Ústecká ZOO, aneb hurá za zvířaty
Účastníci: Viktor, Eliška, Líba, Atilla, Lenka, Lucka.L, Petr.L, Hanka
Letošní krutá Paní Zima konečně ztratila svou moc a vlády se pomalu ujímá jaro. Sluníčko svítí o sto šest, ne-li o sto sedm, kdo by tedy seděl doma. Jelikož v lesích je ještě spousta bláta, volím pro tento krásný den návštěvu ZOO. Akademickou čtvrthodinku nikomu k dobru dnes nedáváme a přesně s úderem 10 hodiny vcházíme dovnitř. První zastávkou je krmení tuleňů a já neustále pokukuji ke vchodu, co kdyby se někdo zpozdil, vyplatilo se, než vyrazíme dál, přivítáme se s opozdilci. Další krmení probíhá v pavilonu orangutanů, pravda stolování není jejich silná stránka a tak společně přemýšlíme, kde že už jsme tento styl požívání potravy viděli. A v tom nám to došlo, v Kralupech v hospodě U Kohouta. Vláčkem jezdí jen lenoši a amatéři a tak hurá do kopce. Musíme najít všechna soutěžní stanoviště, pro každé dítě je o prázdninách připravena odměna za splnění úkolů. Nevadí, že Líba při plnění jednoho z úkolů švindluje a dává tím špatný příklad dětem, příklady táhnou. Vždycky jsem si myslela, že v exotáriu jsou pavouci a proto do něj odmítám vkročit a raději usedám ke kávě, po návratu kamarádů zažívám překvapení „ žádný pavouci tam nejsou“, tak to je dobrý a já tam posledních 40 let nevstoupila. Je čas na první občerstvení a tak odpočíváme u kiosku s kávou či pivkem jak komu libo a po té i já vstupuji poprvé do exotária. Ať počítám, jak počítám, je nás o jednoho míň a tak přemýšlíme, kteráže divoká šelma nám sežrala Pítrse. V zápalu telefonického rozhovoru přestal sledovat, kam se jde a tak zatím co si prohlížíme pavilon šelem, jde si vesele někam jinam a po návratu se ještě dožaduje připočtení nejméně 500 metrů. „ Jé zebry, tady už jsem byl“, nevadí, my ještě ne. Utrmácení a hladoví usedáme v Kolibě. V rámci diety si všichni dáváme pouze něco „lehkého“ , smažák, hranolky a tatarku. Poslední soutěžní stanoviště je v pavilonu slonů, fuj, smrad a tak rychle splníme úkol a honem ven. Prohlížíme si řádnou hromádku sloního trusu a Pítrs navrhuje, že když už není sníh, můžeme se koulovat touto nadílkou. Nevím proč, ale tento návrh se jaksi neujal. Žirafy, nosorožec ,sloni a ještě nakrmit kozy a tím dnešní prohlídka končí. Cestou dolů se ještě chvilku blbne na dětském hřišti. U vstupu si děti vyzvednou odměnu za splněné úkoly a za to, že pěkně šlapali a plnili úkoly, dostávají ještě medaile . Loučíme se s Pítrsem, Luckou a Lenkou, mají ještě další program a my jdeme na kávu a hodnotit akci. Obsluha v Pizzerii je poněkud divná, ale vše nám dojde v momentě, kdy si Viktor všimne nálepky „chráněná dílna“ už se nedivíme. Užili jsme si krásný slunečný den a nějaký ten kilometr taky našlapali a někteří též řádně provětrali peněženky. Mějte se krásně, užívejte sluníčka a na další akci na viděnou .
našlapáno 5,5 km
Hanka 4.3.2017
