Bukovka

  Účast:  Dáša, Dana, Monika M., Míra M., Jirka K. se synem Jirkou, Terka, Ruda, Milan    

V neděli 22. října jsme se vypravili podívat se na Bukovou horu. Sraz v  9.40 hod. byl příjemný, každý se vyspal. Scházíme se u KFC a před desátou hodinou nastupujeme do autobusu směr Březno. Projíždíme Homolí u Panny a  autobus opouštíme na zastávce Doubravice rozcestí. Počasí se umoudřilo, neprší.   Zatím se jde po silnici a z kopce, je to pohoda. Než se nadějeme, jsme v Zubrnicích. Hospoda u Pernekrů má již naštěstí otevřeno a tak toho využíváme a část party se jde dovnitř občerstvit. Ostatní posedávají před hospodou a lelkují. Po zaplacení útraty se zvedáme a pokračujeme dál po červené. Cesta se nepříjemně zvedla do kopce a začala být blátivá víc, než bylo zdrávo. Bláto nás neopouští v podstatě až do Malého Března. Lidí cestou moc nepotkáváme, nejde o frekventovanou trasu. Když před sebou uvidíme vysílač na Bukové hoře, jsme docela rádi. Pomalu vysílač obejdeme a zamíříme na tzv. Humboldtovu vyhlídku, což je skála, ze které je pěkný výhled směrem k Ústí. Tady je první větší přestávka. Najíme se z vlastních zásob a pak zamíříme po modré značce směrem k Malému Březnu. Ještě se ohlédneme po vysílači, je to nejvyšší betonová stavba v ČR, výška 223 m. Míjíme i Děčínskou boudu, což je horská chalupa, která ještě před pár lety fungovala pro turisty. Dnes je zavřená a k prodeji. Cestou lesem si prohlížíme zaniklou ves Vitín, která byla opuštěná již někdy v 50 tých letech. Konečně jdeme z kopce. Bláto se nás drží pořád, ale již se blížíme k cíli. Malé Březno. Hospůdka Šmak nás vítá cedulí zavřeno a tak nezbývá nic jiného, než nasednout do autobusu a přesunout se do Ústí, kde dnešní výlet zakončujeme v Cafe baru Pohádka. Pěkných 14,5 km se zajímavým převýšením.

24.10.  Milan