Okolím Ústí nad Labem

Účastníci: Viktor, Blanka, Martin I.

V sobotu 28.12.2013 se uskutečnila poslední oddílová akce letošního roku. Protože hned po ní následovalo posezení v restauraci, tak i když měl být výšlap krátký, neočekával jsem vysokou účast kamarádů. Navíc počasí též není momentálně ideální, bláto v prosinci je poněkud zvláštní. Ještě v pátek a v sobotu dopoledne jsem obdržel několik omluvenek, takže jsem už ani moc nevěřil, že se výšlap uskuteční. Na sraz v 12.00 hod. jdu napjatý. Sláva, sešli jsme se tři, akce se koná. Není zde plánovač Milan, takže si trasu trochu upravíme. První změnu navrhuji hned. Nebudeme se plahočit na Větruši pěšky, ale povezeme se jako páni lanovkou. Když už stála tolik peněz, tak ať je využitá. Z kabinky a poté i z terasy u Větruše pozorujeme město pod námi. Viditelnost není ideální, ale nejbližší okolí vidět je. Zaujme nás hlavně bouračka tří aut přímo pod námi vedle kruhového objezdu. Do místní předražené restaurace nejdeme, když se dodíváme na panoramata, vyrážíme po zelené turistické značce k zahrádkářské kolonii. Je vidět, že zde někteří zahrádkáři vegetí celoročně. Některé zahrádky vypadají jako skládky. Na Humboltově vyhlídce si kromě Labského údolí pod námi prohlížíme i nedaleký pěkný domek se zajímavou terasou a koňmi. Pokračujeme dál, cesta je místy hodně blátivá. Překvapuje nás, že potkáváme dost jiných turistů. Po absolvování kratší hřebenovky s výhledy na řeku Labe scházíme k Vrkočskému vodopádu. Je teplo, takže z něj není ledopád a vody v něm též moc neteče. Po občerstvení z vlastních zásob pokračujeme dál. Následuje strmý sešup po kluzkých kamenech a jsme na silnici ve Vaňově. Oklepáváme bláto z bot a míříme do motorestu. Po cestě si pohlížíme starší vilky i novější baráky. Jeden pěkný patří známému fotbalistovi J.J. (tak schválně kdo ho uhodnete, napovím, že hrál ve Spartě a ve Španělsku). V motorestu Na Zdymadlech je prázdno, příjemné prostředí a máme čas, takže si posedíme. Hovor se nejvíc točí kolem psů, neboť Blanka a Martin jsou majitelé těchto čtyřnohých zvířat. Já a další kamarádi psy nejvíc milujeme, když na sídlišti kličkujeme mezi jejich smradlavými pozdravy a často do pořádné hromady šlápneme. Protože se chce Blanka před večerním posezením zušlechtit, navrhuje přesun k ní domů, kde si dáme kafe. Souhlasíme a necháváme se odvést synem Blanky na Střekov. Dáváme si kávu a vánoční cukroví. Když se blíží hodina srazu v restauraci, jedeme opět autem až před ní. Dnes jsme turistickou akci pojali volněji, pořád jsme se vozili a málo šlapali. Nevadí, na jiných akcích si to k radosti kamarádů vynahradíme a nějaké ty kiláky našlapeme. Na Rychtě jsme druzí, David s Alenou se již ubytovávají. Postupně se trousí i ostatní. Následuje volná zábava. Vzhledem k vybrané hospodě jsem si nepřipravil hodnocení letošního roku. Věděl jsem, že k nějaké smysluplné debatě celé skupiny nebude prostor. Předpoklad se potvrdil, u dlouhého stolu si povídali jednotlivci či malé skupinky. Různě jsme si přesedávali a měnili partnery k povídání. I když mě kamarádi hecovali, nenechal jsem se přesvědčit ani ke krátkému proslovu. V hlaholu, který panoval všude kolem, by to nemělo smysl. Vyhodnocení provedeme na některé akci roku 2014 a kamarády neochudím ani o statistiku roku 2013, kterou rozešlu e-mailem co nejdříve a která bude vyvěšena i na našich webových stránkách. Ovšem musím jí nejdříve zpracovat. Nyní se vrátím k dnešní akci. Na procházku při které se ušlo 6 kilometrů, přišli 3 výletníci a na posezení do restaurace 19 kamarádů. Trochu nepoměr na to, že jsme turistický oddíl. Počasí vyšlo a posezení, z kterého odcházeli poslední účastníci po půlnoci, se také vydařilo. Jsem zvědav, jaká bude účast na první akci příštího roku, která se koná již v sobotu 4.1.2014. Nemělo by se jednat o nic náročného (Roztoky u Prahy, Levý Hradec, Únětice). Akcí naplánujeme i v roce 2014 s Milanem určitě dost, takže na Vás je si udělat čas a občas přijít. Mějte se co nejlépe a na některé oddílové akci na viděnou.

Zpracoval: Vik

31.12.2013