Zimní Poděbrady 2015

     účastníci : Líba, Jarča, Pavla, Hanka, Honza, Milan, Jára, Viktor

     V neděli 22. února jsme se po dlouhých osmi letech vypravili opět do Poděbrad a jejich okolí. Sraz akce byl v příjemných 8.30 hod. na západním nádraží, Milan s Jarčou přistoupili na Střekově, Pavla s Honzou v Litoměřicích. Vlak byl poloprázdný, vezli jsme se jako páni. Aby byla pohoda dokonalá, Viktor, který měl narozeniny, načal láhev Praděda. Cesta trvala déle, ale myslím, že jsme se nenudili a než se kdo nadál, bylo půl jedenácté a vystupovali jsme ve Velkém Oseku. Počasí bylo zamračené, okolo 5 stupňů. S Járou jsem si koupil u čerpací stanice pivo, jako při poslední návštěvě před osmi lety a po žluté značce jsme se vydali do lužního lesa. Od jara do podzimu tam poletují mračna komárů, teď v únoru byl klid. Zastavujeme se u naučných tabulí a vstřebáváme informace. Jde o jeden z největších lužních lesů u nás, tzv. Libický luh. Po dvou kilometrech docházíme na rozcestí, kde jsme se napojili na červenou značku a zamířili k Libici. Městečko s bohatou historií asi nejvíce "proslavil" masakr rodu Slavníkovců, který se měl odehrát v Libici na podzim 995 roku, ale kdoví, jak to bylo. My jsme se každopádně zastavili v místním Kulturním domu a po odpočinku, napojení se + přípitku, pokračovali k místu zvanému "u dvou bronzovejch partyzánů", jinak též památníku na Libický masakr s vyznačeným půdorysem kostela. Dle fotek se nám tam vysloveně líbilo. Bronzový Vojtěch s Radimem strnule hleděli před sebe. Od památníku vede turistická cesta podél vody až k soutoku Labe s Cidlinou, kde proběhla svačina a krmení kachen ( to klasické, slušné ). Podél vody se šlo dobře, ale přesto jsme se zastavili v jedné hospůdce u cesty a občerstvili se. Než se nadějeme jsme v Poděbradech. Zde byl vyhlášen rozchod a každý se dle chuti mohl věnovat rozličným bizarnostem. Milan se šel podívat do Polabského muzea, Viktor s Járou do Café restaurantu Zámek ochutnat pivo Hendrych a ostatní se také, tak nějak, rozprchli a z doslechu vím, že šlo o cukrárnu a courání po kolonádě. Sraz byl v restauraci Bílá růže. Časově to bylo již docela napjaté, takže jsem se ani nedostal do restaurace v Pivovaře, kde vaří pivo Poděbradský Zdroj. Snad příště. Ale jestli to bude až za osm let.. Nádraží v Poděbradech je pěkné, vyzdobené zajímavými malbami. Půl šestá se přiblížila, nasedli jsme do vlaku a plni zážitků ujížděli směrem do Ústí nad Labem, kam jsme okolo 19 hodiny dorazili. Dnešní den jsme nachodili pohodových 12 kilometrů.

23 února, Milan.