Okolo Kletečné

A je to tady, poslední vejšlap roku 2012. To to letí, safra. Meteorologové nás celý týden napínali s počasím, abychom se 22. 12. vzbudili za teploty okolo 1 stupně a mírného sněžení. Sraz na tuto akci byl naplánován na pohodlných 9 hod. u divadla. Kolem 9 hod. se slézáme. Dana, Monika s Mirkem, Blanka se svým Mirkem a synem, Viktor, Jára, Milan. 9.22 hod. odjezd MHD č. 4 směr Radejčín. Pár poctivých turistů se omluvil - ze zdravotních důvodů, co se dá dělat. Jára vytahuje z kapsy šláftruňk, kvalitní slivovička. Sedíme v autobusu, koukáme z okna. Jára povídá,- „tak za zatáčkou se vystupuje“. Sedíme však jako tukani na místech a jako ve zpomaleném filmu sledujeme mizející zastávku Radejčín. Je prý na znamení, proto řidič nestavěl. No nic, plán je nutno modifikovat. Vystupujeme až na konečné v Dubičkách. Je to výhodné, neb se můžeme jít občerstvit do staronově otevřené restaurace u sv. Barbory. Výhled z ochozů je tentokráte mizerný, ale vše napravuje personál restaurace, která ač se otevírá od 11 hod., nás vpouští do útrob již krátce po 10 hod. Posedíme, něco malého sníme a vypijeme a musíme jít dál. Po žluté značce jdeme k rozhledně Radejčín, ze které je vcelku houby vidět – v tomto počasí. Pokračujeme, přicházíme na nádraží Radejčín, kde nás míjí houkající regionova, mířící z Teplic do Lovosic. My pokračujeme po zelené značce přes Kletečnou ( památník H. Kudlicha – zrušení roboty ) a Hrušovku do Chotiměři, kde Dana navazuje družbu skrze psy za plotem. Odtud to do Opárenského údolí není daleko. Podcházíme most na němž vede dálnice, stále nedokončená a po podejití železničního náspu se ocitáme v Opárenském údolí. Jen chvilka a stojíme u Černodolského mlýna, kde si dáváme pauzu. Je to kontaktní bod, ve kterém se scházíme s Davidem, Álou a jejich synkem a posléze přichází z Lovosic i Hynek. Je nás tedy požehnaně a proto musíme sedět u dvou stolů. Kecáme, popíjíme, i nějaká krmě proběhla. Jelikož to máme na vlak dobrou hodinku, hlídáme si dobu odchodu. Bohužel při jednotlivém placení se vše poněkud zadrhne a tak vycházíme ven po etapách, tak jak kdo platil. Na vlak máme teda slabých 50 min. Jdeme svižně a věříme, že všichni vlak stihneme. Poslední partu tvoří Jára s Hynkem, kteří bohužel nejsou tak rychlý a vlak jim ( Járovi ) ujíždí. Není to poprvé, v těchto místech máme již nějaké zkušenosti a jelikož je Hynek v kondici, nebojíme se, že by se někdo ztratil. Holt dojedeme do Ústí na etapy. Okolo 17 hod jsme v Ústí a po přání klidných Vánoc se rozcházíme. Jára doráží později, vše řádně prodebatujeme na poslední, již ne pochodové akci 28.12., která uzavře naší sezónu 2012. Dnes se v zimním terénu našlapalo solidních 14,5 km.

Ahoj, Milan