Letní  Lovoš  2007

Účastníci akce:

       M. O.

Alena Vyletělová

Petra Vilímková

Jan Vilímek ( Vilda )

Petr Onemich

   Renda Paulík

Viktor Kováč

Podařilo se opět uskutečnit kratší, letní a hlavně pohodovou akcičku O.P.A.T.u. Dne 11.8.2007 v sobotu se vyrazilo Oparenským údolím na dominantu Lovosicka – vrch Lovoš. Nahlášené počasí nevypadalo nijak extra (celodenní přeháňky), přesto se sešla početná skupinka turistů. Nebyla vybrána trasa dlouhá ani náročná: Malé Žernoseky, Oparenský hrad, Oparno, Lovoš, Lovosice. Žádný z účastníků by neměl mít problémy fyzicky akci zvládnout. Odjíždíme vlakem v 8:59 hod. z hlavního nádraží v Ústí nad Labem, ve vlaku již sedí Děčíňáci Vilda s Petrou. Máme asi 15 minut zpoždění, ale nevadí, stejně musíme v Malých Žernosekách počkat na Alenu, která přijede z Litoměřic. V 9:45 hod. jsme kompletní a vyrážíme do akce. Rozvážným tempem procházíme vesnicí Malé Žernoseky, napojujeme se na zelenou turistickou značku a noříme se pozvolna do Oparenského údolí. Někteří z nás tudy již šlapali, pro jiné je to premiéra. Procházíme kolem kolonie zahrádek a po chvíli jsme u kempu Jordán (bývalý pionýrský tábor), kde mají otevřené občerstvení. Dlouho se nerozmýšlíme a jdeme na pivo či kávu. Včera někteří z nás natáhli posezení v hospůdce, a tak se pivkem alespoň srovnáme. První piva jsme si nechali od obsluhující slečny dotočit, neb to byly solidní podmíráky. Největší úspěch má ale výborná bábovka, kterou upekla Petra. Nebe se trochu mračí, ale zatím neprší a my pokračujeme v putování dál. Cesta ubíhá a než se nadějeme stojíme před hospodou v Oparenském údolí. Zde byla naplánovaná další zastávka, ale zrada otevírací doba je až od 12:00 hod., čekat nebudeme jdeme raději na hrad. Projdeme pod železniční tratí, dáváme se doprava po modré turistické značce a po několika stech metrech jsme na zřícenině hradu Oparno. Tento hrad je dovedně ukryt v hustém lese a z vesnice není vůbec vidět. Nahoře se rozhlížíme po okolí (vidět toho moc není, stromy jsou vysoké) a vydýcháváme kratší prudké stoupání. Poté jdeme po hřebenu kopce do vesnice Oparno, kde chceme dát pauzu s pivkem v penzionu Oráč. Ovšem zase zrada, tady je otevírací doba až od 13:00 hod. (na sobotu celkem pozdní). Co se dá dělat, pokračujeme dál. Procházíme vesnicí, prohlížíme si nové i rozestavěné baráčky, které se množí nejen tady jako houby po dešti. Na konci vesnice je ranč Pod Lovoší se stádem pěkných koní a otevřeným mini občerstvením. Největší žíznivci si dávají pivo z plechu a všichni posedíme s dvěma místními chlapíky. Jeden je podle oblečení zřejmě hajný. Ten nás docela pobaví svými vtipnými řečmi a hláškami, druhý z nich jen mlčí a směje se. Nakonec dostáváme nabídku na odkup vynikajícího medu, kterou nevyužíváme a pokračujeme ve výletu. Bylo to příjemně strávených pár minut. Nyní nás čeká jen výstup na dnešní cíl – vrch Lovoš. Někteří z účastníků nemají dost natrénováno a mají trochu obavy. Podle mne celkem zbytečné, neboť výšlap na vrchol byl vždy pohodový. Počasí stále přeje, pochodování nám znepříjemňuje jen poměrně velké dusno. Alespoň si zasloužíme občerstvení na vrcholu. Potkáváme čtyři turisty, kteří sestupují z Lovoše a pokračují na Milešovku. Trochu jim závidím, některou z příštích akcí uděláme určitě také delší. A je to tady. Po menším zadýchání a propocení všichni ve zdraví zdoláváme Lovoš. Rozhlížíme se z vyhlídkové plošiny, výhled je dnes opravdu skvělý. Pěkně je vidět i hrad Oparno, kde jsme před chvílí byli. Po kratším kochání okolní krajinou míříme do turistické chaty na občerstvení. Mají zde točené pivo – Postřižiny a další dobroty, které v nás rychle mizí. Sedíme, povídáme, relaxujeme (dojídáme také bábovku od Petry). Se sestupem do Lovosic nespěcháme, času máme dost. Popovídáme si s nájemcem chaty, zjistíme i možnosti ubytování (čtyři pokoje po čtyřech lůžkách, za 120,- Kč či 160,- Kč na osobu a noc) a plánujeme kdy by jsme zde v budoucnu přespali. Nakonec se přece jen zvedáme, já si dávám do sešitku několik razítek a vyrážíme po zelené turistické značce do Lovosic. Cesta je pěkně strmá, naštěstí není mokro, neklouže to. Lesem na úpatí Lovoše se jde dobře, krajina je pěkná. Nacházím dvě malé bedly červenající a dva žampióny (pečárky) lesní, beru je domů do polévky. Při cestě je spousta trnkových keřů obalených plody, solidní úroda. Ze stromů přesahujících ploty místních zahrádek ochutnáváme višně a švestky. Scházíme kolem vilek, baráčků a zahrádek přímo do města. Restaurace tady moc neznáme, procházíme městem a nakonec zakotvíme v hospůdce U labužníka. Je tady celkem prázdno a čepují Plzeň za rozumnou cenu 23,-Kč. Pijeme, jíme a domlouváme si čas odjezdu domů. Každý konzumuje co mu chutná (pivo, kávu, zmrzlinový pohár, minutku apod.), vše je chutné a porce jídla jsou docela velké. Hodnotíme dnešní výlet, plánujeme další oddílové akce (vinobraní v Mělníku se blíží) a odpočíváme. V domluvený čas vyrážíme s předstihem na hlavní nádraží v Lovosicích odkud se rozjedeme do svých domovů. Není to daleko, nepospícháme a prohlížíme si zástavbu Lovosic. Petr se ještě před odjezdem proběhne, neboť si až před nádražím vzpomněl, že v restauraci nechal mikinu. Chvíli váha, ale nakonec pro ni běží. Někteří z nás si zatím dávají v restauraci na nádraží (solidní pajzl) závěrečné pivo. Protože má Petr natrénováno, doběhne včas a stihne alespoň malé pivko. Loučíme se s Alenou, která jede na druhou stranu a nasedáme do vlaku. Cesta je krátká, za chvíli jsme na nádraží v Ústí nad Labem. Ve vlaku zůstává Vilda s Petrou, kteří pokračují do Děčína. My ostatní vystupujeme a trolejbusy míříme domů. Na vyhodnocení do některé ústecké hospody nemíříme, nejsou tu Ti správní tahouni (Milan, Jára) a většina z nás má ještě nějaký program. Krátká letní akce O.P.A.T.u je u konce. Příjemně mě překvapila vysoká účast, protože je doba dovolených, můžeme 7 turistů brát za velmi pěkné číslo. Po delší době jsme ve svých řadách přivítali opět nováčka – Petru. Snad se jí výlet líbil. Počasí tradičně vyšlo, zmiňovat se o tom více nemá cenu, neb je to obehraná písnička. Terén trasy byl dobrý, šlo se pohodovým tempem a délka přibližně 12 kilometrů je z těch kratších. Nevidím žádná negativa. Pouze piv se na dnešní akci vypilo o něco méně, někteří žíznivci se budou muset dotankovat ve svém domovském městě. Oddílových akcí bude do konce roku ještě dost, doufám, že přijde hojný počet kamarádů. Připomínám, že nejbližší naší akcí je víkend 25.8. – 26.8.2007 u Vildy v České Kamenici. Podrobnosti sdělí Milan. Víme také již, že vinobraní ve městě Mělník bude ve dnech 21.9. – 23.9.2007 a my se na něj vypravíme zřejmě v sobotu 22.9.2007. Bude to již 10. ročník v řadě, který navštívíme a já cítím v kostech, že by jsme mohli mít rekordní oddílovou účast. 

Sportu, turistice a oddílu zdar.

Viktor