Zubrnice   2007

            Tak tu opět máme čas předvánoční a s ním i nějakou tu pohodovou akcičku (měla být). Letos jsme se rozhodli pro výlet do Zubrnic. Start akce byl naplánován na příjemných 9 hod. na vlakovém nádraží Střekov. Zde se nás sešlo celkem šest. Dana, Zbýňa, Alena, David, Viktor a Milan. Ve vlaku jsme se moc neohřáli a po cca 10 min. jízdy vystoupili ve Velkém Březně. Společné foto na nádraží a šlo se. Po 5 minutách volá Vilda, že dorazil i s manželkou Petrou k nádraží autem a ať na ně počkáme. Navigujeme je tedy ke kolejím, kde na ně čekáme. Po setkání už společně pokračujeme dále. Cesta je netradiční, jde se po zaniklé trati Velké Březno - Zubrnice - Úštěk. Trať je 1 až 2x do roka využitá, jinak pusto prázdno. Jdeme teda po kolejích bez obav z toho, že nás zmasakruje vlak, ale přesto se občas ohlédneme. Člověk zkrátka nikdy neví. Vilda je po dvoudenním tahu a tak určitě rád vyvětrá a protáhne tělo. Po kolejích se jde vcelku fajn a tak už zhruba po hodince a půl vidíme Zubrnice. Přicházíme k železničnímu muzeu, naštěstí z druhé strany než je kasa a tak neplatíme. Vilda nespěchá, fotí a z pokladny ho pozorují vyjevení zaměstnanci muzea. Konečně jsme v Zubrnicích. Probíhá zde tradiční akce, menší trh s vánočním zbožím a ukázka starých řemesel. Vildu však v tu chvíli zajímá jen pivo a to mu trh nedokáže nabídnout. Rozčilen odchází s Petrou do restaurace u Pernekrů, zatímco ostatní, nemaje takovou žízeň se přeci jen věnují i kultuře. Např. prohlídka staré jednotřídky apod. Zbýňa si dopřává obří klobásu, Milan kupuje Štramberské uši a mažeme za Vildou. Ten již sedí uspokojen u stolu a popíjí. Dáváme si tedy také něco k jídlu ( bramboračka, instantní kaše…) a pití ( pivo, svařák, rum…) a klábosíme. Dana dorazí později, byla si vyzvednout jakýsi ručně vyráběný šperk na krk. Jelikož nás zlákala nabídka vepřových hodů v restauraci Konírna v Týništi, vydáváme se na cestu. Po příchodu do Týniště zjištujeme, že místní knajpa má otevřeno až od 15 hod. o čemž nebyla na plakátě lákajícím na hody ani zmínka a tak vše proklejeme a po červené značce se vydáváme do Velkého Března. Milan s Viktorem, aby nebyla cesta fádní a nemuseli jsme se vracet opět po kolejích vymysleli, že se půjde po turistických značkách. Kolik to bude km jsme přesně nevěděli, ale domnívali jsme se, že něco kolem šesti  s mírným stoupáním. Byli jsme však hrubě vyvedeni z omylu. Kilometrů bylo 9,5 a byl to solidní krpál. Petra měla nevhodnou obuv a Vilda dnes nebyl v mimořádné formě a tak se nadávalo a proklínalo. Milan po zjištění skutečného stavu nasadil společně s Danou ostřejší tempo a šli napřed jako průzkum. Viktor šel s hlavním vojem a dohlížel, aby někdo nesešel z cesty. Trasa byla teda delší a náročnější, ale přesto vše dopadlo dobře a okolo 16 hod. se všichni ve zdraví sešli v restauraci Tivoli. Dana, která měla ještě nějaké povinnosti odjela vlakem v 16.30 hod. Zbytek vysedával v Tivoli do 18.15 hod. a v půl jel směr Střekov. Vilda s manželkou odfrčeli autem. Jelikož toho měl každý tak akorát, rozhodli se pouze Milan se Zbýňou, že ještě zajdou do města akci zhodnotit. Měl přijít i absentér Jára, který ovšem zavolal a omluvil se s tím, že je již v posteli. Bylo 18.55 !!?? Ač byla akce poněkud náročnější než se plánovalo - cca 17 km v kopcovitém terénu, přesto věřím, že ji všichni kladně zhodnotili a půjdou příště zase.

Milan 19.12. 2007