Vinobraní – Mělník 2007
Účastníci společenské akce
David Kováč
Petr Onemichl
M.O.
Jan Vilímek
Petra Vilímková
Roman Košnár
Ivoš Bártl
Viktor Kováč
V sobotu 22.9.2007 se vydala výprava O.P.A.T.u na vinobraní pořádané ve dnech 21.-23.9.2007 do Mělníku. Účastníci se trochu proti předchozím návštěvám obměnili, někteří tradiční účastníci ( Milan, Jára ) nemohli, ale i tak se sešla solidní skupina. Na tyto společenské akce, kde se nepodávají žádné sportovní výkony chodí vždy více lidí, než na turistické akce. Předpověď počasí slibovala jeden z posledních letních slunečních dní. Letos jedeme již na desáté vinobraní do Mělníku v řadě. Pěkná a dlouhá tradice. Všichni až na mne měli jet společně z Ústí nad Labem vlakem v 8:50 hodin. Já měl dorazit přibližně o dvě hodiny později. Společná jízdenka se letos nekupovala, každý chtěl mít možnost odjet kdykoli. Ze západního nádraží vyjíždím v 10:50 hod., sedím u okénka a střídavě pozoruji ubíhající krajinu a spolucestující. Je to trochu změna proti cestám s kamarády, cestovat osamoceně. Naštěstí nejedu dlouho. Za necelou hodinu vystupuji na nádraží v Mělníku. Přicházím ke vstupu do ohraničeného prostoru, kde probíhá vinobraní a u kterého hlídají pořadatelé. Platím vstupné, které mě nepříjemně překvapí ( 150,- Kč je moc za tu trochu kultury a vína ) a vstupuji do areálu. Jdu rovnou do historických sklepů pod muzeem, naší tradiční zastávky z minulých let. Kamarády zde samozřejmě nacházím u vína či piva. Cestu z Ústí nad Labem zvládli v pohodě, nikdo nezaspal, i David stihl v Litoměřicích přistoupit. Chvíli ještě společně posedíme, ptám se osazenstva co se událo když jsem chyběl ( nic zaznamenání hodného do kroniky se nestalo ), potom se dělíme na menší skupinky a vyrážíme za zábavou. Někteří jdou na hlavní scénu, jiní na folkovou scénu a další na jídlo či procházku. Já větší čas dne trávím s bráchou a Ivošem, kterého jsme dlouho neviděli. Účastníci naší výpravy se v průběhu dne potkávají, sedí a popíjejí a zase se rozcházejí. David nás pobavil, když si maso zakoupené u stánku posolil solí z vedlejšího stánku, kde prodávali kukuřici. Samozřejmě si posloužil bez nějakého ptaní. Obsluha se nezmohla ani na slovo, jen na nás valila oči. Zážitkem bylo také setkání se „Zlatým mužem“. Tento postarší chlapík měl na sobě snad celé zlatnictví. Na krku mu viselo dobře 10 – 15 řetězů všech možných velikostí a síly s různými přívěšky ( obří lastura, medaile, křížek atd. ). Na všech prstech rukou měl jeden či dva prsteny, na prstech u nohou měl prstenů jen několik. Nechybělo několik řetízků na kotníku a asi 10 kusů řetízků či náramků na zápěstí. Samozřejmostí byly náušnice. Opravdu zajímavý exot, který celý v bílém budil velkou pozornost podstatné části návštěvníků vinobraní. Protože nás chození příliš nebavilo, šel jsem si s Ivošem a Davidem sednout na pivo. David vybral restauraci Vinný hrozen, kde se dobře sedělo v příjemném interiéru, ale jinak bída. David se ukázal jako „talent“ na výběr hospody, neboť jsme čekali extrémně dlouho na pivo. Navíc neměli pitelný Granát, ale jen hnusnou desítku Starý pramen. Jídlo si dal jen brácha, měl ovar s chlebem. Tak tlusté maso jsem ještě neviděl. Celé se to klepalo a nebylo tam vlákno libového masa. Brácha nám ovšem tvrdil, že mu to nevadí, že to má takhle rád. Dorazili k nám i ostatní, a také si pořádně počkali na pivo, Vilda i zvýšil hlas na obsluhu, moc platné to nebylo. Chvíli jsme to tady ještě vydrželi, pak jsme se zase rozešli po skupinkách všude možně. Někteří z kamarádů navštívili kostnici, jiní se zdrželi na folkové scéně, další chodili a popíjeli burčák, nebo poseděli v hospůdkách. Jak jsme se všichni shodli, program byl oproti pátku či neděli slabší. Mně osobně se nejvíce líbila kapela Jiří Schelinger revival band, kde zpívá bratr Jiřího Milan. Solidně hrál na hlavní scéně i Petr Spálený a jeho Apollo band s Miluškou Voborníkovou. Kamarádi mi nenahlásili nic, co by je nějak výrazně nadchlo, a co bych měl napsat do zápisu. Lidí bylo na vinobraní méně než v jiných ročnících, ale možná se nám to jen zdálo. Každý rok se náměstí zaplnilo až v podvečer při našem odchodu. Docela to letos rychle uteklo. Při popíjení a obcházení atrakcí čas přímo letí. Dohodli jsme se, že pojedeme domů již v 18:12 hod., neboť někdo chtěl posedět v hospůdce poblíž domova, jiní se již těšili domů. Cestou na nádraží nikdo nezabloudil, vlak také všichni stihli. David nás opustil jako první, vystoupil v Litoměřicích a šel ještě na místní vinobraní. Dle dodatečných informací to natáhl do pozdních nočních hodin. Vilda s Petrou pokračovali přes Děčín do České Kamenice. Ze zbylých účastníků jsem šel já a Ivoš na chvíli posedět do hospody. Protože byl v naší oblíbené putyce U Vlastence soukromý večírek, skončili jsme v Pivovarské šenkovně. Přišel i Jára, kterému jsem předal turistické známky z Berounska a odevzdal do pokladny startovné za Mělník od nečlenů O.P.A.T.u. Docela jsme se rozseděli, rozpili, domů jsme dorazili hodně pozdě a unavení. Akce se tradičně vydařila ( vím, píši to pokaždé, ale co se dá dělat když je to pravda ), počasí bylo parádní a účast kamarádů vysoká. Na vinobraní nebyla účast nikdy nízká.Ovšem co nás letos nemile překvapilo bylo vysoké vstupné a slabší program. Ozvaly se hlasy, že by jsme ježdění do Mělníku letošní jubilejní desátou účastí ukončili a vybrali něco jiného. Nějakou společenskou akci , která bude v blízkém okolí a vstupné bude levnější. Tradice zůstane zachována, jen změníme druh a místo akce. Uvidíme co se vymyslí. Máme na to koneckonců celý rok. Čekám od všech nějaké zajímavé podněty a návrhy. Docela se těším, jak se kamarádi budou trumfovat skvělými nápady. Nyní bych napsal i menší výtku do vlastních řad. Trochu mne mrzí, že nikdo z kamarádů na akci nepřišel v oddílovém triku, přitom jich bylo vyrobeno dost a každý nějaká má. Všiml jsem si již na předchozích akcích, že se trika takřka vůbec nenosí. Nechápu to, uvidím příště a pevně doufám, že se to zlepší. Chtělo by to asi do budoucna vymyslet nějaké sankce na pozvednutí oddílové disciplíny. Menší pokuty do oddílové pokladny by se k vylepšení financí hodily. Na nějaké akci kde se sejdeme v hojném počtu to projednáme. Ještě využiji místa a prostoru k pochvale. Chválím Járu, který nechal vyrobit velmi pěkné razítko našeho oddílu. Je až s podivem, kolik se tam vešlo údajů o O.P.A.T.u. Teď jen chodit po zajímavých místech a nechávat tam v návštěvních knihách naši stopu. O dalších naplánovaných akcích Vás budeme s Milanem včas informovat co nejdříve.
Zpracoval:Vik
2.10.2007
