SPORTOVNÍ KAMENICE

6. 9. 2008

Tuto akci provázelo zpočátku trochu zmatku, neboť domluvená sportovní sobota u Vildy v Kamenici byla nejprve odvolána, aby byla nakonec potvrzena. Jediný, kdo to nakonec „odnesl“ byla Dana, která nejela. Ostatní, kteří nemohli, by nejeli tak jako tak. Na sraz v Neštěmicích u pizzerie se nás nakonec sešlo pět. Alena, David, Viktor, Zbýňa a Milan. David ( který bral auto ) se nám pochlubil vzduchovkou, ke které bohužel neměl diabolky. V prodejně zbraní a střeliva v ÚL bylo samozřejmě zavřeno, Vilda po telefonickém ověření potvrdil, že taky žádné nemá a tak nezbývalo, než zajet k rodičům Viktora a Davida, kde menší krabička diabolek přeci jen byla. Potěšeni střelivem nasedáme a trošku jako sardinky míříme přes Děčín ( ani tam prodejna zbraně-střelivo nebyla otevřena ) do Markvartic. Zde si dáváme svačinku, jen Ála hlídá auto. Koupím si colu – prozřetelně a po chvíli už se vítáme s panem domácím Vildou. Usedáme v útulném obýváku a Vilda nám hned předvádí nový přírůstek do rodiny – ani ne třítýdenní Aničku. Pochválíme Vildovu potenci a trpělivost jeho manželky Petry a jdeme si natočit pivo ze sudu, který stojí na klasickém místě. Po zjištění, že Vilda nedodržel slovo a místo sudu malého ( 50 piv ), koupil klasický ( 100 piv ) se děsíme toho, kdo to bude pít. Ale všeho do času. Ochutnáme bábovku, utopence a přesunujeme se na zahradu, zahájit sportovní disciplíny. první je na řadě vzduchovka. Pět ran vstoje, vkleče, vleže. Vilda přenechává střelbu Petře a věnuje se pivu a bavení hostů. V průběhu střelby jsou přichystána na gril 2 kuřata a já se jich ujímám. Mezitím přichází další hosté, jakýsi známý Vildy zvaný Brouk se synem a starším pánem jenž nám oznamuje „já jsem děda“. Po pušce přichází na řadu pingpong, jemuž kraluje Viktor. David musí po jakési prohře dokonce vypít malé pivo na ex. Brouk odjíždí a po několika hodinách se kuřata konečně ugrilují, snědí a my vyrážíme do centra Kamenice. Před vchodem k chalupě se srážíme s mou kolegyní z práce, která v Kamenici bydlí a tak máme do centra průvodce. Koná se tu dnes každoroční Mariánská pouť, která kolem půl šesté již pomalu končí. Jediný humorný okamžik nastává, když David při sledování skupiny histor. šermu v nestřeženém okamžiku odebírá meč jednomu „padlému“ rytíři. Po ukončení scénky se tento rozhlíží a hledá svou zbraň. David ji vrací a popletený rytíř mu ještě děkuje, místo aby ho na místě probodl. No nic. Vracíme se obloukem k Vildovi a pokračujeme v krasojízdě. Grilujeme maso, popíjíme a koupeme se v bazénku. Všechny ( až na Petru a Viktora ) ohromuje Vilda svými skoky plavmo do bazénu. Postupně se do bazénu noří i ostatní. Přijíždí motorkář Renďa, zábava se stává hlučnější. Dáša končí nedobrovolně v bazénu a suší si boty u ohně. Pár z nás se přesouvá do chalupy, kde koukáme na Vildovu videotéku ( Tři sestry ). Zdá se to neuvěřitelné ale došlo pivo. Je tedy vyslaná skupina pro lahváče,jednoho vycucám, ale nakonec upadám do spánku na tradiční místo.

7.9.

Ráno mě budí známá tupá bolest hlavy a jak tak pozoruju Davida, nejsem v tom sám. Ani se neodvažuji představit si jaké by bylo ráno, kdyby se akce účastnil Jára se svým obligátním demižonkem slivovice. Brrrrr. Mátožně vstáváme a Vilda úslužně nabízí lahváče. Nikdo si nenabídl. Podivné. Petra přichystala výborná vajíčka, na stole je i bábovka. Každý snídá dle možností a okolo 10 hod. opouštíme chalupu. Zmoženi, ale spokojeni a nezbývá než chválit naše hostitele. Petru dvojnásob. Akce se líbila, jen toho piva mohlo být méně.

zdraví Vás Milan