Chřibská a okolí

Účastníci: Viktor, Milan, David, Jára, Iveta, Martin II., Pavla, Martin I., Věra R., Mirek H. a tři odrostlejší děti

Na neděli 30.6.2013 naplánoval Milan výšlap do okolí malebné vesničky Chřibská. Plán nedělní akce byl jasný: Přesun vlakem do Rybniště, po červené turistické značce se jde na Dračí skálu s Karlovou vyhlídkou, na rozcestí se vydáme po zelené turistické značce do vsi Doubice, potom opět změníme barvu a po žluté turistické značce vystoupáme na vrch Spravedlnost. Následuje sestup po žluté turistické značce do Chřibské, kde výšlap končí. Autobusem se poté přesuneme do Děčína a pak vlakem do Ústí nad Labem. Prostě parádní a pečlivě připravený okruh, který nám přichystal mistr plánovač Milan. Nedělní ráno se nás u vlaku schází početná tlupa a další účastníci přistupují v Děčíně. Jára vytahuje kořalku, Pavla zelenou, další kamarádi piva, bude veselo. Bavíme se o dnešním plánu pochodu, upřesňujeme si čas návratu, neboť spojení zpět není zrovna časté. Cesta vlakem celkem utíká, po deváté hodině vystupujeme v Rybništi. Ještě krátká zastávka v místním konzumu a svižně vyrážíme po červené turistické značce. Začátek vede po silnici, ale jen co zabočíme do lesa, projevuje se špatné obutí některých účastníků. Ve vysoké mokré trávě jsou letní botky brzy promočené. No nevadí, při usilovném pochodu snad nešťastníkům uschnou. Po přibližně třech kilometrech přicházíme k rozcestníku a zažíváme menší šok. Jdeme po správné turistické značce, ale na druhou stranu. Plánovač Milan kouká překvapeně do mapy a na jeho adresu se snáší oprávněná kritika. Je to zajímavé. Tolik zkušených turistů a jdeme špatně. Ti co měli pochybnosti již v průběhu pochodu, mlčeli, neb věřili Milanovi a nikoho nenapadlo se do mapy podívat dřív. I když má tedy Milan největší podíl na chybném směru pochodu, svůj díl viny mají i další zkušení členové oddílu. Začátky akcí nám nějak nejdou, stalo se to již po několikáté. No nevadí, chybami se každý učí. Při příštích akcích si dáme pozor na začátek akce a uděláme chybu jinou. Alespoň budou akce zajímavější. Vracet se nebudeme, operativně dnešní akci změníme. S podobnými změnami máme též bohaté zkušenosti. Jdeme po modré turistické značce přes nádraží v Chřibské nejdříve do Horní Chřibské. Zajímavostí této cesty je velká vzdálenost mezi nádražím a vesnicí. V jedné z hospůdek se občerstvujeme. Jára je po konzumaci kořalky a piv solidně nadranej, dnes už toho moc neujde. Pokračujeme na náměstí v Chřibské. Zde se u rozcestníku domlouváme co dál. Nakonec se větší skupina vydává po žluté turistické značce na vrch Spravedlnost, a menší skupinka (Jára a dva ošetřovatelé) jde posedět do další restaurace na konec vesnice. Naše skupina se na jedné z křižovatek odpojuje a vydává se zdolat vrch Spravedlnost. Výstup je pohodový, jen strmý závěr výstupu nás trochu prověřuje. Výhled je omezený, vidíme okolní lesy a část Chřibské. Jistou zajímavostí je informace o tom, že kopec, na kterém stojíme, by měl patřit mezi místa vyzařující nejvíce negativní energie u nás. Z nás nikdo nic necítí. Buď jsou to povídačky, nebo jsme odolní. Po sestupu se vracíme stejnou cestou zpět do Chřibské. V restauraci Na Stodolci se opět setkáváme s druhou skupinkou. David zrovna hlídá Járu podřimujícího na lavičce. Je rád, že jsme dorazili, role statného ošetřovatele ho už nebaví. Občerstvujeme se, jídlo i pití je dobré, ceny jsou ovšem vyšší. Mezitím se Jára prospal a na zpáteční cestu do centra vesnice je fit. Hned vedle zastávky autobusu odkud pojedeme do Děčína, je restaurace, kdo má chuť, krátí si čekání u piva. Ostatní odpočívají na lavičkách u potoka. Autobus přijíždí včas a veze jen pár lidí, v pohodě si sedáme. Cesta utíká, zanedlouho jsme v Děčíně. Postupně nás opouští Pavla a Martin II., my ostatní jedeme k nádraží. Máme štěstí, hned chytáme přípoj do Ústí nad Labem. Rychlík jede svižně, než se nadějeme, vystupujeme. Následuje tradiční zakončení v restauraci na Rychtě, kam jdou poslední zbytky skupiny. Dnešní výšlap se vydařil, počasí bylo na turistiku ideální, účast kamarádů vysoká. I přes počáteční zabloudění a operativní změnu trasy snad byli účastníci spokojeni. Dost jsme se i zasmáli, hlavně David měl pár solidních hlášek. Bohužel jsem si je nepoznamenal, takže se s Vámi o ně nemohu podělit. Ovšem stejně by to v psaném textu tak nevyznělo, chybělo by jim kouzlo okamžiku. Jinak jsme na nedělním výletě našlapali solidních 17 kilometrů. Další akci plánuje opět Milan, takže mu držme palce, ať nezabloudí.

Sepsal: Vik

8.7.2013