Střekov

Účastníci: Pavla, Jitka, Eva, Pítrs, Milan a Viktor a pes Teo

     Druhý svátek červencový, tj. šestého července jsme využili k menšímu výletu okolím ústecké čtvrti Střekov. Sraz byl buď na zastávce MHD Karla IV., anebo na parkovišti u hradu Střekov. První na sraz dorazil pan P. se svým vozem. Měl štěstí, jedno místečko na parkovišti bylo. Ač stižen plicními problémy neváhal, a výšlapu se zúčastnil. Je vidět zapálení pro věc. Jak říkal sv. Augustýn - „Kdo chce druhé zapalovat, musí nejdřív sám hořet.“ Takový trochu hasičský citát. Na zastávce MHD vyskočili – ano opravdu -z trolejbusu Jitka s Pavluškou, byli jsme tudíž komplet. Na hradě se k nám měl připojit ještě jeden účastník, avšak nějaké komplikace stran bytu mu znemožnili účast na této akci. Šli jsme ulicí Ke Hradu a zjistili, že z kultovní, i když dlouho zavřené hospůdky bude prodejna a servis kol. Škoda, sedívalo se tam příjemně. Na hrad jsme to vzali zkratkou, což bylo po schodech hore.  Pítrs se při výstupu lehce rozkašlal, ale statečně šlapal dál. Střekovský vzduch je holt hutný. Na hradě jsme si vyfotili šibenici s houpající se oprátkou (každý si v duchu jistě představil někoho, komu by to tam slušelo se zhoupnout) a čekali, zda ještě někdo nedorazí. Nedorazil nikdo, šli jsme tedy dál. Respektive výš. Po červené turistické značce jsme stoupali pro někoho vstříc nepoznanému. Trocha kličkování mezi kobylinci, je vidět, že koníkům dobře tráví. Ačkoli okolní stromy jsou z 90 % listnaté, přesto bylo vidět, že jich dost usychá. Jako první jsme dorazili k vyhlídce, která nese název vyhlídka Karla Hlaváčka. Kovaný turista, značkař a od roku 1964 obyvatel Ústí nad Labem, byl neúnavný propagátor turistiky, vyznamenaný v roce 2019 medailí Parlamentu České republiky. Sešup k vyhlídce nedělal všem dobře, a tak jsme jen rychle vyfotili pár snímků a šli dál. Po červené jsme došli až k Nové vsi, kde jsme odbočili vlevo a dostali se na cíl dnešní vyhlídky, nejmenované skále, odkud byl krásný výhled na hrad Střekov. Po vyfocení množství snímků jsme sešli na tzv. Partyzánskou stezku a po ní došli až domů k Evě a Milanovi. Zde jsme odpočívali, něco málo snědli i vypili a pokecali o tom i o onom. Kroužek byl rozpuštěn okolo osmé hodiny, dnešních 8 km bylo na pohodu, přesto myslím, že se výlet líbil.

Milan   13.7. 2022