4. ročník mezinárodního mistrovství ČR v jízdě pákových drezín

Účastníci:

1) závodníci – Viktor, Zbýňa, Petr S., Vláďa (soupeř)

2) fanoušci – David, Martin II., Pavla, Jirka K., Honza M., Jiřina, Monika S., Líba, Dáša, Jarda Šubrt

           

   Po loňské úspěšné premiéře jsme se opět pokusili sestavit družstvo sportovců a chtěli jsme si udělat radost další solidní jízdou na 4. MMČR v jízdě pákových drezín na 10 km v areálu Česko – saských přístavů. Nejdříve to vypadalo, že pojede kompletní družstvo z loňska, pak mělo dojít jen na jednu změnu. Protože před závodem panovala velká vedra, chápal jsem i to, že někteří členové posádky nechtěli chodit trénovat. Do poslední chvíle vše vypadalo v pohodě, dokonce jsme měli mít jednoho náhradníka a pak přišel šok. Týden před startem jsme zůstali z loňské úspěšné posádky jen tři (já, Petr a Zbýňa), polovina družstva. Ta druhá se na nás vybodla. Nastalo horečné shánění náhradníků. Ovšem bylo to těžké, na poslední chvíli a bez tréninku se nikomu z mnoha oslovených lidí jet nechtělo. Nakonec jsme se v sobotu ráno sešli na startu závodu ve čtyřech, tím čtvrtým byl Jarda Šubrt pracovní kolega Zbýni.  Naposledy jsme oslovili kamarády diváky, ale o jízdu nebyl zájem. Sehnali jsme jen Frantu, který byl náhradníkem v jedné z posádek soupeřů. Po dohodě s hlavním organizátorem Frantou Korelem tedy vytváříme Česko – Polskou posádku, když dostáváme na výpomoc dva Poláky. Ti přijeli ukázat svou drezínu a chtějí si jízdu na té naší vyzkoušet. Na poslední chvíli máme tedy kompletní družstvo a Jarda (který má bolesti zad) ani nemusí jet. V areálu přístavu se připravují na otevření stánky s občerstvením, skluzavka pro děti i živá hudba. Postupně se trousí první návštěvníci a diváci, přicházejí i někteří oddíloví příznivci.  Vyplňujeme různá potřebná lejstra (soupisku, poučení o bezpečnosti atd.) a já losem určuji, že pojedeme hned na druhém místě. Alespoň to oproti loňsku budeme mít brzy za sebou. A je tu čas startu první posádky. Jsou to hosté z Německa a zajíždějí pěkný čas, kterým všem ostatním nasazují laťku hodně vysoko. Hned po nich jdeme na řadu my. S výstřelem startéra se s vervou opíráme do madel drezíny. Neženeme to ze začátku na doraz, potřebujeme, aby nám síly vydržely po celou trať. Je vidět, že oba Poláci jedou na drezíně poprvé. Střídání jim moc nejde a ani pumpování není žádná sláva. Navíc jim síly docházejí již před polovinou trati a přijde mi, že se pak již jen o madla opírají. Hned od začátku je jasné, že letos nezajedeme žádný extra čas. Konečně jsme v cíli. Potvrzuje se náš odhad, máme o dvě minuty horší čas a na první team ztrácíme tři minuty. I přes to, že jsem ateista, se začínám v duchu modlit, ať nejsme poslední.  Přicházejí další naši kamarádi, kteří nás na trati nestihli, o nic ovšem nepřišli, uvidí holt jiné závodníky. Program pokračuje dalšími jízdami, všichni se oproti loňsku zlepšují a i nováčci jezdí lepší časy než my. Spoléhám na družstvo z Prahy, které bylo loni hodně slabé, že nás vytáhne z posledního místa. Předpoklad se potvrzuje. I když se o něco zlepšují, jsou o dvě minuty horší než my. Vláďa, který má z poloviny nový team, sehnal solidní sportovce a obhájil s nimi loňské první místo. Překvapením je až čtvrté místo družstva z Děčína, které bylo loni druhé a letos se netajilo úmyslem zaútočit na místo první.  Čekáme na vyhlášení vítězů a poděkování všem účastníkům, kamarádi se pomalu rozcházejí. Letos se slavit a zapíjet nikam nepůjde, vždyť ani není co. Přebíráme diplom za účast na mistrovství, na kterém jsme nakonec obsadili sedmé místo z osmi posádek. Proti loňsku podstatné zhoršení. Ovšem zklamán nejsem výsledkem, spíše přístupem sportovců a problémy při sestavení posádky. No nevadí, mám již další plány na jiné zajímavé sportovní akce (Euro hry v Doksech 2016 volají). Loučíme se a míříme do svých domovů.  Co napsat k hodnocení oddílové akce. Počasí vyšlo, účast kamarádů byla vysoká (4 sportovci a 10 fanoušků). Diváci byli spokojeni, my sportovci jsme si i přes výše uvedené problémy a horší umístění akci také užili. Mohu s klidným svědomím akci vyhodnotit jako úspěšnou. Na podzim nás čeká tradiční turistika a zkusím naplánovat i poslední nohejbal a v případě zájmu i bowling. Mějte se všichni fajn a na nějaké akci na viděnou.

 

                                           Sepsal: Vik

                                                         8.9.2015