MONTE  KOZA  1.5.2006

                        Účastníci:  M. W.

                                          Petr Onemichl

                                          René Paulík

                                         Viktor Kováč

            Tak jsme dali opět dohromady menší výpravu na každoroční prvomájový pochod směřující na Kozí vrch v Mojžíři. Jaro vypuklo v plné síle, rosničky hlásily pěkné počasí, mohli jsme se na jarní kilometry těšit. Protože tento pochod byl již jubilejním  40. ročníkem, byli jsme zvědaví, kolik bude účastníků ( lidi jsou ovšem každým rokem línější ). Někteří kamarádi se věnovali rodinám, jiní toho měli po náročném víkendu plné zuby a další nemohli přijít z jiných důvodů. Nakonec byla účast přes všechny problémy velice solidní. My čtyři jsme měli sraz v 11.00 hod. u Plusu v Krásném Březně a vyšli jsme přesně. Připravená trasa byla následující: Krásné Březno, Mlýniště, Žežice, Ryjice, hrad Blansko, Mírkov, Mašovice, Kozák, Mojžíř. Tuto trasu jsme šli již v roce 2004, a tak jsme věděli co nás čeká ( nejlepší je strmý výstup z Ryjic na hrad Blansko ). První úsek cesty po žluté turistické značce, který vede údolím Pekelského potoka k vodopádu u Mlýniště je pohodový a romantický ( potkáváme první turisty - mladý páreček ), a protože teče i dost vody, je se na co koukat. V Žežicích jdeme dále po žluté turistické značce po vrstevnicích a díváme se do několika údolí. Jaro je již vidět všude, kolem se vše zelená, hned je člověku veseleji. Došli jsme nad Ryjice a seběhli na silnici. Všichni se již těší na výšlap k hradu. Ukázalo se, že jsme docela v kondici, protože nahoru jsme dorazili sice zpocení, ale celkem v pohodě. Také přímo zde v areálu hradu je několik turistů a cyklistů, někteří tady zřejmě  i nocují ( připravené ohniště, spacáky ). Svačíme vynikající zelňáky, které obětavě upekla Míša ( musím zdůraznit, že byly opravdu skvělé ) a další proviant. Fotíme se a rozhlížíme se po nám již dobře  známé okolní krajině. Díky pěknému počasí je opravdu nádherný rozhled. Přicházejí další skupinky turistů, kteří jdou z Kozáku, alespoň to tvrdí. Jsou to všechno opravdu veteráni. Po kratším odpočinku a malém občerstvení pokračujeme ve svižném  pochodu ( všichni se již těšíme na posezení v hospůdce ). Scházíme do Mírkova, kde místní omladina posedává u májky a někteří nadšenci makají na svých zahrádkách. Odbočujeme na zelenou značku a míříme do Mašovic. Turistů již nyní moc nepotkáváme. Za družného hovoru se pomalu blížíme  pod Monte Kozu. Na louku pod vrcholem přicházíme přibližně ve 14.20 hod.. Zde jsme sice měli ve 14.00 hod. sraz s ostatními kamarády, ale Ti již v průběhu výletu psali, že přijdou až do restaurace. Dostáváme účastnické lístky a razítkujeme vrcholovou knihu. Několik desítek turistů zde již posedává, jeden je docela nalitej a pořvává ( nepodcenil zřejmě příjem tekutin ). Oheň plápolá, ovšem buřty již došly, a tak opékáme jen jednu klobásu z vlastních zásob. Alespoň že pivo a další pochutiny ještě mají. Něco sezobneme, posedíme  a jdeme na vrchol trochu se porozhlédnout. Výhled jako každý rok nezklame, je super. Petr Míše na výhledové plošince předává láhev šampusu, kterou prohrál v sázce. Hned po otevření jsme  Míše kamarádsky pomohli s její konzumací. Následuje prudký sestup, při kterém Renďa vypráví vtipy ( slabota ). Jdeme nejkratší cestou do Mojžíře do restaurace ke Královi, kde na nás již čekají Milan a David. Dáváme si jídlo a pití, po chvíli sezení je na některých účastnících již vidět únava. Trochu vyhodnotíme dnešní vydařenou akci a skoro všichni poměrně brzy odcházejí domů. Zůstává nakonec jen vedení oddílu: Milan a já. V klidu si alespoň probereme uplynulé měsíce s činností oddílu a nastíníme další plány do budoucnosti.  Při vyhodnocení dnešní akce mohu po pravdě napsat jen pozitiva. Počasí vyšlo skvěle, Míša přinesla dobrý proviant, Petr nafotil pěkné fotky, viděli jsme spoustu zajímavého a kilometráž byla tak akorát ( 14 km ). Za sebe a snad i za ostatní mohu říct, že jsme si dobře odpočinuli, načerpali nové síly a popovídali si. Lidí které jsme potkávali se nám zdálo méně než v předchozích letech. Asi dali přednost pasivnějšímu odpočinku. Závěrečné posezení v hospůdce bylo pohodové. Budu rád, když tento tradiční prvomájový výšlap udržíme i v příštích letech. Na dalších akcích ahoj.

Zpracoval: 10.5.2006

                       Vik