Bobří soutěska
Účastníci oddílové akce:
David Kováč
Alena Vyletělová
Jan Vilímek ( Vilda )
Viktor Kováč
Na sobotu 14.7.2007 jsem naplánoval kratší letní výlet O.P.A.T.u do blízkého okolí. Jedno z mála míst, kde jsme ještě nebyli, je Bobří soutěska u Verneřic. Počasí mělo být letní, nahlášeno bylo teplo bez srážek a část trasy vede v údolí. Zde se když bude pařák můžeme ochladit. Plán byl následující: do Verneřic pojedeme z Ústí nad Labem autobusem, odtud půjdeme pěšky Bobří soutěskou do Kravař, návrat se uskuteční vlakem a pojedeme vyhlídkovou jízdu přes Litoměřice a Lovosice. Ze všech oslovených kamarádů mohla jen menší část, a tak jsme se na autobusovém nádraží v Ústí nad Labem před devátou hodinou sešli tři ( já, Alena a David ). Autobus je poměrně narvanej, ale naštěstí sedíme, čeká nás totiž skoro hodina cesty. Stavíme ve všech vesničkách při cestě, ale za hovoru cesta celkem utíká. Po příjezdu do Verneřic si David dokupuje svačinu a společně si prohlížíme střed obce, která má zřejmě svojí největší slávu a rozkvět již za sebou. Podíváme se na rozcestník a vyrážíme na cestu. Chceme jít po zelené turistické značce, ale zrada, značka nám hned mizí. Podle mé mapy by měla vést po silnici, ale tady je na sloupech zamalovaná šedou barvou. Zřejmě ji někam mimo silnici odklonili a špatně označili začátek. Nevadí, jdeme po silnici a Bobří soutěsku určitě najdeme. Je malý provoz vozidel, prohlížíme si stavení i okolní přírodu a nikam se neženeme. Procházíme Loučky část Verneřic a po kratším pochodu narážíme na zelenou turistickou značku. Nejsem si jist na kterou stranu se dát, nechávám Alenu a Davida na silnici a vybírám si lesní pěšinu mířící do hustého porostu. Za chvíli vím, že jdu správně, neboť z dálky vidím na palouku sedět Vildu. Ten zde na nás již delší dobu čeká ( pár lahváčů mu čekání zkrátilo ). Volám mobilem zbylé dva turisty, kteří jsou Vildovou přítomností překvapeni. Byl jsem s ním předem domluven, že o jeho dnešní účasti na akci nikomu neřeknu, chtěl ostatní překvapit ( příjemně? ). David se trochu diví, kde se tu uprostřed lesa vzal, ale je to docela jednoduché. Obětavě ho sem dovezla autem jeho manželka a vysadila ho kousek odtud. Po krátkém objasnění Vildovi nenadálé přítomnosti a doplnění tekutin se noříme do divočiny Bobří soutěsky. V potoce neteče příliš vody a břehy, kde se vine pěšina jsou hustě zarostlé hlavně kopřivami ( kraťasy, které máme nás moc neochrání ). Je zde také dost vlhko a rozblácené dlouhé úseky cesty jsou samozřejmostí, stejně jako kluzké kameny. Při chůzi je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Hned na začátku soutěsky si prohlížíme pěkný asi 6 metrů vysoký vodopád na jednom z přítoků Bobřího potoka. Škoda, že není víc vody, aby byl vodopád mohutnější. Ovšem zase by na některých místech byla Bobří soutěska neprůchodná. Holt člověk nemůže chtít všechno. Potkáváme několik turistů, kteří jdou proti nám, jinak je zde klídek. Rozhlížíme se po údolí, pozorujeme zákruty potoka, ale hlavně dáváme pozor na cestu, která je zrádná. Necháváme jít v čele výpravy chvíli Alenu, a ta po pár metrech na kluzkém povrchu padá. Naštěstí pád zmírnila rukou, nezranila se a ani se neušpinila. V čele skupiny se tedy raději střídají již jen chlapi. Cestička nás vede po obou stranách potoka, který překonáváme po můstkách ( dva jsou dost poškozené vyvrácenými stromy ) a přes brody. Bobří soutěska není nijak dlouhá, přibližně po třech kilometrech vycházíme zpět na slunce. Po příjemném chládku u potoka je to docela pecka. Léto se ukazuje v plné síle. U zahrádek s chatkama dáváme krátkou pauzu, kdo má něco na zub, tak svačí. Poté pokračujeme po cestě i silnici přes Janovice do Kravař. V jednu chvíli míří turistická značka do polí a vysoké trávy. Nejdeme po ní, raději si trochu zajdeme po zpevněné cestě vedoucí k zahrádkám. Na značku se opět napojíme po pár stech metrech. Potkáváme starší pár se psem, který se vrací zpět do Verneřic. Tyto lidi jsme několikrát dohonili po cestě Bobří soutěskou a vždy je nechali poodejít dopředu. Chtěli jsme šlapat sami a předbíhat je se nám nechtělo. Již vidíme střechy domů v cíly našeho výšlapu v Kravařích. Jsme už pěkně zpocení, těšíme se na pivo. Na náměstí si vybíráme hospodu, ve které jsme již několikrát byli ( naposledy v roce 2005 ) a vždy jsme odcházeli spokojeni. Restaurace je plná, v salónku je navíc nějaká malá svatba, ale stůl získáváme. Objednáváme piva a docela dlouho na ně čekáme. Vybíráme jídla a dopředu se děsíme, jak dlouho budeme čekat, neboť se hospoda zaplnila ještě víc. Obsluha vyloženě nestíhá. Naštěstí máme do odjezdu vlaku času dost a hlady také neumíráme. Vyhodnocujeme dnešní výlet, vykládáme si o proběhlých dovolených a já informuji ostatní o dalších možných akcích O.P.A.T.u. Jídla se dočkáme přibližně po 45 minutách, je docela dobré. Vilda si objednává telefonicky odvoz domů ( to si to někdo umí zařídit ), my ostatní pofrčíme vlakem. Přijíždí Petra, coby Vildův osobní řidič a dává si kávu. Protože se čas nachýlil, hodí nás Petra na nádraží a jedou s Vildou do České Kamenice. Čeká je ještě balení, neboť zítra odjíždějí na dovolenou. Tak ať jim dovča vyjde co nejlépe. Nám třem jede vlak něco po čtvrté hodině a nemá naštěstí zpoždění. Čeká nás poměrně dlouhá cesta courákem. Jsme celkem unavení, hlavně z vedra, neb kilometrů jsme zas tak moc nenachodili. Odpočíváme, klábosíme a pozorujeme z okna ubíhající krajinu. Davidovi padá hlava, dnes večer asi nepůjde za zábavou do víru velkoměsta. Zítra ho čeká pracovní neděle, nijak mu nezávidím. V Litoměřicích David a Alena vystupují, já pokračuji osamocen do Lovosic, kde mě čeká přestup. Ani přípoj do Ústí nad Labem nemá zpoždění, takže okolo 18.00 hod. vystupuji na hlavním nádraží. Jsem dnes sám, takže ani nejdu akci zakončit a vyhodnotit do některé hospůdky jak se sluší a patří. Mířím rovnou domů. Dnešní krátká akce O.P.A.T.u vyšla dobře. Počasí bylo solidní a našlapaných 10 kilometrů nemohlo nikoho odrovnat. Prostě proběhla taková malá pohodová akcička. Vybraná trasa byla zajímavá a vedla jen místy trochu náročnějším terénem. Zkušené turisty na ní nemohlo nic překvapit. Všichni účastníci došli do cíle pochodu ve zdraví, autobusové a vlakové spojení celkem navazovalo. Nevidím žádné mínus. Na dalších akcích O.P.A.T.u na viděnou.
Sepsal: Vik
18.7.2007
