Zloun z Loun

Účastníci : Pavla, Viktor, Milan

     Poslední, kalendářně zimní výlet, je tu. Bohužel počasí se ukázalo jako více než nevlídné a tak jsem musel vytáhnout z rukávu záložní variantu akce. Ale popořadě. Původně jsem plánoval na 19. března výlet z Koštic do Libochovic. Protože jsem ten den měl narozeniny, přibalil jsem do batohu i dvě lahvinky vína. Bohužel špatné počasí odradilo asi více účastníků, neboť po půl deváté jsem na nádraží postával jen já a Viktor. Nevadí, alespoň na nás zbyde víc vína. Nelením a víno ve vlaku hned otvírám. Průvodčí nám označí jízdenku, podívá se kam jedeme, zvedne obočí a praví. „Hm., jedete do Koštic, ještě tam nejste a už koštujete“. Asi veselá kopa. V Lovosicích vystupujeme a čekáme na vlak do Koštic. Před nádraží přiváží Honza Pavlu. Chce se přesvědčit, kdo jede a zda bude tedy Pavla v dobrých rukou. Velitel oddílu a zástupce je záruka kvalitního výletu. Loučíme se, Honza je v rekonvalescenci, dnes na výlet nejde. Odskočím si do Billy a kupuji plastové kelímky. Budou se hodit. Ihned je na peróně plním vínem a opět si připíjíme. Vlak je tu. Nasedáme a koukáme z okna. Po pár minutách se rozpršelo, dávám tedy hlasovat o záložní variantě dnešní akce a tou je výlet do Loun. Shodujeme se na Lounech a připíjíme si na ně. Louny mají tři nádraží, my vystupujeme na zastávce Louny-město. Pamětník Viktor připomíná, že zde vojákoval.  Za drobného deště se ubíráme podívat se na jednu místní zajímavost. Tou je nejhlubší minerální pramen v České republice. Jmenuje se Luna, je v hloubce 1200 m a jeho složení je vzácné. Ve světe je podobný pramen jen ve Vichy a v Gruzii. U pramene se fotíme, ochutnáváme ho – nic moc a věnujeme kelímky dalším lidem, co přišli ochutnat tu hrůzu . Abychom si spravili chuť, míříme k minipivovaru Domov, kde čepují mj. Lounský žejdlík. Pivo je pitelné, hospůdka útulná. Leč musíme dál, protože nás čeká další pivovar. Tentokráte  pivovar, kde čepují pivo Zloun. Taky není špatné. Abychom se i trochu prošli, míříme k další zajímavosti a tou je nejstarší české kamenné loutkové divadlo. Okukujeme ho zvenčí, na kašpárky jsem nikdy moc nebyl. Od divadla se procházíme podél Ohře a obdivujeme zachovalé lounské hradby. Úzkou uličkou se protahujeme skrze hradby a jelikož nás začíná tlačit čas, rozhodujeme se mezi muzeem a restaurací Krušovická šalanda. Výstava slabikářů byla sice těžký soupeř, ale tankové Krušovice zvítězili. Ochutnáváme další dobré pivo a aby toho nebylo málo, zastavujeme se v kavárně Moak. Dnešní akce byla taková kulinářská, ale mohlo za to počasí. Raději bychom se hnali lesem a zatím se musíme pohybovat po pivovárcích, kavárnách a atak. Snad to přežijeme. Čas se naplnil, je třeba zamířit na nádraží. Ve vlaku je opět pestrá společnost, jak lakonicky poznamenal Viktor – o víkendu jezdí vlakem cikáni a turisti. Ve vlaku menší groteska, kdy jsem hledal jízdenku, kterou jsem neměl a klasické čekání v Libochovicích. V  Lovosicích se loučíme s Pavlou a ve dvou pokračujeme do Ústí. Domů se hned nejde, je třeba ještě krátce vyhodnotit akci ve španělské restauraci, kde na nás čeká Líba s Hankou a líčí nám svou dvoudenní anabázi v Jetřichovicích. Musím říct, že narozeniny jsem oslavil vydatně a tímto děkuji svým kolegům turistům, že je se mnou absolvovali. Pravda, dnešních 5 kilometrů nebylo asi mnoho, ale zase na druhou stranu, tak čisté boty jsem po výletě už hodně dlouho neměl.

Milan   20. 3. 2017