Mělník 2013

     Dlouho jsem si lámal hlavu, jak oslavit své 40 narozeniny s kamarády z našeho turistického oddílu. Napadlo mě, spojit to s nějakým výletem, samozřejmě ne moc náročným, aby zbylo dost času na oslavu. A tak se zrodila akce Mělník 2013. Oslavu jsem pojal tak, že popíjet a připíjet si začneme rovnou ve vlaku, kam donesu něco tekutin. A tak se na akci 31.3. vypravilo celkem 18 lidí. Milan, Viktor, David, Jára, Vilda, Martin, Hynek, Jarda, Karel, Jitka 1, Jitka 2, Pavla, Petra, Dana, Blanka, Lenka, Ivetka, Věrka. Účast by byla ještě vyšší, leč některé kamarády skolila chřipka.Sraz byl na západním nádraží v 9.45 hod. s tím, že ostatní přistoupí cestou  ( Střekov, Litoměřice ). Jelikož se ze soboty na neděli lámal čas ze zimního na letní, výslovně jsem na to v pokynech k akci upozorňoval, jelikož se v historii oddílu již přihodilo, že někteří jedinci na to nedbali a s pláčem odcházeli sami z nádraží domů. Pozdě nepřišel nikdo, leč jeden nejmenovaný jedinec se na cestu vypravil ( dodnes nevím proč ) o pár hodin dříve. Naštěstí jsme se shledali. Obtížen batohem a taškou s láhvemi, dokodrcal jsem se na nádraží a čekal vlak.Přivítalo mě osazenstvo, které šikovně zabralo oddělenou polovinu vagonu, kde jsme byli jen my, účastníci akce. Výborně. Přijímám gratulace, dárky a hbitě načínám sekt. Kamarádům, kteří sektu až tak neholdují nabízím pivo a posléze načínám i zelenou a slivovičku. Po příchodu zbytku teamu v Litoměřicích začíná zábava nabírat na obrátkách. Nestačím ukládat vypité láhve zpět do tašky. Zábava se stává hlučnou a průvodčí naším územím již jen prochází, bez toho, aby se namáhal kontrolou. Rozumný to muž. Než se nadějeme, je tu Mělník. Ač na to upozorňujeme již 10 min. předem, těsně před zastavením vlaku se z WC vynoří Dana se slovy „lidičky, to už je Mělník“ ? Vystoupit stihneme jen tak, tak. Vítá nás ztracená ovce a tak jsme komplet. Jelikož Mělník již celkem solidně známe, neleníme a vydáváme se na náměstí. Dámské části party se počíná chtít na toaletu a tak modifikuji program a jako první zamíříme do restaurace U císaře, kde se i občerstvíme. Je neděle a jistě zde v tuto roční dobu nejsou zvyklí na takovou návštěvu. Dvojice sedící u nás si takto jistě nepředstavovala svůj romantický nedělní oběd. Křiku je dost, zahořely cigarety a je slyšet smích sedících, čtoucích si hlášky ze seriálu 30 případů majora Z. ( „já dobře vím, že tady nejsem na kriminálce“ ).Po půl jedné se zvedáme a míříme na náměstí. Oproti dobám, kdy jsme zde trávili sobotní vinobraní, je zde neskutečný klid. Vybaluji láhve, připíjíme si a vydáváme se na okružní 5,5 km dlouhou trasu okolo soutoku Labe – Vltava. Jde se přes most a obcházíme i okolo lehce poničeného zámku Hořín. Zde je další pauza a Dana líčí těm, co to neznají východočeskou hantýrku týkající se Velikonoc a pomlázky. Smích je na místě. Zastavujeme se u historických zdymadel a podél řeky jdeme zpátky do města. Neprší, je však zima a nevlídno. To však už větší části party nevadí, neb je pod vlivem. Z darů jež jsem dostal bohatě nalévám. Po příchodu do Mělníka se dělíme. Část lidí jde do restaurace u Beníšků, část navštíví místní kostnici. Musím říct, že je to zážitek ( zatím jsem v žádné nebyl ). 15 tisíc lidí je tu vyskládaných do velikých hromad, dle kostí. Hnáty a lebky zvlášť. Abychom se odreagovali, míříme do cukrárny. Ta zámecká je plná, proto míříme na náměstí, kde je taktéž výtečný podnik. Dávám si 2 dorty, což je unikum. Jako bych vypil 30 piv. Ale dorty jsou fakt skvělý. Pak už míříme za našimi kolegy k Beníškům. Sedíme, pijeme, jíme. Tady se od nás oddělí první jedinci, kteří chtějí jet domů dřív. Loučíme se a po 17 hod. se zvedáme i my ostatní. Na vlak trefíme jsme zvědaví, jak si posedáme. Naštěstí je vláček notoráček prázdný a my si můžeme zabrat náš půlvagón. Dopíjíme zbytky, kecáme. V Litoměřicích se od nás odpojují další jedinci, po 19 hod. dorážíme do Ústí. Chceme si ještě sednout u Špejchara, ale tam je zavřeno a tak končíme obligátně Na Rychtě. Je to už opravdu finále, pak se potácíme domů spát. Co jsem zaslechl, nebylo druhý den nikomu extra skvěle, ale to už k těmto akcím patří. Takže bych chtěl tímto poděkovat všem za hezky oslavené narozeniny a věřím, že se na akcích budeme i nadále potkávat.

Ahoj, Milan 4.4. 2013