Litýš a okolí

Účastníci: průzkumník Viktor

 Na sobotu 6.8.2016 naplánoval Milan pohodový pochod přírodou nad Úštěkem. Bohužel dostal v práci za někoho směnu a nemohl se ujmout vedení akce. Vzal jsem to tedy za něj. I když jsou prázdniny v plném proudu a kamarádi čerpají zasloužené dovolené, doufal jsem, že se nás ráno na nádraží pár sejde. No nesešlo. Na zastávce jsem stál sám jak v plotě kůl. Chvíli jsem přemýšlel, zda vyrazím takto osamocen, ale nečekal jsem nic náročného či nebezpečného, takže jsem nastoupil do autobusu a vyrazil vpřed. Jedu si v takřka prázdném voze a i těch pár lidí postupně vystupuje. Do Lovečkovic, kde přestupuji, přijíždíme tři. Pár minut čekám na přípoj, který mě odveze do startu dnešního pochodu do Dolního Týnce. Spoj přijíždí načas i se dvěma pasažéry. Ti vystupují hned za vsí a dál jedu sám. Kdo zde provozuje autobusovou dopravu, musí vydělávat neskutečné peníze. V Dolním Týnci vystupuji, snídám a prohlížím si ves. Pro jistotu kouknu i do mapy, ať hned na začátku akce nebloudím a vyrážím po silnici do obce Kotelice. Potkávám pár aut, a po cca 3 kilometrech pohodové chůze se ve vsi napojuji na červenou turistickou značku, kterou dnes již neopustím. Cesta se trochu zvedá, ale nejedná se, o nic náročného. Přicházím k rozcestníku, odkud vede strmá pěšina ke zřícenině hradu Litýš. Vystoupám po ní k zřícenině, kterou si prohlížím. Rozhledy do okolí nejsou kvůli vzrostlé vegetaci ideální, ale něco málo i vidím. Sestupuji zpět a pokračuji až na samotu Jeleč, kde v ohradě běhají dva poníci, dvě lamy a jeden osel. Navíc nedaleko Jelče vidím na louce se pást dvě srnky. Protože jsem zatím nepotkal žádného turistu, říkám si, že dnes uvidím zřejmě víc zvěře než lidí. V další části pochodu přicházím k rozcestníku pod Sedlem. Tento vrch obcházím, jsem ušetřen od náročného stoupání (viz. Sedlo 2010 v naší kronice). Dostávám se k dalšímu rozcestníku pod Sedlem a zároveň jsem na nejvyšším bodě dnešní trasy. Poté již jen klesám. Jdu kolem hájovny Srdov, nedaleko ní konečně vidím i nějaké lidi, přesněji dva houbaře. Po kilometru pochodu přicházím do obce Srdov. Zde na lavičce u ZOO centra chvíli odpočívám a občerstvuji se z vlastních zásob. Ani v této malé vesničce nemají užitečné zařízení s názvem hospoda. Na pivo si tedy ještě počkám. Vyrážím na další pochod, konec akce se pomalu blíží. Do obce Habřina je to jen kousek, takže zanedlouho sedím v restauraci U Landů a dávám si zasloužené pivko. Dlouho se nezdržím a pokračuji do cíle dnešní akce do Úštěku. V chatové osadě před rybníkem Chmelař se trochu motám a ztrácím i červenou turistickou značku, ale nakonec vše dobře dopadne a já si dávám další pivko v jednom z kempů na břehu Chmelaře. Byl jsem tady s kamarády před lety (akce Sedlo 2010) a připadá mi to tu stále stejné. Jdu se podívat i na nedaleké vlakové nádraží, ať mám dnešní trasu přesně načtenou v případě, že se sem v dohledné době s oddílem vrátíme. Dřívější spojení domů mám ovšem autobusem, takže sháním nejbližší zastávku u nějaké osvěžovny. Ta je nedaleko solidního motorestu s názvem Racek. Zde stíhám menší občerstvení a pak již jedu autobusem zpět do Ústí nad Labem. Zase se vezu jako pán takřka prázdným vozem. Cesta netrvá dlouho a já v Ústí nad Labem přestupuji na trolejbus a mířím domů. Dnešní sólová akce končí.I přes neúčast kamarádů se výšlap vydařil, počasí bylo také dobré. Neměl jsem si s kým pokecat, ale o to víc času jsem mohl přemýšlet o oddíle a jeho další činnosti i budoucích akcích. Při pochodu jsem se neflákal, šel jsem svižně, proto jsem byl brzy v cíli a měl dost času ochutnat několik druhů piv v různých osvěžovnách. Převýšení bylo minimální, příroda v okolí pěkná a akce celkově byla nenáročná. Našlapal jsem přibližně 16 kilometrů a kromě houbařů jsem na trase nepotkal žádného člověka. Prostě pohoda. Zdravím všechny členy i příznivce oddílu a na nějaké akci na viděnou.

Litýš - je zřícenina hradu na stejnojmenném vrchu (486 m n. m.) v Českém středohoří v okrese Litoměřice. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od vsi Dolní Týnec. Dochovaly se z něj valy, příkopy a drobné zbytky zdiva. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. Za stavitele hradu je považován Zikmund z Vartenberka, který v roce 1422 získal od císaře Zikmunda panství bývalé býčkovické komendy. Aby ho zajistil a vyvážil přítomnost blízkého Žižkova hradu Kalichu, nechal postavit právě hrad Litýš. První písemná zmínka o hradu však pochází až z roku 1432, která zmiňuje purkrabího Mikuláše ze Lhoty. Po smrti Zikmunda z Vartenberka v roce 1438 hrad připadl jeho druhé manželce Anežce ze Šternberka. Ta však zemřela jen o několik měsíců později a hrad zdědili Aleš a Zdeněk ze Sternberka, kteří jej roku 1454 prodali Janovi, mladšímu synovi Zikmunda z Vartenberka. Od roku 1459 se stal Litýš centrem panství v majetku Jana z Čečelic na Tetčiněvsi, jehož jediná dcera se vdala za Zikmundova vnuka Kryštofa z Vartemberka. Po jeho smrti panství přešlo na nejmladšího syna Václava, který jej v roce 1532 vyměnil se svým strýcem Kryštofem z Vartemberka za čtvrtinu České Lípy. Ten však nechal opravit býčkovickou tvrz a sídlil na ní. Hrad přestal být udržován, vyhořel a roku 1544 se již uvádí jako pustý.