Rafťáci

Labská plavba

Účastníci: Jiřina P., Šárka L., Libor, Viktor, Eliška, Bára Š., Natál H., Hanka, Pítrs, Lenka, Lůca, Lenka S., Eva, Pavla K., David

Ať už tenhle nápad někdy byl nebo nebyl, vymyšlený byl dobře. Proč prostě neustále nezkoušet něco nového? Zkušenosti s rafty nemá nikdo, proto volíme klidnou vodu. Na divočinu si možná troufneme jindy. Jiřka to vymyslela dobře. Počasí nám opravdu přeje, slunce svítí o sto šest, ne-li o sto sedm. Všichni jsme strašně natěšení, a protože dopravce raftů má trochu zpoždění, vytahuji lahvinku prosecca a griotku, slavím touto super akcí svou 100 účast na oddílové akci. Proběhne ještě rychlé převlékání do námořnických triček a já obdržím slavnostní kapitánskou čepici.  Ale ouha, jsme nepřipraveni a nikdo nemá sklenku, kam by bylo možno onoho skvělého moku nalít. Ještě, že máme Pítrse a ten má zase známé všude. Je tedy vyslán do Tivoli pro kelímky. 15 bude stačit. Avšak Pítrs se vrací s celou štanglí kelímků „ Prý, tady máš a jdi“. Skvělý kamarád. David se na nás přijel podívat a trochu škodolibě nás pozoruje ze břehu, kdoví kdo se bude první koupat. Využijeme ho tedy a zbytek kelímků u něj uschováme na příště. Rafty jsou na místě, vesty a pádla rozdány (ano, je to tak, na raftech se opravdu pádluje), posádky proškoleny a hurá tedy na vodu. Postupně nasedáme a s větším či menším úspěchem a za vydatné pomoci Davida konečně vyplouváme. Zařveme si ono pověstné vodácké „ AHOOOOJ“ a vyrážíme. Začátky jsou poněkud rozpačité, přeci jen chybí zkušenosti. Ani pár počátečních otoček nechybí. Ale po chvilce se synchronizujeme jako akvabely a už to frčí. Já za sebe musím říct, že je to krásný pocit, jen tak si plout a kochat se krajinou. Labe máme v celé šířce jen pro sebe, žádná loď nikde v dohledu a tak jediné, co nás může ohrozit, jsou bójky. Jak nám pán na začátku řekl, na ty pozor, ať pro vás nemusí hasiči. Jako kormidelník s dostatečným předstihem nabádám posádku, že musíme dávat pozor. „ Bójku budeme míjet zprava“. S tímhle já prostě bojuju. Bude po mé pravici, nebo levici. Nevadí, pokaždé jsme se vyhnuli. Občas mrknu, jak si stojí ostatní posádky a když se k sobě přiblížíme, chytneme se a vytvoříme troj - skupinku. Plujeme pospolu, Libor tahá z vody síťovku s plzní, Jiřka a Viktor rozdávají občerstvení. No řekněte, nejsme skvělá parta? Jsme. Labe už dávno není stokou odpadních vod, tak si někteří i máčí nohy. Za čilé konverzace se necháme unášet proudem. Ale je čas zabrat, čeká nás ještě kus cesty a zamluvená místa v restauraci. Za další zatáčkou už vidíme nový most v Děčíně, kde u prvního pilíře vystupujeme. Ovšem přistát a vystoupit není úplně lehká záležitost, avšak pánové se obětují a skáčou do vody, aby nám ženám umožnili vystoupit „suchou nohou“. Gentlemuži. Na břehu zjistíme, že slečna, které máme vrátit rafty, je v kempu sama a tak se naši skvělí kamarádi shodnou, že jí rafty do kempu odnesou. Ostatní jdeme jen na lehko s pádly a vestami. Na vodě nám trochu vyschlo v hrdlech, ovšem myšlenka na jedno chlazené byla okamžitě Jiřkou zamítnuta. Přesouváme se tedy do restaurace Ve dvoře. Z obsluhujícího číšníka mám smíšené pocity, chvilkama to vypadá, jako když obtěžujeme. Ale jídlo je výborné, pivo dle znalců taky, víno ucházející. První nás opouští Eva a Lenka S., mají ještě nějaké povinnosti. Za chvilku odjíždí i Bára na oslavu narozenin a Natál si vyzvedne přítel. Přesuneme se tedy k jednomu stolu a kujeme pikle, co vymyslíme příště. Návrhů je dost, jízda na koloběžkách či spaní pod širákem. Každý si chce splnit nějaký ten sen. Ovšem již teď mohu prozradit, že spaní pod širákem bude pravděpodobně příští adrenalinovou akcí. Asi za hodinku se loučím i já, mám přistavený vůz. A celkem neskromně se chlubím, že to není jen tak obyčejný vůz, ale kabriolet. Užiju si tedy ještě jízdu s větrem ve vlasech. Cestou kolem hospody na kamarády křičím „ahoj“, ale zda mě slyšeli, zjistím až jindy. I když, mě přeslechnout nelze. Jak dlouho se ostatní v restauraci zdrželi nevím, ale jistě jim tam bylo dobře, jako ostatně nám všem celý den. Moc děkuji Jiřce za super nápad a Viktorovi za spoluorganizaci.

Perfektní den kamarádi a moje 100 suprově užitá.

Dnes jsme popopluli krásných 15 km

                                                         Hanka 15. 6. 2022