Divoká Šárka – Jenerálka

Účastníci: Líba, Milan, Petr Langer, Jiřka S., Jitka, Ruda, Pavluša

Výlet se tentokráte uskutečnil v neděli 6. listopadu a směřoval do hlavního města Praha. V osm hodin se před hlavním nádražím sešlo sedm statečných a po zakoupení kávy a jízdenek jsme se odebrali do rychlíku Děčín – Praha. Vešli jsme se do jednoho kupé, takže pohoda. Já byl po třetí noční mírně zválcovanej, ale nic co by nespravil kotel kávy. Po ránu se sice všude válela mlha, ale my věřili, že se v průběhu dne rozplyne. A rozplynula. Petr s Jiřkou vytáhli sklenky a plechovková piva z Krušovic. Po příchodu pana průvodčího, čerti vědí proč, Jiřka lehce povolila stisk ruky a otevřená plechovka se válela na zemi. Pan průvodčí to nekomentoval a přinesl papírové ručníky na utření. Byl to gentleman. Kupodivu jsme se nebavili o nemocech, ale probrali jsme jiná, taktéž zajímavá témata. Filmy, politiku, jídlo, pití a výlety. Vlak stavěl až v Praze a ujížděl svižně, což se většině líbilo. Já bych zvolil pomalejší tempo. Každopádně jsme před desátou hodinou vystupovali na hlavním nádraží Praha. Následovalo zajímavé nakupování jízdenek v automatu ve vestibulu nádraží a přesun přes parčík na tramvaj. Tramvaj číslo 26 byla sice narvaná, ale po pár stanicích jsme si sedli i my. Po půlhodinové okružní cestě přes Hradčany a Dejvice jsme se ocitli na konečné na stanici Divoká Šárka. Mlha se začínala rozpouštět a my se šli občerstvit do podniku McDonalds. Moje druhá dnešní káva. Plus snídaně ala mekáč. Len Meky mi k tomu nezpíval. Po osvěžení jsme se vyfotili a vykročili mezi skály. Já to tu, troufám si říci, docela znám a tak s orientací nebyl problém a ještě jsem poskytoval zajímavé a nevyžádané informace. Prošli jsme okolo letního koupaliště Šárka a minuli  otevřený hostinec Dívčí skok a nezastavili se na pivko!!! To by se kdysi nestalo. Na můj vkus nás míjelo dost cyklistů, naštěstí nedošlo k žádné srážce. Když jsme uhnuli na červeně značenou cestu, příliv ostatních turistů ustal. Výhledy pěkné, lesy a skály, kdo by řekl, že jsme v Praze. Po projití trošku náročnější cestou jsme se dostali přes dřevěný chodníček až do míst zvaných Jenerálka. Název dle generálního štábu Rakousko-uherské armády, která sídlila v zámečku, okolo kterého jsme prošli. Jelikož je čas oběda, zastavili jsme se v místní restauraci. Kapustová polévka výborná, ptáček s rýží taktéž, Budvar pitelný, červené chorvatské víno solidní. Do toho nám Ruda vylíčil svou cestu do Chorvatska. Po jídle jsme si ještě zašli koupit nějaké pečivo do vedlejšího – ano, chorvatského krámku. Ceny vyšší, kvalita taktéž. Abychom oběd lépe strávili, cesta počala stoupat a stoupala až do vilové čtvrti zvané Hanspaulka. Jo, to je jiná liga bydlení. Vily za desítky milionů, všude čisto, ticho. Ano, tady by se to bydlelo. Odvádím ostatní až k podniku Veronika, což je kavárna, kde pečou x druhů buchet, koláčů a kde se dobře jí i pije. Káva, svařák, buchty, pivo – opět se hodovalo. Jelikož se zatáhlo a vypadalo to na déšť, poslední část cesty, vyhlídku Baba nechávám na jindy a jdeme na autobus, který nás zavezl až na stanici metra Hradčanská. Některé účastnice naší akce metrem až tak často nejezdí, tak to byl pro ně zážitek. Vystoupili jsme na Václavském náměstí a vyfotili si sochu sv. Václava. Nepřehlédnutelná byla i obří ukrajinská vlajka na budově Národního muzea. Všude mraky turistů, chaos. Po kratší procházce jsme zamířili na Hlavní nádraží. Jízdenky, káva a zamířili jsme na vlak. Pojedeme mezinárodním rychlíkem Berliner. Tedy, to jsme si původně mysleli. Bohužel byl rychlík na 99% rezervován lidmi s místenkami. My místenek nemaje jsme byli 5 minut před odjezdem z našich pracně ukořistěných sedaček zvednuti a postaveni. Nakonec jsme se shodli na tom, že pojedeme vlakem pozdějším, kde nebudeme muset stát, ale povezeme se jako lidi v sedě. Už před nádražím nás upoutal dav lidí, vlajky a policie. Že by demonstrace? Anebo fotbalový hooligans ? Až druhý den jsem zjistil, že na Slavii hráli chachaři z Ostravy. Proto ten řev. Cesta zpět do Ústí proběhla již korektně a na pohodu. Jelikož byla neděle, vyhodnocení akce v nějaké ústecké hospodě se nekonalo a my se v poklidu rozešli do svých domovů.

Dnes 13 km Milan 7. 11. 2022