Zimní Milada
Účastníci: Viktor, Milan, David, Pavla, Líba, Honza M., Petr L. + Petr ml. L., Ria, Pavlína K.
Na další zimní výlet oddílu jsme necestovali nijak daleko. I v blízkém okolí města jsou zajímavá místa, kde jsme buď byli před delší dobou, nebo dokonce vůbec. Protože počasí je všelijaké, naplánoval jsem s Milanem na sobotu 20.1.2018 pohodovou trasu kolem jezera Milada. Zde byla jistota, že i když neumrzne, tak upravené cesty kolem vody nebudou rozblácené. V lesích máme špatné zkušenosti s těžkou technikou dřevorubců. Po jejich těžbě vypadají lesní cesty jako oraniště a naše boty jako koule bláta. Sraz byl před devátou hodinou (nic náročného na vstávání) v centru ÚL. Následoval přesun autobusem do Hrbovic. Já s Davidem jsme přijeli auty z odlišných důvodů. Já měl odpoledne kuželky a David si odskočil z práce. Byli jsme tedy na startu pochodu první a netrpělivě čekali na skupinku z autobusu. Dorazili později, než jsme čekali a důvod byl prozaický. Přejeli zastávku, takže ušli nějaký ten metr navíc. Nakonec jsme se tedy šťastně shledali a mohli jsme vyrazit na výšlap. Bylo lehce pod nulou, cesta byla umrznutá, šlo se dobře. Jediné co nám nevycházelo dle představ, byl výhled. Pro hustou mlhu jsme jezero viděli jen částečně a museli jsme být takřka u něj. Výhodou bylo, že jsme měli cestu skoro jen pro sebe. Potkali jsme jen pár lidí samozřejmě i se psy. Nešli jsme nejkratší cestou kolem vody, ale podívali se i trochu dál. I když jsme byli nedaleko města, připadali jsme si díky mlze a námraze chvílemi jak někde v tundře. I srnku jsme zahlédli. Cesta byla zvlněná, takže ač jsem sliboval pohodovou chůzi po rovině, občas se šlo i do kopečka. Navíc bylo po cestě dost zmrzlých louží a další ledové nástrahy, takže nebyla nouze o různé taneční kreace. Ovšem nikdo nespadl, je vidět, že jsme všichni zkušení turisté. Milanem slíbené ptáky jsme díky mlze viděli jen občas a převažovaly kachny. Na výhledovém místě s lavičkou, ze kterého díky mlze vidíme úplné prd, alespoň svačíme a chystáme se na závěrečný úsek trasy. Po naučné stezce Jezero Milada (jak nečekaný název) kolem zasypané těžní jámy míříme do Chabařovic. Míjíme hřbitov, zahrádky i domky a po chvíli jsme na Husově náměstí. Restaurace na občerstvení bohužel chybí, vše je zavřené. Někdo si kupuje alespoň kávu do kelímku v cukrárně. Ta je tak malá (stoleček a tři židle), že ani tady si neposedíme. Naštěstí jede autobus do ÚL zanedlouho. Jako předvoj vyrážíme auty já a brácha a bereme sebou i několik pasažérů. Sraz je domluven v restauraci Pivovarská šenkovna. Když nám přinášejí jídlo, přichází druhá skupina a protože číšník spletl objednávku (nese jídlo navíc), má Milan guláš na stole dřív než si sundal bundu a usedl. Čas máme dobrý, můžeme po jídle krátce vyhodnotit dnešní akci. Pak se pomalu postupně rozcházíme a míříme do svých domovů. Akce se tradičně vydařila, účast 10 turistů je parádní. Na druhou akci roku 2018 dorazil již třetí letošní nováček (Pavlína K.), je vidět, že o nové příznivce nouzi nemáme. Všichni přežili ve zdraví a až na mlhu, která se dala krájet, vyšlo i počasí. Pěkně jsme se prošli, vyvětrali a poklábosili. David, který byl na oddílové akci po delší době, byl neobvykle výřečný a bylo na něm vidět, že si výšlap užívá. Jsem zvědav, kdy opět dorazí. Od ostatních účastníků nemám žádný negativní poznatek, takže snad se jim tato nenáročná akce s dobrou dojezdovou vzdáleností líbila. Našlapali jsme dnes solidních 12 kilometrů v zimní počasí, nikdo neutrpěl omrzliny, takže úspěch. Další oddílová akce bude začátkem února, uvidíme, jaké podmínky nám připraví letošní mírná zima. Mějte se co možná nejlépe a na nějaké další akci na viděnou.
Zpracoval: Vik 24.1.2018
Milada (dříve užíván také název Chabařovické jezero) je rekultivační jezero vytvořené v těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice, v místě bývalých obcí Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice. Má rozlohu 252,2 ha (o málo menší než Máchovo jezero), průměrnou hloubku 15,5 m a maximální hloubku 24,7 m. Objem vody činí 35 601 000 m³. Napouštění jezera započalo roku 2001 a bylo dokončeno v roce 2010. Následovaly další rekultivační práce a veřejnosti bylo jezero zpřístupněno v roce 2015. Náklady na rekultivační práce dosáhly 5 miliard korun.
Z historie dobývání v oblasti jezera Milada.
Zvláštnost historie vývoje ústecko-chabařovické oblasti se odráží hlavně v tom, že existovala značná roztříštěnost důlních majetků. V 19. století bylo intenzivně dolováno na malých dolech, pouze velkokapitálové společnosti mohly zajišťovat velkoplošné systematické dobývání. Před 2. světovou válkou těžilo v ústecko - teplické oblasti asi 10 hnědouhelných dolů. Těžilo se formou hlubinného dobývání, lomové dobývání bylo provozováno pouze v okrajových partiích ložiska, kde byla sloj mělce uložena.
Po částečném útlumu hlubinného dobývání v 60. letech, se na tomto území začalo vlivem výhodných geologických podmínek prosazovat povrchové dobývání hnědého uhlí. Významným mezníkem ve vývoji území byl rok 1977, kdy byla zahájena těžba v Lomu Chabařovice. Provedena byla rozsáhlá změna dobývacích prostorů rozdělením a sloučením ploch do výsledného dobývacího prostoru Chabařovice. Hlavním důvodem otvírky Lomu Chabařovice a prioritním úkolem těžby byla nutnost zajištění Tlakové plynárny Úžín a Teplárny Trmice uhlím požadované kvality.
Přebytek uhlí byl distribuován prostřednictvím vagónů ČSD ostatním odběratelům a do tepelných elektráren v republice. Tyto jej deponovaly a vytvářely si z něj havarijní rezervu pro dobu inverzí. Chabařovické uhlí pro svůj bezkonkurenčně nejnižší obsah síry v ČR (0,35 %), jakož i ostatních karcinogenů, nejlépe vyhovovalo podmínkám pro minimalizování zátěží životního prostředí v době inverzních stavů.
Po dobu těžby Lomu Chabařovice, bylo vytěženo celkem 61,5 mil. t nízkosírnatého kvalitního hnědého uhlí, 9,3 mil. m3 výklizových hmot a 256,1 mil. m3 skrývky.
Těžbu v lomu na mnoha místech komplikovaly oblasti ložiska narušené hlubinným dobýváním a nezavalené důlní prostory, což představovalo nebezpečí vzniku požárů, ohňů, zápar či nebezpečí propadnutí. Lom pak postupoval dále, až do roku 1991, kdy bylo Usnesením vlády ČR rozhodnuto o zastavení Lomu Chabařovice.
