Smečenská pouť
Účastníci: Pavla, Líba, Honza, Viktor, Milan
Jednou za pár let se mi přihodí, že mám volno zrovna v době, kdy se koná ve Smečně tradiční Anenská pouť. Jelikož letos jsem volno měl, rozhodl jsem se návštěvu pouti spojit s výletem OPATu. Já sám jsem přijel do Smečna již o den dříve na kole a na zbytek turistů počkal v sobotu dopoledne na nádraží ve Slaném. Jelikož ze Smečna nic nejede, musel jsem nejprve tři kilometry do Třebichovic a odtud teprve busem do Slaného. Zde jsem si dal kávu a přesunul se jeden kilometr na nádraží. Zbytek party přijel načas, můžeme vyrazit. Honza si Slaný pamatuje, kdysi tu býval pracovně. Znal místopis hlavně dle restaurací. Je slunečno a poměrně dost teplo. Máme chvíli čas, a tak zapadneme do cukrárny u náměstí a dáme si kávu, dortík či něco podobného. Na autobus čekáme ve stínu Lidlu. Po 10 hodině je bus tady, nasedáme a jedeme do Smečna. Ve Smečně udávám směr a jdu ukázat ostatním, kde jsem se narodil, a až do roku 1994 bydlel. Dva domy vedle mého rodiště se narodil další významný člověk, skladatel Zdeněk Liška (hudba k více než 400 filmům, seriálům atd. – např. Obchod na korze, 30 případů mjr. Zemana aj.). Má na domě památeční desku a pikantní je, že se tam vlastně nenarodil, neb v den jeho narození byla porodní bába ve Smečně nemocná, a tak jej matka porodila v Libušíně a o dva dny později se s ním vrátila do Smečna. Ovšem v rodném listě je Smečno. Projdeme okolo našeho domu, pozdravíme se s bráchou a míříme ke škole, bývalému kinu, školce a konečně na náměstí. Nechci přátele zahltit moc informacemi. Je už celkem vedro, jdeme do hospody. Patří bývalému spolužákovi, dnes se hospoda jmenuje U Pilaře. Usedáme, objednáváme. Viktor vyndává medovinu, ale tak „nenápadně“, že ji raději načínáme až venku. Viktor měl ten den svátek – na zdraví, starý brachu. Pijeme Krušovice, točený apple cider a je nám dobře. Probíráme ledacos, nosnými tématy jsou problémy s erekcí a Disney parky v Německu. Když vidíme, jak se hospoda plní, rozhodujeme se, že zde rovnou poobědváme. Nikdo nečekal vysokou kuchařinu, přesto je zde mírné roztrpčení. V guláši bylo minimum masa a mouky prý více než v knedlících. Na nivě s hranolky se také nějaké mouchy našly, ale takový je už život. Nestěžujeme si. Je čas vyrazit do víru pouti. První, co pány zaujme, je střelnice. Zkouší mušku, Honza sestřelil i růži. Ale vzduchovky jsou jistě „upravený“, zanáší. Další atrakcí jsou autíčka. Jedu taky a bavím se tím, že narážím autem do Honzy a Líby. Infantilní zábava mě uspokojila, na další atrakci nejdu. Točící se talíře dá jen Honza. Já si raději nechám natočit pivko Bakalář. Jako další nás čeká návštěva zámecké kaple a vyhlídkové věže. Obyvatelé zámku jsou lehce retardovaní, raději na to upozorňuji předem ostatní. Ale vzhledem ke koštování medoviny s tím není problém. Viktor dokonce jedné obyvatelce srdečně a dlouze třese rukou. Kaple zajímavá, výhled z věže ušel. Jedním směrem je vidět České středohoří, opačným směrem Kladno, Praha, Slaný a lesy Křivoklátska. Kousek odtud jsou Lány, tam však nedohlédneme, leží za kopečkem, tak ani nevíme, zda tam vlaje standarta, či trenky. Poslední kulturní vložkou je návštěva zámeckého sálu, kde je výstava o historii Smečna a jeho slavných rodácích (o mě ani zmínka…no toto?) Vybírám jen pár perliček. Kolem roku 1910 měl pivovar Smečno větší výstav piva (množství) než pivovar Krušovice. Jedním z majitelů Smečna byl i při defenestraci k okna vyletěvší hrabě Martinic, první spořitelna v Česku byla ve Smečně a poprvé se parní stroj v Česku rozjel v zámeckém parku ve Smečně (vynálezce Božek). Producent dokumentů Zikmunda a Hanzelky se narodil ve Smečně…atd. atd. Po této kulturní náloži se jdeme uklidnit pivem do přilehlého parku. Vedro vrcholí. Když vidím Honzu, jak poklidně odpočívá vleže na lavičce, lámu se a volím variantu B., tudíž přesun do Slaného busem. Ve stínu je, jak koukám 33 stupňů, však se ještě nachodíme dost. Skrze pouť se vracíme na náměstí a před 15 hodinou jedeme do Slaného. Křepce vyskočíme a jdeme se podívat do cukrárny Pudilovi, kde slibuji kvalitní výrobky. Kupuji si tradičně palačinku a ostatní terorizuji tím, aby ji ochutnali. Naše poslední zastávka ve Slaném je v restauraci a pivovaru Továrna, kde si dopřáváme pivo Kruták, Salzberg aj. Já s Viktorem si dáváme kvalitní rum Bucanero 7 años, což zní trochu přitepleně, nicméně rum je dobrý. Nic naplat, je půl šesté, doprovázím ostatní na vlak a bohužel mnou připravené překvapení ve formě knihy do vlaku se nekoná, neb knihu kdosi předtím sebral. Že by se tu tak četlo? Čerti vědí. Ostatní čeká cesta vlakem do Ústí, mě cesta z Třebichovic pěšky do Smečna. Nic zajímavého se již neudálo, a tak mohu konstatovat, že dnes bylo nachozeno pouze 7 km (+ já dalších 8 km), ale v tom vedru to bylo akorát a viděli jsme toho také dost. Snad se někdy do Smečna ještě podíváme (třeba v rámci Barokních slavností).
Milan 29.7. 2018
