VPÁD O.P.A.T.U DO PLZNĚ
Účastníci: David Kováč
Petr Onemichl
Jára Binar
Viktor Kováč
Zbyněk Rozhon
Roman Košnár
Jirka Soukup ( Suky )
SOBOTA 29.4.2006
V sobotu ráno jsme se vydali na dlouho plánovaný výlet do Plzně. Milan hlavní organizátor této akce vše pečlivě připravil a naplánoval. Bohužel nakonec jako jediný nemohl odjet ( nemoc v rodině ), a tak jsem na celou bandu kamarádů zůstal sám. Program byl poměrně nabitý, věděl jsem, že vše určitě nestihneme. Odjezd vlaku byl naplánován na 8.17 hod. z hlavního nádraží a jelo se přes Prahu. Všichni dorazili včas, mohli jsme v klidu vyrazit. Zabrali jsme volné kupé a Jára hned vytáhl předem avizované zásoby slivovice. Někdo snídal, další raději ochutnával Járovu medicínu. Cesta do Prahy celkem utíkala. Povídali jsme si o předchozích akcích oddílu a vykládali si novinky z našich životů. Roman nás chvíli ukecával, ať ho přijmeme do O.P.A.T.u, za chvíli zase obrátil a tvrdil, že by k nám do oddílu nevstoupil ani po přemlouvání ( takto to střídal celou dvoudenní akci ). Před desátou hodinou jsme byli v Praze a šli jsme na přípoj do Plzně. Naše slavné České dráhy nás naštvali, neboť vlak měl 70 min. zpoždění. Čas do odjezdu trávíme v nádražní hale s bezdomovci a odjíždíme v 11.15 hod.. Vlak naštěstí není plný, sedáme si a těšíme se, že budeme zanedlouho v cíli putování. Roman si sedá vedle slečny se psem, s kterým se hned kamarádí ( slečna se tváří neutrálně ).Do Plzně přijíždíme ve 13.00 hod. a vystupujeme rovnou do pořádného deště. Pochod městem nás moc neláká, naštěstí neprší dlouho. Dáváme si v nádražní restauraci něco na zub a jdeme do pivovaru, kde máme od 14.00 hod. prohlídku. V pivovaru je provoz turistů jako na Václaváku. Prohlídka trvá přibližně hodinu a půl a je opravdu zajímavá ( nepasterizované pivo nám chutná ). Výklad narušuje jen tlumočnice, která vše překládá Rusákům a malé dítě, které skoro nepřetržitě brečí. Po prohlídce jdeme na jedno točené do restaurace Na Spilce, která je přímo v areálu pivovaru. Po krátkém posezení se vydáváme do ubytovny TJ Lokomotiva, kde Milan zamluvil ubytování. Paní recepční nás všechny důkladně prolustruje, vše pečlivě zapíše, poučí o všem podstatném a konečně nás pouští dál. Za 190,- Kč na osobu a noc vypadá ubytovna celkem solidně. Pokoje jsou čisté a toalety se sprchami jsou po rekonstrukci. Trochu se zabydlíme a jdeme do nedaleké restaurace na večeři ( někteří jsou po cestě zmožení a chtěli by se trochu natáhnout, nakonec se přemůžou ).Po jídle vyrážíme do víru velkoměsta. Po městě toho moc nenachodíme a zapadneme do solidní hospůdky, kde točej Bernarda a kde nás obsluhuje upovídaný číšník a sympatická číšnice. Posedíme docela dlouho a pak se naše skupinka trhá a každý vyráží za zábavou, kam ho srdce táhne. Já osobně nejsem dnes příliš ve formě ( negativní reakce organismu na injekci proti tetanu ) a končím v pelechu jako první již okolo jedné hodiny. Ostatní se trousí v nočních až ranních hodinách postupně za mnou.
NEDĚLE 30.4.2006
Ráno se většině účastníků z postelí moc nechce ( noc byla docela dlouhá a náročná ). Nakonec ale všichni vstanou a přesně podle ubytovacího řádu v 9.00 hod. opouštíme ubytovnu. Jdeme na nádraží dát si něco menšího ke snídani. U jídla padají pro mne neuvěřitelné návrhy, např. jet domů již v 10.00 hod., tyto divné nápady neprojdou. Po jídle se vydáváme na kratší procházku po městě. Většina kamarádů se plouží jako lemry. Zastavili jsme se v informačním centru Zlaté slunce v Prešovské ulici a pokecáme zde se sympatickou mladou pracovnicí. Ostatní zatím sedí zmoženě a otráveně na lavičce na náměstí ( měli by vidět na různých akcích vitální důchodce a stydět se ). Na věž chrámu svatého Bartoloměje také šplháme jen tři: já, Jarda a Petr. Na ostatní je to prý moc vysoko a těch schodů. Rozhled je opravdu skvělý, obsáhne celé město a široké okolí. Vyhlížíme různé cíle, které by jsme mohli navštívit příště ( hrad Radyně 567m, rozhledny Chlum 416m a Krkavec 504m ). Možností kam by jsme se dnes ještě mohli vypravit je spousta, Milan jich i dost připravil, ovšem to by musel být zájem. Většina osazenstva se již bohužel vidí doma, nechám se proto umluvit a dnešní pobyt podstatně zkracujeme. Odjezd domlouváme na 12.06 hod.. Dáváme si ještě malé občerstvení v restauraci a pomalu míříme na nádraží. Vlak má opět zpoždění, naštěstí jen 10 minut. Vagón je poloprázdný, můžeme se roztáhnout a cestovat pohodlně. Všichni podřimují, nebo se koukají z oken, nikdo toho moc nenamluví. Nejvytrvalejší jedinci opět popíjejí slivovici. Před druhou hodinou jsme v Praze na hlavním nádraží. Zjišťujeme, že nám jede přípoj z Masarykova nádraží před půl třetí. Vydáme se tam a po cestě kupujeme něco na zub. Vlak naštěstí odjíždí přesně, další zpoždění by nás už pořádně naštvalo. Dopíjejí se zbytky slivovice a všichni se po únavném cestování a vydařeném víkendu těší domů. První vystupuje Zbýňa v Lovosicích, my ostatní končíme na hlavním nádraží v Ústí nad Labem. Suky jde na fotbálek, a zbytek výpravy jde na jedno do Pivovarské restaurace. Chvíli posedíme, probereme a vyhodnotíme akci a rozcházíme se. Akce se celkem vydařila. Něco z Milanova plánu jsme stihli a dost věcí zbylo na příští výpravu do Plzně. Já osobně bych našlapal více kilometrů a viděl více zajímavých věcí, ale ostatní byli leniví a chtěli hlavně konzumovat a bavit se. Musím přiznat, že jsem to vzhledem k složení výpravy trochu čekal, a tak mě to moc nepřekvapilo. Celkově se nachodilo jen hodně slabých 12km ( 7km v sobotu a 5km v neděli ). Na příštích akcích kamarády ve spolupráci s Milanem pořádně proženu, určitě jim potom i to pití bude víc chutnat, ale hlavně bude zaslouženější. Přeci jen jsme turistický oddíl, a ne nějací hospodští povaleči. Zdravím všechny O.P.A.Ť.áky i příznivce oddílu a zvu Vás na další naše akce.
Zpracoval: 10.5.2006
Vik
