil již na výšlap (včera dlouho slavil s kamarádem), ostatní mluví o všem možném. Velký úspěch má Dana, která všechny své historky líčí pořádně dramaticky. Takový boj s vosím hnízdem nemá chybu. Zbýňa bohužel musí na noční šichtu, takže se loučí v 17.00 hod. a „ nadšeně „ odchází do rachoty. My ostatní posedíme do 20.00 hod. a pak se též rozcházíme. Jedním ze signálu, že je čas končit byl neúspěšný pokus Dany zavřít kelímek s hořčicí víčkem od okurek. Zajímavé je, že si dala jen trochu piva a jinak pila nealko. Asi jí tak vyčerpalo organizování akce a její průběh.Dnešní letní pohodová akcička se vydařila. Sice dorazil menší počet lidí, než jsem čekal, ale na kvalitě akce to neubralo. Výlet dobře připravila Dana, která poskytla i zázemí pro posezení. Tímto jí chválím a děkuji jménem všech. V případě zájmu zde můžeme udělat i nějakou další akci. Záleží jen na majitelce objektu a naší domluvě. Možnosti kam odsud vyrazit určitě jsou. Počasí vyšlo jako vždy dobře. Až nám jednou nevyjde budeme asi dost překvapeni. Odhadli jsme zkušeně i množství proviantu, nebylo ho ani málo ani moc, tak nějak akorát. Našlapalo se dnes i se zacházkou ke zničenému táboru a jeho průzkumem přibližně 15 kilometrů. Dana má započteno bloudění, my ostatní příchod na chatu z vesnice a odchod z ní. O dalších akcích Vás všechny budeme s Milanem včas informovat. Kdyby někoho napadla nějaká pěkná akce, nechť se nebojí projevit. Iniciativě se meze nekladou. Stačí nám oznámit datum konání, sraz a vše důkladně připravit. Užívejte si léto a na akcích O.P.A.T.u ahoj.

Zpracoval: Vik

13.7.2008