Metalová Mladá Boleslav

Účastníci: Viktor, Pítrs, Líba, Hanka, Eva, Vlasta, Jirka K., Jitka H.

                Na sobotu 4.12.2021 naplánoval Milan akci, která pro většinu účastníků měla podivný název. Kdo se nepodíval na stránky města, tápal až do začátku akce. Název dnešní akce není odvozen od hudebního žánru, ale jedná se o naučnou stezku, kde na zajímavých místech města jsou informační panely zdobené kovovými prvky od uměleckého kováře Davida Szalaye. Jde tedy o Metalovou (kovovou) cestu místními pamětihodnostmi a přírodními krásami. Již ranní sraz u vlaku byl komplikovaný, nečekaná vydatná nadílka prvního sněhu zaskočila silničáře, takže trolejbusy ve městě jezdily jen po rovině. Každý větší kopeček je zastavil. Další komplikací bylo, že velitel a plánovač dnešní akce nemohl ze zdravotních důvodů dorazit. Naštěstí se vedení ujaly ženy. Teď trochu předběhnu a prozradím, že to Eva a Hanka s přehledem zvládly. Ve vlaku jsme se sešli v solidním počtu sedmi statečných a s menším zpožděním jsme dorazili do Všetat. Zde jsme strávili delší dobu, neboť všechny vlaky měli menší či větší zpoždění. Ano sněhová kalamita zasáhla i Středočeský kraj. Kamarádi jsou natěšeni na další cestu a nastupují do vlaku jedoucí na opačnou stranu do Prahy. Na poslední chvíli je zastavuji a vyháním zpět na nástupiště. Zasmějeme se a dáváme si skvělou bramborovou polévku a obstojné pivko v nádražní restauraci. Po půl hodinovém čekání odjíždíme správným spojem. A je tu Mladá Boleslav. Na nádraží na nás čeká Vlasta, který přijel z Hradce Králové. Nyní jsme kompletní. Vlasta se chlubí malou taštičkou přes rameno, která je prý praktičtější než batoh, ten se dá prý navíc lehce ztratit s čímž má jeden nejmenovaný kamarád trpké zkušenosti.  Míříme do centra a domlouváme se co a jak. Není zde Milan (přísný vedoucí akce), je jasné, že dnešek bude víc na pohodu. Přijeli jsme později, navíc většina chce jet domů dřívějším spojením, takže kompletní program asi nestihneme. Na Staroměstském náměstí si prohlížíme zajímavé fontány a jdeme se rozhlédnout z Vyhlídkové věže staré radnice. Schody úspěšně zvládáme a rozhlížíme se po blízkém okolí. Viditelnost není ideální, moc daleko vidět není.  Po sestupu pochodujeme dál. Informační centrum je zavřené, což je taková klasika ve většině měst. Přes víkend, kdy se dá předpokládat, že přijedou nějací turisti, mají na mnoha místech otevřeno v sobotu do 12:00 hod. a v neděli vůbec. Jdeme tedy dle instrukcí Milana po červené turistické značce zasněženým městem. Za náměstím Míru u jedné z cukráren navrhuji zastávku na kávu a dort, ale jsem umlčen, prý jsme ještě nic neušli. Jdeme tedy dál. Přes náměstí Republiky scházíme do parku Štěpánka, kterým protéká říčka Klenice. Na břehu krmí lidé kachny a pobíhají zde nutrie. Někteří z nás si zvířectvo fotí. V altánu s názvem Hudební pavilon máme přestávku. Je čas vypít sekt, mám dnes jubilejní 400 účast na oddílové akci. Pokračujeme dále, vycházíme z parku a kolem zimního stadionu míříme zpět do centra. Je čas doplnit energii jídlem, vyhlížíme tedy restauraci. Máme štěstí, brzy jsme u Zlaté kovadliny, která vypadá solidně. Je zde plno, ale dva stoly pro čtyři osoby jako by na nás čekaly. Dáváme si oběd a dle ohlasů kamarádů jsou všichni spokojeni. Zajímalo by mě, co by si vybral náš vyhlášený specialista přes výběry jídel David a jak by byl spokojen. Po dobrém jídle je čas vyrazit zpět na nádraží.  Někteří ještě dopíjejí, první skupinka však již raději odchází, nechce na nádraží běžet, jak se již na některých minulých akcích povedlo. Jdeme a najednou zvoní Vlastův telefon. Eva z druhé skupinky volá, že mu nese zapomenutou taštičku. Vlasta se poklusem vrací, alespoň je dovede na nádraží. Nová Vlastova taštička, která má dnes výletní premiéru, mohla mít rovnou i derniéru. Ráno to Vlasta zřejmě přivolal. Na nádraží se úspěšně scházíme, jako poslední přichází osamocený Jirka, který se zdržel při fotografování. Vyčítá nám, že jsme na něj nepočkali a přímo mu utíkali. Je nějaký skleslý, nerad prý chodí sám. Náladu mu budeme muset vylepšit nějakou kořalkou ve vlaku. Loučíme se s Vlastou, kterému to jede chvíli po nás a odjíždíme do Všetat. Vlak přijíždí včas, v klidu přestupujeme a míříme do Ústí nad Labem. Ve vlaku dopíjíme lihoviny a panuje dobrá nálada. Než se nadějeme, jsme doma. Pítrs se loučí, ostatní jsou akci vyhodnotit do Pivovarské šenkovny. Vyhodnocení se vydařilo, po něm se spokojeně rozcházíme do svých domovů. Dnešní akce se tradičně vydařila. Statečně jsme překonali rozmary počasí, zpoždění vlaků, přežili jsme i absenci Milana a sobotu si užili. Našlapali jsme sice jen cca 9 kilometrů, ale viděli dost zajímavostí. Dle ohlasů byli na akci všichni spokojeni. Jen snad menší nedostatek, neviděli jsme prý všechny informační panely. Zájemce o tyto kovové výtvory mohu uklidnit, na stránkách Metalová stezka mají všechny pěkně vyfocené. A jak někdo pronesl, kdyby velel tvrdou rukou Milan, viděli bychom toho víc. Což je asi pravda. Mějte se všichni fajn a nějaké další oddílové akci na viděnou.

                                               Sepsal: Vik   7.12.2021